| Karel Žádník | |
|---|---|
Karel Žádník v atelieru | |
| Narození | 18. července1847 Velká Bystřice Rakouské císařství |
| Úmrtí | 26. prosince1923 (ve věku 76 let) Buchlovice Československo |
| Povolání | malíř, ilustrátor a vydavatel |
| Podpis | ![]() |
| Některá data mohou pocházet zdatové položky. | |
Karel Žádník (18. července1847Velká Bystřice[1] –26. prosince1923Buchlovice[2]) byl český malíř a kreslíř.
Karel Žádník se narodil veVelké Bystřici v početné rodině hospodského Floriána Žádníka. Své vzdělání začal v obecné škole, ale záhy poté, co školu začal, zemřeli jeho oba rodiče a on a jeho sourozenci byli odkázáni na příbuzné. V roce1857 začal studovat měšťanskou školu vOlomouci a už tehdy se u něj projevil značný výtvarný talent. V dalším studiu pokračoval patrně na gymnáziu, avšak studium nedokončil a absence maturitní zkoušky vyústila v pozdější problémy při usilování o přijetí navídeňskou Akademii. V letech 1863–1864 se stal učněm písmomalířství vbrněnské knihtiskárně, kde se seznámil sKarlem V. Klíčem. Díky tomuto přátelství mohl Žádník přispívat svými ilustracemi do mnohých humoristicko-satirických časopisů a několik ilustrací vytvořil pro časopisy „Veselé listy“[3],„Paleček“ a rovněž i v zahraničí přispěl svými kresbami do několika časopisů. Společně s Klíčem rovněž experimentovali v oblastigrafiky, jež vyústilo v roce1870 k objevuheliogravury. Roku1878 byla tato grafická technikapatentována pouze na jméno Karla Václava Klíče, ale Karel Žádník nebyl v patentu uveden ani jako spoluautor a byla mu vyplacena pouze jednorázová finanční odměna. Vzhledem k nedokončené maturitní zkoušce a na přímluvu prof.Eugena Felixe byl přijat na vídeňskou malířskou akademii k mimořádnému studiuv oboru historického malířství, které studoval po dobu šesti let pod vedením prof.Karla Wurzingera. Jelikož však byl mimořádným studentem a nemohl na konci studia obdržet diplom, z akademie odešel, ale dál však pokračoval ve studiu v atelieru Eugena Felixe. V době, kdy studoval na Vídeňské akademii, se seznámil mimo jiných i sJosefem Matyášem Trenkwaldem. Během působení ve Vídni měl Žádník krom jiných i nespočetilustrátorských zakázek, včetně nabídky, aby jeho ilustrace doprovázely vybrané učebnice přírodopisu. Roku1874 opustilVídeň a navštívil svého bratra Karla naVelehradu a záhy se naMoravě usadil natrvalo. Nejprve byl zaměstnán uLeopolda Berchtolda jako učitel kreslení a malování jeho dětí, aby vytvářel kopie rodinných děl, zabýval se restaurátorstvím a v neposlední řadě i vlastní tvorbou.
Se svými zaměstnavateli často cestoval do zahraničí. Například navštíviliMaďarsko,Rumunsko aSlovensko. V roce1881 opustilBuchlovice a vrátil se zpět do Vídně, kde byl po dobu šesti let zaměstnán jako učitel kreslení a malby u šlechtického roduLarischů. Dále pracoval pro rodLiechtensteinů, pro něž vytvářel kopie děl starých mistrů. Kolem roku1880 začal trpěttuberkulózou a díky svým zaměstnavatelům odjel na nějaký čas na liechtensteinské panství Ithio vrumunských Karpatech. Po asi šestiletém pobytu vRumunsku se vrátil doBuchlovic do služeb roduBerchtoldů a nadále působil jako učitel kreslení a malby pro potomky hrabat a rovněž jako kopista starších obrazů. VznikČeskoslovenska a doba po roce1918 Žádníkovi znepříjemnili život a bylo mu vyčítáno nejen jeho studium ve Vídni, ale i jeho služby pro rakouskou šlechtu. V roce1921 vycestoval se svým přítelem Františkem Kretzem[4] doČičman, kde v té době působilJoža Uprka s nímž se rovněž setkal. Karel Žádník zemřel na sklonku roku1923 v Buchlovicích a byl pohřben na místním hřbitově.