Původně byl měsíc odvozen odfází Měsíce, které se vystřídají za přibližně 29,5 dne, což je délkasynodického měsíce. Rok o délce 12 synodických měsíců je o cca 11 dní kratší, než jetropický rok (doba střídání ročních období). Používají jejlunární kalendáře alunisolární kalendáře, druhé jmenované pro vyrovnání délky roku používajípřestupné roky o 13 měsících. Usolárních kalendářů včetně gregoriánského jde o odvozenou jednotku již nezávislou na měsíčních fázích.
Lunární kalendáře mají měsíce, které se řídíměsíčními fázemi, příkladem jsou měsíceislámského kalendáře. Měsíce mají délku 29 a 30 dní. Rok s 12 lunárními měsíci má délku 354 dní (12 × 29,5) a je tedy o cca 11 dní kratší než rok solárního kalendáře (365), který má průměrnou délku měsíce cca 30,4 dne (365,25/12). Měsíce nejsou svázány s ročními obdobími, protože začátek lunárního roku se každý rok posunuje a během 33 let projde všemi ročními obdobími.
Stejné měsíce mají ilunisolární kalendáře, jako ježidovský kalendář, kde se navíc vpřestupném roce přidává 13. měsíc, který slouží k vyrovnání délky lunárního atropického roku podobně jako přestupný den v solárním kalendáři. Začátek roku se každý rok posouvá, ale díky průběžnému vyrovnávání jsou měsíce ve stejném ročním období, pohybují se jen v délce přestupného měsíce. Protože tropický rok je dlouhý zhruba 12 a 3/7 lunárního měsíce (365,25/29,5), je přestupný rok obvykle 3 krát každých 7 let. Pro přesnější souběh délky měsíců jsou delšíměsíční cykly (lunární cykly), což je druhkalendářního cyklu. Židovský kalendář používal tzv. Metonův cyklus nazvaný podle řeckého astronomaMetóna Athénského (5. stol. př. n. l.). Každý 19letý cyklus obsahuje 7 přestupných let, tedy celkem 235 lunárních měsíců, jejichž délka téměř přesně odpovídá délce 19 tropických roků, rozdíl činí pouhé 2 hodiny. Pro ještě větší přesnost byly již ve starověku navrženy další cykly, které byly násobkem Metonova cyklu s korekcí o den.
Etiopský solární kalenář má 12 měsíců o pevné délce 30 dnů a 13. měsíc, který má pouhých 5 dní nebo v přestupném roce 6 dní.[1]
Související informace naleznete také v článku Datum.
Den v měsíci se v češtině označujeřadovou číslovkou, a to buď samostatně („Dnes je patnáctého“), nebo ve spojení s názvem měsíce („Patnáctého srpna“). Je-li ve větě označení dne v pozicipodmětu nebopředmětu, používá se někdy i tvar, v němž se název měsíce dostává do základního tvaru, jako by řadová číslovka označovala pořadí měsíce, a ne pořadí dne v měsíci („Patnáctý srpen je den mého narození. Proto se těším na každý patnáctý srpen.“). Datum se v češtině zapisuje ve tvaru podle vzoru „15. srpna 2000“ nebo „15. 8. 2000“, přičemž za tečkami se dle typografických pravidel mají psát mezery, ale v praxi se často vynechávají. V tabulkových a databázových výstupech se často používají formáty v opačném pořadí (např. 2000–08–15); usnadňují řazení (tzv.třídění) do chronologické posloupnosti. Pořadová čísla dne a měsíce se případně doplňují nulami na dvojciferný formát. V USA je běžný zápis v pořadí měsíc, den měsíce a rok (např. 08–15–2000), ale v angličtině se obecně používají různé způsoby zápisu.
_-_Z%25C3%25A1%25C5%2599%25C3%25AD.png)
