Kabeirové (řecky Κάβειροι, Kabeiroi) jsou záhadnářecká podzemní božstva pravděpodobněfoinického neboegyptského původu (jejich název může mít spojitost sesemitským náboženstvím). Společně sMatkou-bohyní byli uctíváni již v raných dobáchřecké kultury. Podle pozdější tradice jsou považováni za syny bohaHéfaista s Kabeirou a dcery mořského bohaPrótea. Sami byli uctívaní jako mořská božstva a byli dobrotiví k plavcům. Jsou spojováni také s ohněm ametalurgií.Aischylos podle nich pojmenoval jednu ze svých her, která se dodnes nedochovala, a Kabeirové jsou v ní popisováni jako velcí pijáci vína.
Jejich kult se na pevninském Řecku objevuje vThébách, dále vThrákii (Seuthopolis) a vMalé Asii. Velkými centry jejich kultu byly ale předevšímseveroegejské ostrovySamothraké,Lesbos aLémnos. Na Samothraké byli uctíváni Axiokersos a Kadmilos; tam vznikla mystéria, jimž různí vládci přáli, takže sbor zasvěcených byl velmi početný. Účastníci mystérií nosili purpurovou stužku, symbol těchto podzemních bohů, aby je ochraňovala před nebezpečím při plavbě.
VAthénách se objevují v pátém století a poprvé se o nich zmiňuje ve svýchDějinách (II 51.1) historikHérodotos. Později se jejich kult sblížil s kultem bohyně Démétry, a proto byly ctěny i Kabeirové-ženy (vytvořeny byly také sbory kabeirských nymf).
Velkého rozšíření dosáhl jejich kult po období vládyAlexandra Velikého na konci 4. století před n. l., přesto o něm víme jen málo. V pozdější době byl přejat iŘímany a rozšířen i v celé říši římské.
Obrázky, zvuky či videa k tématuKabeirové na Wikimedia Commons