| Jeho Milost Karel Schuster | |
|---|---|
| Apoštolský protonotář Kanovník Metropolitní kapituly u sv. Víta | |
 | |
| Jmenování | 22. září1903 (kanovník) |
| Svěcení | |
| Kněžské svěcení | 5. července1887 |
| Osobní údaje | |
| Země | Rakousko-Uhersko Rakousko-UherskoČeskoslovensko Československo |
| Datum narození | 12. listopadu1861 |
| Místo narození | Bystřice nad Pernštejnem, Rakouské císařství  Rakouské císařství |
| Datum úmrtí | 19. října1927 (ve věku 65 let) |
| Místo úmrtí | Praha, Československo Československo |
| Místo pohřbení | hřbitov (Bystřice nad Pernštejnem) |
| Národnost | česká |
| Povolání | katolický kněz |
| Některá data mohou pocházet zdatové položky. | |
Mons. ThDr.Karel Schuster (12. listopadu1861,Bystřice nad Pernštejnem[1] –19. října1927,Praha[2]) byl českýřímskokatolický kněz,apoštolský protonotář a kanovníkMetropolitní kapituly u sv. Víta v Praze.
Narodil se 12. listopadu 1861 v Bystřici nad Pernštejnem.
Po studiu teologie byl 5. července 1887 vysvěcen na kněze. Stal se kaplanem ve farnostiStráž u Tachova a tím byl až do 15. srpna 1888. Poté byl převeden jako kaplan do farnosti vČelákovicích a zanedlouho se stal katechetou vPříbrami. Dne 1. srpna 1895 byl jmenován farářem vBohuslavi. Roku 1899 začal působit jako profesor vojenské školy v Praze, kde vyučoval náboženství, češtinu, botaniku, mineralogii a geologii. Mimo jiné přednášel naNěmecké univerzitě v Praze. Roku 1902 získal doktorát z teologie.
Dne 22. září 1903 byl zvolen kanovníkem Metropolitní kapituly u sv. Víta v Prazepro cathedra germanica a slavnostně instalován byl 13. března 1904. Dále zastával jako kanovník pozice; decanusad s. Apollinarem (1907), canonicus senior a canonicus cantor (1911), praelatus archidiaconus (1921).
Dne 13. dubna 1904 byl jmenován radou arcibiskupské konzistoře a v červnu stejného roku radou arcibiskupského soudu pro manželské záležitosti. Roku 1919 se stal viceoficiálem a o tři roky později oficiálem arcibiskupského církevního soudu. Roku 1920 byl ustanoven superioremMilosrdných sester sv. Karla Boromejského.
Roku 1918 mu papežBenedikt XV. udělil titulPrelát Jeho Svatosti a roku 1921 titulApoštolský protonotář.
Plynně hovořil německy, italsky, francouzsky a anglicky a překládal z těchto jazyků sloupky do českých časopisů.
Dne 10. srpna 1924 v Bystřici nad Pernštejnem na svátek sv. Vavřince, patrona zdejšího farního chrámu, požehnal třem novým zvonům se jmény Marie, Karel a Luitgarda (nahrazujícím zvony zničené během 1. světové války). Náklady na pořízení zvonu Karel (dle svého křestního patrona) sám uhradil. Tyto tři zvony byly roku 1942 zrekvírovány a zničeny za 2. světové války. Nahrazeny (po osmdesáti letech) třemi novým v říjnu 2022.
Byl postulátorem procesu svatořečeníMarie Elekty.
Zemřel 19. října 1927 po dlouhé nemoci a pohřben byl na hřbitově v Bystřici nad Pernštejnem.