Země má úzké politické a ekonomické vztahy s USA, s nimiž má dlouhou vojensky nestřeženou hranici. Jde o nejdelší hranici mezi dvěma státy na světě. Jediným dalším státem, u něhož lze smysluplně mluvit o hranici s Kanadou, jeDánsko, od jehož závislého území –Grónska – oddělují kanadskéarktické ostrovy jen úzképrůlivy a krátká pozemní hranice na neobydlenémHansově ostrově.
Navzdory své obrovské rozloze má Kanada poměrně málo obyvatel, asi 40 milionu lidí, a tedy i nízkou hustotu osídlení. Hlavním městem Kanady jeOttawa, nejlidnatějšími městy jsouToronto,Montréal aVancouver. Kanada je zakládajícím členemNATO.
NázevCanada pochází z řečiprvních národů – konkrétněji kmeneHuronů – a zníkanata a dočeštiny jej lze přeložit jako „vesnice“, „uskupení vesnic“ či „osídlení“. V roce1535 použiliindiáni toto slovo pro označení osadyStadacona v rozhovoru sJacquesem Cartierem. Ten je potom začal používat pro označení oblasti okolo své osady – dnes je součástí městaQuébec. Od roku1547 se toto označení začalo objevovat na mapách jako označení rozsáhlé okolní oblasti. Tedy původní označení,Nová Francie, se přestávalo používat aCanada byl název území na sever od USA a na východ odAljašky.
FrancouzskákolonieKanada,Nová Francie vznikla podélřeky svatého Vavřince a severně odVelkých jezer. Později získala územíVelká Británie, která na něm posléze ustavila dvě kolonie:Horní (Upper Canada) aDolní Kanadu (Lower Canada), dohromady označované jako KanadyThe Canadas. Tyto zanikly v roce1841, kdy byly sjednoceny vSjednocenou kanadskou provincii (United Province of Canada). V roce1867 se Kanada stalakonfederací a britskýmdominiem, přičemž oficiálně byla označována jakoDominion of Canada, případněCanadian Confederation. S rostoucí mírou nezávislosti na Velké Británii se postupně stále častěji vypouštělo ze jménaDominion of. V roce1982 byl přijatCanada Act, který uvádí jako jediné oficiální jméno zeměCanada. V témže roce došlo také k přejmenování státního svátkuDominion Day naCanada Day.
Před 50 000–17 000 lety, během čtvrté doby ledové, neboli tzv.Wisconsinu, snížená hladina moře umožnila lidem postupovat přes dnešníBeringovu úžinu (přes tzv.Beringii) zeSibiře na americký kontinent. Území Kanady bylo ovšem blokováno ledovcovým příkrovem (tzv. Laurentijský ledovec). Tisíce let se tak lidské osídlení omezovalo naAljašku aYukon.[2] Nejstarší stopy popaleoindiánech na území Kanady byly nalezeny na ostrověHaida Gwaii, v jeskyni Bluefish a v mokřadu Old Crow (obojí na území Yukonu).[3] Byli tolovci a sběrači a zanechali po sobě kamenné nástroje. Lovili velké savce.
Severoamerické klima se stabilizovalo kolem roku 8000 př. n. l. Ledová plocha začala ustupovat, z roztáté vody vznikala jezera, včetněVelkých jezer. Od 2000 let př. n. l. začínají archeologové rozlišovat jednotlivé indiánské kultury. Na území Kanady působily tři klíčové indiánské skupiny: nejvýznamnější z nich bylyAlgonkinské kmeny mluvící různýmialgonkinskými jazyky, které obývaly především oblast Velkých jezer ařeky Svatého Vavřince a větší část východní poloviny moderní Kanady.[4]
Významní byli rovněžIrokézové, kteří původně sídlili v oblasti dnešníhoNew Yorku (na území dnešníchSpojených států), ale pozvolna rozšířili svůj vliv do jižníhoOntaria aMontrealské oblasti dnešníhoQuébecu. Zde se dostali do kontaktu s Algonkiny a vytvořilo se mezi nimi tuhé nepřátelství. Roku 1142 vytvořili Irokézové tzv. Irokézskou ligu, nejvýznamnější pozdní indiánskou politicko-vojenskou strukturu severní Ameriky.[5]
Třetí klíčovou skupinou byli mluvčíjazyků na-dené, kteří jsou příbuzní současných obyvatel Sibiře. Tyto kmeny přišly do severní Ameriky okolo roku 6000 př. n. l., tedy později než Algonkinové a liší se od nich jazykově i etnicky. Osídlily zejména severozápad Kanady (část migrovala na jih USA).[6]
Ke třem hlavním okruhům nepatří některé izolované indiánské kmeny jakoHaidové žijící především naHaida Gwaii u pobřežíBritské Kolumbie, neboKvakiutlové obývající pobřeží Britské Kolumbie a severní část ostrovaVancouver, kde žil i kmenNuu-chah-nulth. Právě v těchto oblastech bylo zaznamenáno nejvícetotemových polí a slavností zvanýchpotlač, jejichž studium sehrálo velkou úlohu v rozvoji moderníetnologie aantropologie. Specifické obyvatelstvo se usadilo i vKanadském arktickém souostroví, kde se již kolem roku 500 př. n. l. utvořila významná paleo-eskymácká kultura Dorset. DnešníInuité do této oblasti přišli až kolem roku 1500 zGrónska a původní eskymácké obyvatelstvo vytlačili.
Obchodníci s kožešinami pracující proHBC prozkoumali kanadské vnitrozemí.
Zaamerické války za nezávislost se Kanada nepřipojila k povstání 13 kolonií a stala se cílovou zemí desítek tisícloajalistů odcházejících z území dnešníchUSA. Tím se dostala na území Québecu řada anglicky mluvícíchprotestantů usídlujících se zejména v oblastiVelkých jezer. To vedlo k pozdějšímu rozdělení provincie Québec naHorní aDolní Kanadu, pro Horní Kanadu (nynější provincieOntario) nebylQuebec Act nadále relevantní.
Vbritsko-americké válce v letech1812–1815 hrálakanadská fronta enormně důležitou roli.[10]USA se opakovaně pokoušely obsadit Horní i Dolní Kanadu, ale jejich vpády byly odraženy. Významný byl v tomto ohledu postojindiánského obyvatelstva, které podporovalo spíše Brity (na britské straně bojovaly hlavní kmeny z oblasti Velkých jezer iTecumsehova aliance), jakož i místních kolonistů. Války se francouzští obyvatelé většinou neúčastnili a pokud ano, tak většinou na straně Britů. Válka s USA skončila nakonec uznánímstatu quo ante.
Následovala expanze na sever a západ za pomociSeverozápadní společnosti a Společnosti Hudsonova zálivu, která intenzívně probíhala již několik desetiletí. V roce1837 došlo k povstání části francouzského obyvatelstva (vizpovstání roku 1837). Po jeho potlačení se Británie rozhodla vytvořit z Horní a Dolní Kanady jeden celek (Sjednocená kanadská provincie).[11]
V roce1846 byly podepsánímOregonské úmluvy ukončeny teritoriální spory mezi USA a Kanadou (za hranici na západě byla určena 49. rovnoběžka). Prudký růst kanadské populace díky velké imigraci z Evropy i vysoké porodnosti vedl k osidlování kanadského vnitrozemí a zakládání nových kolonií:Vancouver aBritská Kolumbie. Zároveň někteří Evropané začali Kanadu opouštět a odcházeli do USA. V roce1867 byl přijatZákon o Britské Severní Americe, který sjednotil britské severoamerické kolonie Sjednocená provincie Kanada,Nové Skotsko aNový Brunšvik v jediné, už do značné míryautonomnídominium. Krátce poté došlo k znovuvytvoření provinciíOntario aQuébec. Do těchto provincií byla začleněnaRuprechtova země a přičleněny byly oblasti bývalé Severozápadní společnosti jakožtoSeverozápadní teritoria a nově vytvořenáprovincieManitoba. Následně byla připojenaBritská Kolumbie (od roku1866 sjednocená s Vancouverem). Osidlování nových území bylo podpořeno mimo jiné výstavbou tří transkontinentálních železnic a ustavenímkrálovské severozápadní jízdní policie. V roce1873 se připojila další kolonie (Ostrov prince Edvarda) a provinční status získaly části Severozápadních teritorií:Alberta aSaskatchewan (1905).
Kanada vstoupila doprvní světové války automaticky vyhlášením války Velkou Británií a vyslala na evropská bojiště kontingent složený převážně zdobrovolníků. Ztráty však byly natolik těžké, že pro doplnění kanadských sil v roce1917 musel premiérRobert Borden vypsat povinné odvody do armády.[12]
V roce1919 Kanada v rámci dalšího osamostatňování sama za sebe vstoupila doSpolečnosti národů a v roce1931Westminsterský statut potvrdil její nezávislost.Velká hospodářská krize na přelomu 20. a 30. let zasáhla Kanadu velmi silně, vše ještě zhoršilo mimořádné sucho. Proto se v Kanadě 30. léta 20. století nazývajíDirty Thirties.[13]
Předdruhou světovou válkou Kanada podporovala politikuappeasementu vůčiNěmecku, popřepadení Polska pak její premiérWilliam Lyon Mackenzie King prosadil vkanadském parlamentu vyhlášení války (10. září). Je nutno dodat, že kanadská vláda nikdy neuznala německou okupaci českých zemí, tím pádem bylo bývalému československému generálnímu konzulovi Dr. Františku Pavláskovi povoleno zůstat v Kanadě a byla respektována jeho diplomatická privilegia a konzulární práva.[14] Během války došlo k obrovskému rozvojiválečného průmyslu, Kanada zásobovala jeho produkty nejenVelkou Británii, ale i USA aSSSR. Její pozemní jednotky byly nejdříve dislokovány převážně ve Velké Británii, později se účastnily válečných operací. Obchodní iválečné loďstvo hrálo enormně významnou roli vbitvě o Atlantik.[15]
V roce1949 se do té doby formálně nezávisléDominium Newfoundland připojilo ke Kanadě jako její 10. provincie. Ve stejném roce byla Kanada zakládajícím členemNATO. V roce 1956 reagovala OSN nasuezskou krizi vytvořením mimořádných mírových sil OSN, které dohlížely na stažení znepřátelených stran. Šlo o návrh kanadského ministra zahraničí (a budoucího premiéra)Lestera B. Pearsona, který za to roku 1957 získalNobelovu cenu míru.[16] Suezská krize měla však i dopad na veřejné mínění a zahraniční politiku Kanady, když vedla k jistému odcizení mezi Británií a Francií na straně jedné (útočící strany v Suezské válce) a Kanadou na straně druhé. Symbolem tohoto postupného procesu pak bylo, když si Kanada v roce 1965 vytvořilanovou vlajku s javorovým listem, čímž z jejího státního praporu zmizel britskýUnion Jack.[17]
Plakát k referendu o nezávislosti Québecu z roku 1995
V důsledku silné poválečné imigrace z různých evropských zemí a USA došlo postupně ke změně demografické situace v Kanadě. Hodně též přispělaválka ve Vietnamu, během níž se řada Američanů přesídlením vyhýbala branné povinnosti. Výsledkem byla tzv.tichá revoluce vQuébecu, kde zřetelně poklesl podíl francouzsky mluvících obyvatel a došlo k výrazné sekularizaci společnosti. Tento jev ale zároveň posílilnacionalistické aseparatistické tendence zejména u francouzsky mluvících obyvatel.[18]
Během roku1981 došlo k dohodě tzv. opatriaci (Patriation)ústavy, která měla definitivně učinit Kanadu nezávislou zemí.17. dubna1982 tak došlo i přes odpor představitelů Québecu k schválení nové verze ústavy, podle níž se Kanada stala zcela nezávislou zemí, v jejímž čele stojíkanadský král. Země je však díky hlavě státu nadále propojenapersonální unií sVelkou Británií.
Sociální a společenské změny v rámci kanadského zřízení a zmíněných ústavních změn vedly k prudkému nárůstuautonomizačních a separatistických snah Québecu a výsledkem byla dvě referenda o osamostatnění této provincie. V prvním bylo jednoznačně odmítnuto (1980, ještě před změnou ústavy)[19], výsledek druhého byl již velmi těsný (1995, pro odtržení 49,4% hlasujících)[20].Kanadský nejvyšší soud však vydal v roce1997 stanovisko, že Québec nemá právo na jednostranné vyhlášení nezávislosti. Separatistické hnutí v Québecu ovšem stále pokračuje v činnosti a víceméně odmítá toto stanovisko akceptovat.
V průběhu poválečných let docházelo ke stále větší ekonomické integraci mezi Kanadou a USA. Ta v roce1987 vyústila vkanadsko-americkou smlouvu o volném obchodu (Canada-United States Free Trade Agreement), která vytvořila kanadsko-americkouzónu volného obchodu. Pod silným americkým vlivem jsou téžkanadská média (v americkém příhraničí a v anglicky mluvících částech země obecně skomírající pod konkurencímédiích amerických), což vede na jedné straně ke snahám ještě více posílit integraci obou zemí (existuje zde signifikantní skupina usilující o vytvoření tzv. Severoamerické unie).1. dubna1999 došlo k poslední změně v nejvyšším administrativním členění země, když bylo ze Severozápadních teritorií vyčleněno teritoriumNunavut.
Kanadská vlajka je tvořena listem o poměru stran 1:2 se třemi svislými pruhy – červenými při žerdi a u vlajícího okraje, bílým uprostřed, ve kterém je umístěn stylizovaný jedenácticípýjavorový list.[21]
Štít kanadského státního znaku je rozdělen na pět polí, každé z nich nese znak země, jejíž obyvatelé osidlovali Kanadu. Heraldicky pravýmštítonošem je zlatýanglický lev držící žerď s vlajkouSpojeného království, levým štítonošem je bílýskotský jednorožec držící žerď s vlajkou zobrazující tři zlaté lilie na modrém poli symbolizujícíFrancii. Tito štítonoši stojí na modré stuze se zlatýmlatinským nápisem A MARI USQUE AD MARE (českyOd moře k moři). Štít obtáčí červená stuha se zlatým heslemŘádu Kanady: DESIDERANTES MELIOREM PATRIAM (českyTi, co se zasloužili o lepší zemi). Na štítu stojí zlatá přilba se červeno-stříbrnýmipřikryvadly. Na ní stojí zlatý anglický lev držící v tlapě červenýjavorový list, a nad ním jekrálovská korunasv. Eduarda.[22]
Podrobnější informace naleznete v článku Kanadská hymna.
Kanadská státní hymna „O Canada“ (česky„Kanado!“) vznikla roku 1880. Hudbu složil Calixa Lavallée a původní francouzský text napsal Adolphe-Basile Routhier. Anglická verze vznikla později, nejznámější pochází z roku 1908 od Roberta Stanleyho Weira. Oficiální státní hymnou se píseň stala až v roce 1980 a existuje ve francouzské i anglické verzi.[23]
Hustota osídlení kanadského území je 3,26 obyvatel/km² (jedna z nejnižších na světě), ale rozmístění obyvatelstva je velmi nerovnoměrné. Většina obyvatel je soustředěna v jižní a východní části země, zejména ve 160 km dlouhém pásu okolo amerických hranic a vkoridoru Québec-Windsor. Nejsevernějším trvale osídleným místem Kanady (a světa) jeCFS Alert (stanice kanadských sil Alert) na severním výběžkuEllesmerova ostrova, asi 830 km odseverního pólu.
Středo-severní část Kanady tvoří tzv.Kanadský štít, který obklopujeHudsonův záliv. Jde o oblast skal odřených předchozí činností ledovců. Je zde jen slabá vrstvapůdy (pokud vůbec), bohatěminerálů a řada jezer a řek. Celkově je Kanada zemí s největším počtem jezer na světě a v těchto jezerech se nachází též největší světová zásoba sladké povrchové vody.[24] Nejdelšími kanadskými řekami jsouMackenzie (4200 km) ařeka sv. Vavřince (3000 km).
Ve východní části Kanady ústí řeka sv. Vavřince do Atlantiku největším nálevkovitým ústím na světě. V podstatě za ně lze považovat celýzáliv sv. Vavřince. Na konci zálivu leží ostrovNewfoundland. Jižně od zálivu apoloostrova Gaspésie leží tzv. Přímořské neboPobřežní provincie. Faktem je, že tento název by se dal teoreticky použít pro každou provincii vyjmaAlberty aSaskatchewanu, ovšem označují se tak zpravidla pouze tyto tři, které nemají žádné hluboké vnitrozemí. Nový Brunšvik a Nové Skotsko jsou zde rozdělenyzálivem Fundy, který je známý vysokým rozpětím mezi přílivem a odlivem.
Střed Kanady je z klimatického i tranzitního hlediska silně ovlivněn na severu hluboko do severoamerické pevniny se vlamujícímHudsonovým zálivem aJamesovou zátokou, na jihu systémem Velkých jezer. Na západě se pak nacházejí jednak prérie se třemi tzv.Prérijními provinciemi, kteréSkalisté hory odtínají od jediné „pacifické“ provincie,Britské Kolumbie.
Nejvyššíhorou Kanady (a druhou nejvyšší horouSeverní Ameriky) jeMount Logan. Nachází se v jihozápadnímYukonu, na územínárodního parku a rezervace Kluane, jež byla zapsána na seznam světového přírodní dědictvíUNESCO. Před rokem 1992 byla přesnávýška hory udávaná 6050 metrů nad mořem. V květnu 1992 vylezla na vrchol expedice Kanadské geologické společnosti a s použitímGPS opravila její skutečnou výšku na současných 5959 metrů. Nejvýznamnějšími pohořími jsouAppalačské pohoří, severní částKordiller aSkalnaté hory.
Kanada jekonstituční monarchií, jejíž hlavou jekanadský král, jímž je britský králKarel III. Jeho zástupcem v Kanadě jegenerální guvernér. Kanada je též parlamentní zastupitelská demokracie s federálním uspořádáním a silnými demokratickými tradicemi.
Kanadská ústava vytváří právní rámec existence země, skládá se z psaného obsahu a nepsaných tradic a konvencí. Její základ je obsažen vZákoně o britské Severní Americe z roku1867 („British North America Act 1867“, resp. „Constitution Act 1867“). Říká, že Kanada má ústavu podobnou principům Spojeného království a rozděluje moc mezi federální a provinční vlády. Zahrnuje tzv.Kanadskou chartu práv a svobod („Canadian Charter of Rights and Freedoms“) zaručující základní práva a svobody, jež v obecném měřítku nemohou být potlačeny žádnými legislativními nebo procedurálními kroky na žádné z úrovní vlády. Federálnímu parlamentu a provinčním správám nicméně umožňuje na pět let některé její další části potlačit.
Funkce premiéra náleží vůdci strany, jež získá důvěru většiny dolní komory kanadského parlamentu. Generální guvernér zastupující krále formálně jmenuje vládu i premiéra. Podle konvencí však volbu premiéra respektuje.Kanadská vláda tradičně sestává ze členů strany prvního ministra, jež mají křeslo v parlamentu, většinou v dolní sněmovně. Její členové jsou vázáni přísahou keKrálově tajné radě pro Kanadu a stávají se ministry britské koruny. Premiér má širokou politickou moc především při jmenování dalších vysokých úředníků.Generální guvernérkou je od roku 2021Mary Simonová, premiérem je od roku 2025 vůdcekanadské liberální stranyMark Carney.
Kanadský parlament je složen ze dvou komor, z volenédolní komory parlamentu, sněmovny lidu, a jmenovaného senátu. Každý ze členů sněmovny lidu je volenvětšinovým volebním systémem. Všeobecnévolby vypisuje generální guvernér na žádost předsedy vlády. Nové volby musí být vypsány do pěti let od posledních voleb. Členové senátu, jejichž křesla jsou přidělována na regionálním základě, jsou vybírání premiérem a formálně jmenováni generálním guvernérem. Svou funkci pak zastávají až do věku 75 let.
Čtyřmi hlavními kanadskými politickými stranami jsouConservative Party of Canada (Konzervativní strana Kanady),Liberal Party of Canada (Liberální strana Kanady),New Democratic Party (Nová demokratická strana) (NDP) a „Bloc Québécois“ (Quebecký blok). Současná (červen 2017) vláda je sestavena liberální stranou (vládne od roku 2015). Menší strany jakoGreen Party of Canada (Strana zelených) a další strany zastoupení v parlamentu nemají.
Kanada má úzké zahraniční vztahy sUSA, s nimiž má nejdelší nebráněnou hranici na světě, nebo např. společnou leteckou obranu (NORAD).[35] Obě země spolu často kooperují jak na politické, tak i vojenské úrovni a jejich ekonomiky jsou velmi úzce provázané (i díky obchodním dohodám mezi USA, Kanadou a Mexikem: mezi roky 1994 a 2020NAFTA, od 2020 pakUSMCA).[36] Mimo to má Kanada nadstandardní vztahy sVelkou Británií aFrancií, dvěma bývalými imperiálními mocnostmi, které hrály nezastupitelnou roli při jejím vzniku – je členemCommonwealthu aLa Francophonie. SVelkou Británií má navíc společnou formální hlavu státu.
Zhruba od poloviny 20. století je Kanada advokátem multilateralismu, a vyvíjí úsilí k dosažení řešení globálních problémů ve spolupráci s jinými národy. Jednou z prvních výrazných demonstrací tohoto stanoviska je vystupováníL. B. Pearsona zaSuezské krize, který prosazoval vyslánímírových sil OSN do oblasti. Kanada hraje v oblasti mírových misíOSN vůdčí roli, zúčastnila se již více než padesáti, včetně těch před rokem 1989, v posledních letech se však její příspěvek krátí.
Mezi lety 2009 až 2012 měla Kanada jednostrannou vízovou povinnost pro občanyČeské republiky. Ta byla ke 14.11. 2013 zrušena.[40]Slovensko,Polsko aMaďarsko vízovou povinnost taktéž nemá.
Provincie jsou zodpovědné za většinu státních sociálních programů v Kanadě (viz zdravotní péče v Kanadě, vzdělávací systém v Kanadě a sociální dávky v Kanadě) a společně soustředí více finančních prostředků než federální vláda. Míra finanční a samosprávné autonomie je zde velice vysoká. Federální vláda může iniciovat národní programy a politiku v jednotlivých provinciích (např.Canada Health Act), ale provincie mohou rozhodnout, že se nebudou na této politice podílet (byť se tak často neděje). O více méně vyrovnanou úroveň služeb v jednotlivých provinciích se starají tzv. vyrovnávací platby řízené Federální vládou, které přesouvají finanční prostředky od bohatších provincií do rozpočtů provincií chudších.
Všechny provincie i teritoria mají jednokomorový volený zákonodárný orgán, v jehož čele stojí premiér, vybíraný stejně jako první ministr Kanady. Zároveň má každá provincieviceguvernéra (Lieutenant-Governor), který reprezentuje Korunu a je analogiígenerálního guvernéra na federální úrovni. U teritorií je obdobou viceguvernérakorunní komisař.
Kanada je jedním z nejbohatších států světa s vysokými příjmy na jednoho obyvatele. Životní úroveň v zemi je tak velmi vysoká. Jedná se o členaOECD a skupinyG8. Jejíekonomika jetržní a ač více regulovaná než v sousedníchSpojených státech, méně regulovaná než ve většiněevropských států. Tradičně má nižšíhrubý domácí produkt na obyvatele než její jižní soused (bohatství je však rozděleno rovnoměrněji), také však vyšší než velké rozvinuté západoevropské ekonomiky. V minulém desetiletí její ekonomika celkově rychle rostla a země si zachovala nízkounezaměstnanost. V roce2006 byla nezaměstnanost 6,3 % což je nejlepší výsledek za posledních 30 let. Nejvyšších hodnot naopak dosahuje naNewfoundlandu aLabradoru a to okolo 14,5 %.
V minulém století růst výroby, těžby a služeb přeměnil ekonomiku ze zemědělsky zaměřeného státu na především urbanizovaný průmyslový stát. Stejně jako v ostatních zemích rozvinutého světa v kanadské ekonomice dominuje sektor služeb, jež zaměstnává tři čtvrtiny Kanaďanů. Mezi rozvinutými zeměmi je však Kanada neobvyklá v míře důležitostiprimárního sektoru v čele s těžboudřeva aropy.
Kanada je jedním z nejdůležitějších světových dodavatelů zemědělských produktů. Bývalé kanadsképrérie jsou dnes jedněmi z nedůležitějších oblastí pěstovánípšenice a ostatníchobilovin. Také je největším světovým vývozcemzinku auranu a předním světovým vývozcemzlata,niklu,hliníku,olova. Mnoho sídel v severní části země existuje jen díky těžařství, ať už minerálních surovin nebo dřeva. Má také značně velký výrobní sektor, především na jihu vOntariu, kde je důležitý předevšímautomobilový průmysl, a dále pak na jihu Québecu, kde sídlí mnoho firem zabývajících se kosmonautikou a vesmírným průmyslem.
Kanada je ve vysoké míře závislá namezinárodním obchodu, zvláště se Spojenými státy. Bilaterální dohoda mezi Kanadou a USA z roku1989 (FTA) a předevšímSeveroamerická dohoda o volném obchodu (NAFTA)[p 1] z roku1994 zahrnující iMexiko spustila dramatický růst míry ekonomického propojení s USA. V roce2001 země úspěšně překonala ekonomický pokles a udržuje si tak nejlepší celkový výkon ekonomiky mezi zeměmi G8. Od poloviny devadesátých let je státní rozpočet v trvalém přebytku, dochází tak k pokračujícímu snižování státního dluhu.
Související informace naleznete také v článku Kanadský dolar.
V Kanadě se platí kanadským dolarem. JehoISO 4217 kód jeCAD. Jeden dolar je tvořen stemcentů (¢). V běžném mluveném projevu Kanaďanů se mu říká „buck“ (anglicky) a „piastre“ (francouzsky). Do roku1871 se na území dnešní Kanady používalo víceměn (dolar Britské Kolumbie,dolar Ostrova prince Edwarda,dolar Nového Skotska a další). Vdubnu tohoto roku byla podepsánaUniform Currency Act / Loi sur l'uniformité de la monnaie, která ve všech provinciích zavedla jednu společnou měnu – kanadský dolar, který je používán dodnes.
Mince kanadského dolaru mají nominální hodnoty5,10,25,50 centů a1,2 dolary
Bankovky kanadského dolaru mají nominální hodnoty5,10,20,50 a100 dolarů a jsou z polymeru.[42]
Podle posledníhosčítání lidu z roku2001 měla Kanada 30 007 094 obyvatel, populaci na počátku roku2011 odhadujeStatistický úřad na 33,5 milionu obyvatel. Většinu růstu zajišťujeimigrace, menší částporodnost. Osídlení je zřetelně nerovnoměrné, velká část obyvatelstva žije poblíž východního pobřeží či do 160 km od americké hranice. Velké nahuštění obyvatelstva se nachází zejména v koridorechQuébec-Windsor,Calgary-Edmonton a v oblastiLower Mainland. Naopak obrovská teritoriální území na severu jsou osídlena velice řídce. Statistický úřad odhaduje počet obyvatel v roce 2025 na 40 milionů, v roce 2050 je počet obyvatel odhadován na více než 55 milionů.
Kanada je etnicky velice různorodá. Dle sčítání z roku 2001 zde existuje 34 etnických skupin, k nimž se hlásí minimálně 100 000 obyvatel. Řada obyvatel (zejména francouzsky mluvících) navíc o sobě mluví jako o Kanaďanech i jako o např. Francouzích a ve sčítání udávají obě tato etnická zařazení.
V roce 2021 tvořilimuslimové 5 % kanadské populace.
Francouzsky mluvící populace je soustředěna zejména v Québecu a existují v ní silné separatistické tendence. Eskymáci jsou soustředěni zejména na severu, první národy aMétis ve středu země na jihu (prérijní provincie). Populace těchto tří původních etnik roste více než dvakrát rychleji než zbytek kanadské populace.
V roce 1971 kanadská vláda oficiálně přijala politikumultikulturalismu.[44] V současnosti Kanada přijímá každý rok okolo 280 000 imigrantů a většina nově příchozích pochází z Asie.[45] Od roku 2025 chce Kanada přijímat 500 000 imigrantů ročně.[46] V roce2001 patřilo 13,4 % populace k tzv.viditelným menšinám, v roce 2011 se k viditelným menšinám hlásilo už 19.1% populace,[47] a v roce 2021 tvořily viditelné menšiny 26,5% kanadské populace.[48]
Většina obyvatel Kanady (67,3%) se hlásí kekřesťanství. Nejsilnější křesťanskoucírkví jeřímskokatolická církev, ke které se hlásí 43,6 % obyvatel. Působí tam i početné diecéze východních katolíků z celkem 7 církví: arménští katolíci, chaldejští katolíci z Iráku, maronité, řeckokatolíci-melchité, ukrajinští řeckokatolíci, rumunští řeckokatolíci, slovenští řeckokatolíci. Mají celkem 251500 věřících a část z 36000 arménských katolíků a část z 6200 rumunských řeckokatolíků mají diecéze pro USA a Kanadu. Největší protestantskou denominací jeSjednocená církev Kanady (9,6%), následuje jianglikánská církev. Z nekřesťanskýchnáboženství je nejvýznamnějšíislám (3,2 %). Jakobez vyznání se profiluje 23,9 % obyvatel.[49]
Zastoupení různých vyznání není pochopitelně rovnoměrné – katolická církev má enormně silnou pozici vQuébecu a obecně pak mezi obyvatelstvemirského afrancouzského původu. Sikhismus, islám a buddhismus mají silnou pozici ve velkých městech jako Toronto nebo Vancouver.
Islám je nejrychleji rostoucím náboženstvím v Kanadě a počet jeho vyznavačů stoupl z 33 430v roce1971 na 1,8 milionu v roce 2021,[50] především v důsledku liberální imigrační politiky.
Dvojjazyčný anglicko-francouzský nápis na dopravní značce
Kanada je multikulturní země mnoha jazyků. Na federální úrovni se od roku1969 profiluje jako dvojjazyčná, úřední řeči jsouangličtina (mateřský jazyk 56,0 % obyvatel) afrancouzština (mateřský jazyk 20,6 % obyvatel). Jeden z těchto jazyků ovládá 98,1 % obyvatel (jen angličtinu 68,3 %, jen francouzštinu 11,9 % a oba jazyky 17,9 %).[51] Znalost jednoho z jazyků je podmínka k udělení občanství žadatelům z jiných zemí. Angličtina je mateřskou řečí většiny obyvatel všech provincií s výjimkouQuébecu a ve dvou ze tří teritorií:Yukonu aSeverozápadních teritoriích. (Poznámka: Při pohledu do etnických statistik je třeba si uvědomit, že fakt, že se někdo hlásí k francouzské národnosti, ještě neznamená, že nutně má za mateřský jazyk francouzštinu, u dalších etnik –Irů aSkotů – se takto nedá uvažovat už vůbec. Jako mateřskou řeč udává angličtinu i velká část potomků původních obyvatel.)
Francouzština má nejsilnější pozici v Québecu, kde je zároveň jediným oficiálním jazykem. Québec je také jedinou provincií Kanady, v níž nemá angličtina žádný oficiální status a v níž se většina obyvatel anglicky nedomluví. Mimo Québec má francouzština silnou pozici v provinciiNový Brunšvik, který je jedinou provincií, která je stejně jako celý stát dvojjazyčná. VOntariu je oficiálním jazykem pouze angličtina, francouzština má ovšem polooficiální status a je v úředním styku používána, podobně je na tomManitoba.Britská Kolumbie nemá oficiální jazyk, ale angličtina jím de facto je.
Ostrov prince Edvarda aNewfoundland a Labrador mají za úřední jazyk vedenou pouze angličtinu, na nižších úrovních služeb se však lze v rámci komunit domluvit různě. VNovém Skotsku je běžná angličtina, mimo to mají významnou pozici francouzština,irština askotština. Úřední jazyk není určen. VAlbertě je jediným oficiálním jazykem angličtina. V Yukonu jsou úředními jazyky angličtina a francouzština, ve zbylých dvou teritoriích jsou jako úřední jazyky vedeny krom těchto dvou ještě jazyky původních obyvatel (v Severozápadních teritoriích je jich 6, vNunavutu 2).
Následující tabulka zachycuje procentuální zastoupenímateřských jazyků v kanadské populaci dle sčítání obyvatelstva v roce 2016.[52] Čísla v tabulce nelze zaměňovat se znalostí jazyků – minimálně jeden z oficiálních jazyků ovládá 98,1 % obyvatelstva Kanady.[51]
Kanadská kultura představuje velmi nesourodou směs různých tradic a kultur. Přetrvávají v ní zbytky tradice původních obyvatel (Indiánů aEskymáků), tradicepřistěhovalců, hlavněFrancouzů,Irů aSkotů aAngličanů. V moderní době je velice silný vlivamerické kultury a americkýchmédií, zejména na anglicky mluvící část Kanaďanů. V tomto kontextu se mluví o tom, že některé oblasti kultury jsou pro obě země společné. Tvorba a přetrvávání kanadských zvyků a kulturních počinů jsou ovlivňovány a podporovány federálními programy, zákony a institucemi i na úrovni provincií a nižších celků. Na federální úrovni hrají významnou roliCanadian Broadcasting Corporation (CBC),National Film Board of Canada (NFB), aCanadian Radio-television and Telecommunications Commission (CRTC).
Jelikož je Kanada geograficky rozsáhlá a etnicky velice diverzifikovaná oblast, existují zde obrovské kulturní rozdíly mezi provinciemi i nižšími regiony. Kanadská kultura je zároveň stále ovlivňována současnouimigrací lidí z celého světa. Mnozí Kanaďané si tohotomultikulturalismu velice cení a považují ho za hlavní klad a přednost kanadské kultury celkově.[zdroj?]
Nejslavnějším kanadským architektem jeFrank Gehry, byť většinu svých staveb vytvořil ve Spojených státech a v Evropě.CN Tower v Torontu je nejvyšší věží na západní polokouli, s výškou 553 metrů.[53] Nejvyšším mrakodrapem v Kanadě jeFirst Canadian Place v Torontu postavený v roce 1975[54], druhým nejvyšším jeScotia Plaza tamtéž. V roce 1992 byl v Torontu postaven komplexBrookfield Place, jehož součástí je i národní hokejová síň slávy. K nejvýznamnějším stavbám dějinbrutalismu bývá řazen projektHabitat 67 izraelsko-kanadského architektaMoše Safdieho. Jde o experimentální obytný objekt v Montrealu připravený u příležitosti světové výstavyExpo 67.[55] Ze starších stylů bývá ceněnaempírováMontréalská radnice, první budova v Kanadě postavená v roce 1878 výhradně pro městskou správu, nebonovogotické stavbyBazilika Notre-Dame v Montréalu a zámečekCasa Loma v Torontu. Produktemhistorismu je iChâteau Frontenac v Québecu.Rideau Hall v Ottawě je oficiální rezidencígenerálního guvernéra Kanady. Na seznamSvětového dědictví UNESCO byla zapsána lokalitaL'Anse aux Meadows, kde manželé Helge a Anne Ingstadovi nalezli v roce 1960 pozůstatkyvikinského osídlení, které zde krátkodobě existovalo okolo roku 1000.[56] Předpokládá se, že by se mohlo jednat o legendárníVinlandLeifa Erikssona. Na seznamu Světového dědictví je i historické jádro Québecu, přístavní městoLunenburg (jako unikátní příklad britské dřevěné koloniální architektury v Severní Americe) a rybářská osadaRed Bay naLabradoru. Z technických památek je na seznamuRideau Canal, vodní kanál, spojující hlavní město Kanady, Ottawu, s městem Kingston u pobřežíjezera Ontario.[57]
Významným hudebním skladatelem jeHoward Shore, který se proslavil zejména v oblasti filmové hudby; je mj. autorem hudby k filmové trilogiiPán prstenů. Jako sólový klavírista v oblasti vážné hudby se prosadilGlenn Gould. V jazzu to byl skladatelOscar Peterson.
Kanadské národní symboly jsou silně ovlivněny přírodními podmínkami Kanady, její historií a též tradicemiPrvních národů. Nejrozšířenějším a nejznámějším státním symbolem jejavorový list, jehož první používání se datuje až do18. století a který je vyobrazen na současnékanadské vlajce. Přestože má list jedenáct cípů, symbolizují tyto cípy deset provincií. Tři části listu k tomu reprezentují tři teritoria.[69] Národním heslem jeA Mari Usque Ad Mare (Od moře k moři). Národním zvířetem jebobr, je vyobrazen i na 50 centové minci zvané niklák, nebo na budově kanadského parlamentu.[70]
Nejstarší univerzitou v Kanadě jeUniversité Laval v Québecu, jejíž kořeny sahají do roku 1663. Největší univerzitou v zemi jeTorontská univerzita. Ta je hodnocena rovněž jako nejkvalitnější v zemi – podlešanghajského žebříčku je 24. nejkvalitnější na světě.[77] V první stovce nejlepších vysokých škol na světě se drží ještěUniverzita Britské Kolumbie,McGillova univerzita aMcMasterova univerzita. Většina kanadských vysokých škol je veřejných. Podle studieOECD z roku 2019 má Kanada největší procento vysokoškolsky vzdělaných lidí na světě – 56.71%.[78]
Kanada je k lednu roku2026 také šestým světově nejbohatším státem z hlediska počtu formálně (vědecky) popsaných druhůdruhohorních dinosaurů - a to s počtem 83. Více dinosaurů bylo popsáno ve státechČína (347 druhů),USA (307 druhů),Argentina (180 druhů),Mongolsko (107 druhů) aVelká Británie (95 druhů).[79]
↑World Economic Outlook Database: Canada [online]. Mezinárodní měnový fond [cit. 2026-02-03].Dostupné online. (anglicky)
↑WYNN, Graeme.Canada and Arctic North America: An Environmental History. [s.l.]: ABC-CLIO 529 s.Dostupné online.ISBN9781851094370. (anglicky) Google-Books-ID: bxGFaFvo2oMC.
↑GIBBON, Professor Guy E.; GIBBON, Guy E.; AMES, Kenneth M.Archaeology of Prehistoric Native America: An Encyclopedia. [s.l.]: Taylor & Francis 1030 s.Dostupné online.ISBN9780815307259. (anglicky) Google-Books-ID: _0u2y_SVnmoC.
↑ Canadian Rocky Mountain Parks.UNESCO World Heritage Centre [online]. [cit. 2020-08-16].Dostupné online. (anglicky)
↑ Gros Morne National Park.UNESCO World Heritage Centre [online]. [cit. 2020-08-16].Dostupné online. (anglicky)
↑ Kluane / Wrangell-St. Elias / Glacier Bay / Tatshenshini-Alsek.UNESCO World Heritage Centre [online]. [cit. 2020-08-16].Dostupné online. (anglicky)
↑ Nahanni National Park.UNESCO World Heritage Centre [online]. [cit. 2020-08-16].Dostupné online. (anglicky)
↑ Waterton Glacier International Peace Park.UNESCO World Heritage Centre [online]. [cit. 2020-08-16].Dostupné online. (anglicky)
↑ Miguasha National Park.UNESCO World Heritage Centre [online]. [cit. 2020-08-16].Dostupné online. (anglicky)
↑ Wood Buffalo National Park.UNESCO World Heritage Centre [online]. [cit. 2020-08-16].Dostupné online. (anglicky)
↑ Dinosaur Provincial Park.UNESCO World Heritage Centre [online]. [cit. 2020-08-16].Dostupné online. (anglicky)
↑ Joggins Fossil Cliffs.UNESCO World Heritage Centre [online]. [cit. 2020-08-16].Dostupné online. (anglicky)
↑ Mistaken Point.UNESCO World Heritage Center [online].Dostupné online.
↑ About NORAD.www.norad.mil [online]. [cit. 2020-08-13].Dostupné online.
↑KIRBY, Jen. USMCA, Trump’s new NAFTA deal, explained in 600 words.Vox [online]. 2018-10-03 [cit. 2020-08-13].Dostupné online. (anglicky)
↑ Podplacené volby a špioni. Čína je pro Kanadu „zákeřnou a nebezpečnou hrozbou“.iDNES.cz [online]. 17. listopadu 2022.Dostupné online.
↑ Saúdská Arábie přeruší letecké spojení s Torontem, vadí jí politika Kanady.iDNES.cz [online]. 7. srpna 2018.Dostupné online.
↑ Roztržka kvůli slovům o vraždě graduje, Indie žádá Kanadu o stažení 40 diplomatů.iDNES.cz [online]. 3. října 2023.Dostupné online.
↑Do Kanady bez víz už ode dneška [online]. Česká televize, ČT24, 2013-11-14 [cit. 2018-08-07].Dostupné online.
↑ Canadian Armed Forces: Wars and operations.Canada.ca [online]. 2016-08-31 [cit. 2020-08-15].Dostupné online.
↑Bank Note Series - Frontiers [online]. Bank of Canada [cit. 2019-05-16].Dostupné online. (anglicky)
↑Kanada: Základní charakteristika teritoria [online]. BusinessInfo.cz [cit. 2020-08-15].Dostupné online.
↑www.cic.gc.ca [online]. [cit. 09-04-2015].Dostupné v archivu pořízeném dne 12-03-2014.
↑Supplementary Information to the 2015 Immigration Levels Plan [online]. www.cic.gc.ca, 2014-11-06 [cit. 2018-08-07].Dostupné online. (anglicky)
↑ Ottawa reveals plan to welcome 500,000 immigrants per year by 2025.CBC News. November 1, 2022.Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne December 18, 2023.Je zde použita šablona{{Cite news}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑Visible minority population and top three visible minority groups, selected census metropolitan areas, Canada, 2011 [online]. Statistics Canada, 2016-04-13 [cit. 2018-08-07].Dostupné online. (anglicky)
↑GOVERNMENT OF CANADA, Statistics Canada.Visible minority and population group by generation status: Canada, provinces and territories, census metropolitan areas and census agglomerations with parts [online]. 2022-10-26.Dostupné online.Je zde použita šablona{{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑2011 National Household Survey: Immigration, place of birth, citizenship, ethnic origin, visible minorities, language and religion [online]. National Household Survey, 2013-08-05 [cit. 2018-08-07].Dostupné online. (anglicky)
↑Statistics Canada.Religion by visible minority and generation status: Canada, provinces and territories, census metropolitan areas and census agglomerations with parts [online]. Government of Canada, 2022-10-26 [cit. 2022-10-26].Dostupné online.Je zde použita šablona{{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑abKnowledge of official languages by age (Total), % distribution (2016) [online]. Statistics Canada / Statistique Canada [cit. 2020-07-25].Dostupné online. (anglicky)
↑Language Highlight Tables, 2016 Census, Mother tongue by age (Total), % distribution (2016) [online]. Statistics Canada / Statistique Canada [cit. 2020-07-25].Dostupné online. (anglicky)
↑ CN Tower: Toronto z ptačí perspektivy.Poznávací zájezdy | mazaně s Radynacestu.cz [online]. [cit. 2020-08-13].Dostupné online.
↑ First Canadian Place - The Skyscraper Center.www.skyscrapercenter.com [online]. [cit. 2020-08-13].Dostupné online.
↑LEHMANN-HAUPT, Christopher. Carol Shields Dies at 68; Wrote 'The Stone Diaries'.The New York Times. 2003-07-18.Dostupné online [cit. 2020-08-13].ISSN0362-4331. (anglicky)
↑ En 1979, le roman Pélagie-la-Charrette, d’Antonine Maillet, est récompensé par le Goncourt.Radio-Canada.ca [online]. [cit. 2020-08-13].Dostupné online. (francouzsky)
↑Kanada - víza, letenky, cestování, práce, studium, život - sdílíme zkušenosti, užitečné rady a tipy [online]. 2018-02-06 [cit. 2020-02-03].Dostupné online.
↑COLLINS, Leah. Denys Arcand finally won an Oscar in 2004 — and he was terrified.Cbc.ca [online]. 2016-03-01 [cit. 2022-04-03].Dostupné online.
↑DESLAURIERS, Jean; GOULET, Denis. The medical life of Henry Norman Bethune.Canadian Respiratory Journal : Journal of the Canadian Thoracic Society. 2015, roč. 22, čís. 6, s. e32–e42. PMID: nullPMCID: PMC4676399.Dostupné online [cit. 2020-08-13].ISSN1198-2241.
↑MCFADDEN, Robert D. Frances Oldham Kelsey, Who Saved U.S. Babies From Thalidomide, Dies at 101.The New York Times. 2015-08-07.Dostupné online [cit. 2020-08-13].ISSN0362-4331. (anglicky)
↑ Academic Ranking of World Universities 2019: Canada.Shanghairanking.com [online]. [cit. 2020-08-12].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-08-12.
↑ Most Educated Countries 2020.worldpopulationreview.com [online]. [cit. 2020-08-12].Dostupné online.
↑ Před 21 lety se s NHL rozloučil nejlepší hokejista všech dob, poslední zápas Gretzkému pokazil Jágr.iROZHLAS [online].Český rozhlas [cit. 2020-08-13].Dostupné online.
↑ Steve Nash Stats.Basketball-Reference.com [online]. [cit. 2020-08-13].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-10-20. (anglicky)
↑ Where Basketball was Invented: The History of Basketball | Springfield College.springfield.edu [online]. [cit. 2020-08-12].Dostupné online.
↑KRUPKA, Jaroslav. Před 40 lety vyběhl Terry Fox na životní maraton. Nedoběhl, ale inspiroval svět.Deník.cz. 2020-04-12.Dostupné online [cit. 2020-08-12].
↑ Clara Hughes | The Canadian Encyclopedia.www.thecanadianencyclopedia.ca [online]. [cit. 2020-08-12].Dostupné online.
↑ Olympic Games: results, medals, statistics, analytics: Canada.olympanalyt.com [online]. [cit. 2020-08-15].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-04-16.
↑ Obří šampionát pro tři země. Fotbalové MS 2026 hostí USA, Kanada a Mexiko.iDNES.cz [online]. 2018-06-13 [cit. 2020-08-12].Dostupné online.
Bureau of Western Hemisphere Affairs.Background Note: Canada [online]. U.S. Department of State, 2011-06-01 [cit. 2011-08-16].Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-08-15. (anglicky)
CIA.The World Factbook – Canada [online]. Rev. 2011-08-01 [cit. 2011-08-16].Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-04-30. (anglicky)
Zastupitelský úřad ČR v Ottawě.Souhrnná teritoriální informace: [online]. Businessinfo.cz, 2011-04-05 [cit. 2011-08-16].Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-05-23.
BERCUSON, David J, a kol.Canada [online]. Encyclopaedia Britannica [cit. 2011-08-16].Dostupné online. (anglicky)
.svg)
.svg)
_a_Kwakwaka%2527wakw_big_house.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
_(36163062996).jpg)
-02.jpg)
.svg)
