| Kadaň | |
|---|---|
 Kadaň z mostu přes řeku Ohři | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | město |
| Pověřená obec | Kadaň |
| Obec s rozšířenou působností | Kadaň (správní obvod) |
| Okres | Chomutov |
| Kraj | Ústecký |
| Historická země | Čechy |
| Stát | Česko Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°22′34″ s. š.,13°16′17″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 18 165 (2024)[1] |
| Rozloha | 65,62 km²[2] |
| Nadmořská výška | 300 m n. m. |
| PSČ | 432 01 |
| Počet domů | 1 633 (2021)[3] |
| Početčástí obce | 10 |
| Početk. ú. | 9 |
| PočetZSJ | 31 |
| Kontakt | |
| Adresa městského úřadu | Mírové náměstí 1 Kadaň 432 01 Kadaň 1 sekretariat@mesto-kadan.cz |
| Starosta | Mgr. Jan Losenický (ODS) |
| Oficiální web:www | |
 | |
  Kadaň | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 563102 |
| Geodata (OSM) | OSM,WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet zdatové položky. | |
Kadaň (německyKaaden) je město vokrese Chomutov vÚsteckém kraji ležící jihozápadně odChomutova na levém břehu řekyOhře, důležité kulturní a turistické centrum severozápadníchČech, někdejšíkrálovské město. Žije zdepřibližně 18 tisíc[1] obyvatel. Kadaň je centrem historické oblastiKadaňska, rozkládající se odVejprt vKrušnohoří až po oblastDoupovských vrchů. V roce 1978 bylo historické jádro města prohlášenoměstskou památkovou rezervací.
Jméno města je odvozeno z osobního jménaKadan ve významu Kadanův dvůr. V historických pramenech se vyskytuje ve tvarech: in Kadan (1183), Cadain (1186), de Cadan (1277), in Kadano (1292), Cadanum (1352), na Cadany (1431), do Cadanie (1464), za Cadanij (1481), w Cadani (1490), města Kadaně (1615), Kaaden, Kaden, Kadaň, Kadanie nebo Cadana (1787).[4]
Existence hraduWogastisburg spojovanéhoAugustem Sedláčkem i jinými badateli shradištěm na Úhošti, nebyla archeologicky doložena.[5]
První písemná zmínka o Kadani pochází z roku1183. Dne 23. dubna 1186 darovalkníže Bedřich trhovou vesřádu Johanitů a posléze vznikla samostatnákadaňská komenda. Kolem roku 1260 byla Kadaň povýšena nakrálovské město, byl vystavěn královskýkadaňský hrad aminoritský klášter s kostelemsvatého Michaela.
Kadaň je úzce spojena se zakladatelskou činnostíPřemysla Otakara II. Ze současné úrovně znalostí lze vyvodit, že hrad v Kadani nechal postavit nebo podstatně rozšířit právě on jako významný opěrný bod královské moci a zemské obrany vedleOstrova,Loun,Ústí nad Labem aŽatce. Nález základů hradu v Ostrově, datovaného do stejného období, tuto hypotézu do značné míry potvrzuje.[6]
Roku 1362 město i s hradem podlehlo požáru.
Ještě za vlády krále a císařeKarla IV. město znovu rozkvetlo. Karel IV. rozmnožil městská privilegia a znovu je povýšil na královské město. Příjezd Karla IV. do města dodnes kadaňští každoročně, vždy poslední sobotu v srpnu, oslavují jakocísařský den.
Roku 1534 byla v Kadani uzavřenakadaňská smlouva mezi českým králemFerdinandem a vévodouOldřichem Württemberským.
Na konci 16. století byla v okolí města objevena ložiska zelené hlinky neboliseladonitu. Těžbu hlinky povolil Horní úřad v Jáchymově a vzápětí následoval rychlý rozvoj dolování. Potřicetileté válce těžba upadala, ale k dalšímu rozvoji došlo od poslední třetiny 18. století až do první třetiny 20. století. Tehdy se ve štolách hlubokých 40–70 m těžilo 2 000 – 3 000 centů ročně. Hlinka se pod názvyKadaňská hlinka neboPravá česká hlinka používala zejména k výrobě venkovních nátěrů domů.[7]
V letech 1563 a 1570 jsou ve městě zmiňoványhamr na výrobu plechu a dva hamry na zpracování mědi, z nichž jeden koupila roku 1601 spolu s jezem a náhonem městská rada za 1 300 kop grošů. Později se východně od města se těžilkaolin. Zprávy o jeho výskytu pocházejí ze druhé poloviny 18. století. V letech 1890–1900 byl otevřen starší kaolinový důl a zároveň s ním spuštěna plavírna a úpravna kaolinových materiálů spojená s dolem lanovkou. Od roku 1925 se podnik nazýval Petzold-Döllovy závody. Kadaňský kaolin se nehodil k výrobě porcelánů a byl používán v papírenství nebo k výrobě užitkové keramiky.[8]
Dne 14. října 1742 v boji o klášterfrantiškánů u Kadaně tereziánské vojsko zmařilo Francouzům vyproštění blokovanéPrahy.[zdroj?!]
Až doprvní světové války byla Kadaň sídlemc. k.rakousko-uherské armády. Roku 1914 zde byl umístěn I. batalionbukovinskéinfanterie 42. pluku.
U příležitosti dne voleb do rakouského Národního shromáždění, dne 4. března 1919,demonstrovali kadaňštíNěmci za právo na sebeurčení a setrvání přiRakousku. Došlo ke střetu se zde umístěnými českými ozbrojenými složkami. Podle sdělení deníkuNeue Zürcher Zeitung ze 7. března 1919 bylo v Kadani usmrceno sedmnáct osob, třicet těžce a osmdesát lehce zraněno (jiný zdroj uvádí osmnáct mrtvých, sedmdesát těžce raněných, z nichž dalších šest zemřelo na následky zranění[9]). Mrtví byli pohřbení v čestném hrobě na místním hřbitově. V září 2009 byla na zdi hřbitova umístěnapamětní deska obětí masakru.
Po převratu v roce 1989 byly hroby nově vysvěceny. V současnosti stále nepanuje mezi historiky shoda, proč ke střelbě došlo. Jedna verze uvádí jako viníky německé demonstranty, kteří začali střílet po vojácích. Druhá uvádí jako viníky české vojáky, kteří zahájili palbu do údajně neozbrojených civilistů. Tehdejší vyšetřovací komise konstatovala, že obě dvě strany podávají rozdílné informace a že tedy není možné viníka určit.
Mezi lety 1966 a 1971 byla vybudovánaKadaňská přehrada.[9]
Podle sčítání 1921 zde žilo v 724 domech 8 268 obyvatel, z nichž bylo 4189 žen. 7 574 obyvatel se hlásilo k německé národnosti, 469 obyvatel se hlásilo k národnosti československé a 40 k židovské. Žilo zde 7 844 římskýchkatolíků, 165evangelíků, 21 příslušníkůCírkve československé husitské a 113 židů.[10] Podle sčítání 1930 zde žilo v 912 domech 8 641 obyvatel. 7 692 k německé národnosti, 672 obyvatel se hlásilo k československé národnosti. Žilo zde 7 844 římských katolíků, 306 evangelíků, 46 příslušníkůCírkve československé husitské a 116 židů.[11]
Město Kadaň mělo k 1. prosinci 1930 8641 obyvatel, 17. května 1939 již jen 7650 a 22. května 1947 pouze 5062 obyvatel. Na základěBenešova dekretu č. 108 z 25. října 1945 bylo téměř veškeré německé obyvatelstvo Kadaně nuceno opustit své domovy.
| Město Kadaň | |||||||||||||||
| 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Obyvatelé | 8 262 | 10 368 | 11 081 | 11 999 | 13 186 | 12 974 | 13 480 | 7 908 | 10 010 | 15 624 | 18 614 | 17 796 | 17 579 | 17 604 | 17 386 |
| Místní část Kadaň | |||||||||||||||
| Obyvatelé | 5 255 | 6 623 | 7 134 | 7 781 | 8 985 | 8 621 | 9 098 | 5 542 | 7 689 | 14 875 | 18 277 | 17 461 | 16 975 | 16 938 | 16 478 |
| Domy | 570 | 601 | 643 | 705 | 764 | 773 | 972 | 1 022 | 895 | 912 | 967 | 1 066 | 1 127 | 1 379 | 1 454 |
| Údaje místní části obsahují data zaniklé vsiBystřice a v roce 1980 také údajeTušimic. | |||||||||||||||
Prunéřov, který se původně táhl dlouze podél cesty, je dnes rozdělen na dvě části. Ty roztíná areálElektráren Prunéřov a dnes jižrekultivovaný prostor po těžbě hnědéhouhlí.
Ke Kadani patří také katastrální území již zaniklých vesnicBystřice aÚhošť.
Vlajka byla městu udělena rozhodnutím předsedyPoslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 8. října 2001.[15]
Po roce 1989:
Historické čtvrti jsou Staré Město,Špitálské předměstí, Nové Město, Sedlecké předměstí, Zahradní Město (Zahradní vilová čtvrť), Vilová čtvrť – Prunéřovské předměstí a Kaolinka. Nové čtvrti jsou sídliště Budovatelů („A“), Lučany („B“), Slavín („C“), Na Podlesí („D“), sídliště 1. máje („E“), Strážiště a Vinohrady.
Dne 29. února 2008 bylo v Kadani přiděleno přelomové čp. 2000 pro rodinný dům v ulici Vinohrady.[17]
| Abecední seznam kadaňských ulic |
|---|
| 1. máje • 5. května • Alešova • Borová • Boženy Němcové • Brožíkova • Březinova • Budovatelů • Bystřická • Chomutovská • Čechova • Červeného kříže • Čsl. armády • Dvořákova • Fibichova • Golovinova • Habrová • Havlíčkova • Hřbitovní • Husova • Jana Roháče • Jana Švermy • Javorová • Ječná • Jedlová • Jezerka • Jiráskova • Jitřní • Jungmannova • Katova ulička • Klášterecká • Klášterní schody • Komenského • Koželužská • Kpt. Jaroše • Královský Vrch • Lázeňská • Lipová • Lísková • Löschnerovo náměstí • Luční • Máchova • Mánesova • Mírové náměstí • Na Podlesí • Na Průtahu • Na Příkopě • Na Strážišti • Nad Nemocnicí • Nerudova • Nová Kolonie • Nové nádraží • Obránců míru • Ovesná • Pastýřská studánka • Pionýrů • Pod Sv. Kopečkem • Pokutická • Polní • Poštovní • Prunéřovská • Průmyslová • Příčná • Raisova • Rokelská • Říční • Skalní • Sládkova • Sluneční • Strážiště • Strmá • Studentské náměstí • Sukova • Svatojánská ulička • Školní • T. G. Masaryka • Topolová • Třešňová • Tyršova • U Splitu • U stadionu • V zahrádkách • Václava Havla • Věžní • Vinohrady • Vrchlického • Zahradní • Zeyerova • Žatecká • Želinská • Žitná |
Elektrárna Tušimice I byla v provozu od roku 1964 do roku 1998, kdy byla odstavena. Její 196 metrů vysoký železobetonový komín byl odstřelen 26. listopadu 2005. Poté byly odstraněny i zbytky stavby.
Elektrárna Tušimice II je tepelná elektrárna nahnědé uhlí u Kadaně (patří spolu s elektrárnamiPrunéřov I aPrunéřov II do sítě elektrárenČEZ). Do provozu byla uvedena v letech 1973–1974 a má výkon 800 MW. V letech 2007–2010 prošla náročnou rekonstrukcí, při níž došlo k výměně všech základních technologických celků a 300 m vysoký komín elektrárny byl při této rekonstrukci zbořen.
Ve městě se nachází autobusové nádraží a nácestné autobusové zastávky a železniční staniceKadaň,Kadaň-Prunéřov,Kadaň-Bystřice aKadaň předměstí. Město obsluhují autobusové linkyDopravy Ústeckého kraje a tři autobusové linky městské hromadné dopravy.[18]
Město Kadaň je držitelemrekordunejužší ulice v České republice, kterou se stalaKatova ulička, vedoucí z Mírového náměstí do ulice Sokolovské a měřící v nejužším místě 66,1 cm a v nejširším 131,5 cm. Kadaň se zapojila do programu regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón a v roce 1995 získala titul Historické město roku.
Ve městě působí hokejový klubSK Kadaň a florbalový klubFBC DDM Kati Kadaň. Tradičně rozvíjenými sporty jsou atletika, pozemní hokej, nohejbal, fotbal i vodní sporty (TJ DNT vodní slalom, TJ VS Kadaň a Kajak klub Kadaň – rychlostní kanoistika).
Přiklášteře minoritů skostelem svatého Michala stála od roku 1690Loretánská kaple. Při požáru roku 1786 byla zničena a zanikla.
Slovníkové hesloKadaň ve WikislovníkuObrázky, zvuky či videa k tématuKadaň na Wikimedia Commons| Části městaKadaň | |
|---|---|
| Části obce | |
| Ostatní | |
| Města,městyse aobceokresu Chomutov | |
|---|---|
Bílence •Blatno •Boleboř •Březno •Černovice •Domašín •Droužkovice •Hora Svatého Šebestiána •Hrušovany •Chbany •Chomutov •Jirkov •Kadaň •Kalek •Klášterec nad Ohří •Kovářská •Kryštofovy Hamry •Křimov •Libědice •Loučná pod Klínovcem •Málkov •Mašťov •Měděnec •Místo •Nezabylice •Okounov •Otvice •Perštejn •Pesvice •Pětipsy •Račetice •Radonice •Rokle •Spořice •Strupčice •Údlice •Vejprty •Veliká Ves •Vilémov •Vrskmaň •Všehrdy •Všestudy •Výsluní •Vysoká Pec | |
| legenda:město,městys. | |
