Kalk jejazykovědný termín označující slovo, sousloví nebofrázi, které vznikly doslovnýmpřekladem nebo jiným napodobením vzoru z cizího jazyka. Tvorba kalků,kalkování, je jedním z druhůobohacování slovní zásoby. Slovo kalk je přejaté z franc.calque pův. význam „otisk“, „reprodukce“ (uměleckého díla), z ital.calcare – „obtáhnout“, „protlačit“.
Kalk označuje výraz vzniklý buď jako doslovný překlad cizího výrazu (kalky lexikální), nebo výraz podle cizí předlohy konstituovaný (kalky sémantické a frazeologické). Kalky gramatické se vyznačují tím, že každýmorfém zdrojového jazyka je přeložen morfémem cílového jazyka, např.českymrakodrap aněmeckyWolkenkratzer, zanglickéhosky-scraper (sky nebe,scraperškrabač odscrape škrábat). Příkladem kalku je také např.české slovopředmět, které je doslovným překlademlatinskéhoobiectum – „co se staví před“ (smysly),[1] „co je předhozeno“ (smyslům).[2][3] Dále například místopisný názevKrásné Březno (z něm. Schönpriesen), původně Březnice.
Hybridní kalk je kalk, v němž jsou přeloženy jen některémorfémy, a alespoň jeden morfém pochází z cílového jazyka, příkladem je pravděpodobně slovoVánoce (z něm.Weihnachten).[4]
Podstatousémantického kalku je přenesení významu českého slova podle cizího vzoru, např.myš, ve významuovladač počítače, z angličtiny.
Příklademfrazeologických kalků je např. spojeníudělat (něčemu) konec – z něm.Ende machen;o to jde – z něm.es geht um,běžný účet – zitalskéhoconto corrente,[5] nebomějte hezký den z anglickéhohave a nice day.
- ↑Josef Holub, Stanislav Lyer:Stručný etymologický slovník jazyka českého. Praha: SPN 1992. Str. 314.
- ↑Jiří Rejzek:Český etymologický slovník. Leda, Voznice 2004. Str. 419.
- ↑Jiří Rejzek:Český etymologický slovník. Leda, Voznice 2004. Str. 393
- ↑Encyklopedický slovník češtiny. Praha, NLN 2002. Str. 210.
- ↑ČERMÁK, František.Lexikon a sémantika. Praha: NLN, 2010. S. 214.
- Encyklopedický slovník češtiny. Praha, NLN 2002.
