 Kašťa | |
|---|---|
 Kašťa bělavá (Sassafras albidum) | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | rostliny (Plantae) |
| Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
| Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
| Třída | nižší dvouděložné (Magnoliopsida) |
| Řád | vavřínotvaré (Laurales) |
| Čeleď | vavřínovité (Lauraceae) |
| Rod | kašťa (Sassafras) J. Presl, 1825 |
| Některá data mohou pocházet zdatové položky. | |
Kašťa (Sassafras) je rodnižších dvouděložných rostlin z čeledivavřínovité. Jsou to opadavéstromy s jednoduchými, střídavýmilisty s laločnatou nebo celistvoučepelí. Rod zahrnuje 3 druhy a je rozšířen vČíně,Tchaj-wanu a východních oblastechSeverní Ameriky.
Kašti jsou živnými rostlinami housenek různých motýlů, zejménaotakárků amartináčů.Severoamerickákašťa bělavá je tradiční severoamerická léčivá rostlina a má i další využití. Poskytuje kvalitnídřevo a je zdrojemsilice. Občas je vysazována jako okrasná dřevina a lze se s ní setkat i v některých českých botanických zahradách a arboretech.
Jsou to dvoudomé opadavéstromy s jednoduchými, střídavými, aromatickými listy, nahloučenými na koncích větví.Borka je tlustá, aromatická, na starších exemplářích brázditá.Listy jsou buď celistvé se zpeřenoužilnatinou (Sassafras randaiense) nebo laločnaté s triplinervní žilnatinou (zbývající 2 druhy).Květy jsou jednopohlavné, uspořádané v řídkých, převislých, vrcholovýchhroznech, někdy stažených do téměřokolíkovitého květenství. Květenství se rozvíjejí před olistěním nebo souběžně s ním.Okvětí je nerozlišené, žluté, složené ze 6 plátků ve 2 kruzích. Okvětní lístky jsou na bázi krátce srostlé v trubku. V samčích květech je 9tyčinek ve 3 kruzích a jsou přirostlé v ústí květní trubky. Někdy jsou přítomna 3staminodia.Semeník samičích květů je tvořen jedinýmplodolistem a obsahuje 1 vajíčko. V samičích květech je někdy přítomno 6 nebo 12 staminodií.Plodem je tmavomodrápeckovice podepřená mělkoučíškou, která plynule přechází v tlustou stopku.[1][2][3]
Rod zahrnuje 3 recentní druhy a má výraznědisjunktní areál.Kašťa bělavá pochází z východních oblastíSeverní Ameriky od nejjižnějších částí kanadskéhoOntaria aMaine na jih po východní oblastiTexasu. Zbývající dva druhy jsou východoasijské.Sassafras tzumu má poměrně rozsáhlý areál ve střední, jižní a východníČíně.Sassafras randaiense je naproti tomu endemitTchaj-wanu.[4][2]
Kašťa bělavá je v Severní Americe hostitelem housenekotakárkůPapilio glaucus,Papilio palamedes,Papilio troilus a celé řadymartináčů (Antheraea polyphemus,Automeris io,Callosamia angulifera,Citheronia regalis,Eacles imperialis,Hyalophora cecropia,Rothschildia orizaba,Samia cynthia,Samia walkeri).[5] DruhSassafras tzumu hostí v Číně housenky otakárkaPapilio elwesi ališajeMeganoton analis, na Tchaj-wanu hostíSassafras randaiense housenky endemického otakárkaPapilio maraho.[6]
V kůře kořenů, ale také v listech a plodechkašti bělavé je obsažena vonnásilice, jejímž hlavním komponentem jesafrol. Jeho obsah v kůře kořenů je 5 až 8 %. Safrol může při styku s kůží způsobit kontaktnídermatitidu. Ve velkých dávkách jehalucinogenní, při dlouhodobém užívání většího množství byly zjištěnykarcinogenní ahepatotoxické účinky.[2][7][8] Kůra kořenů je slabě jedovatá a má ve větším množství narkotický účinek.[9]Rovněž kořeny, plody a listy čínského druhuSassafras tzumi obsahují silici s převahousafrolu. Její obsah v kůře kořenů se pohybuje okolo 1 %.[1]
Kašťa je jedním z nejstarších žijících rodů lesních dřevin. Nejstarší fosílie, nalezené v Evropě a Severní Americe, pocházejí z období spodníkřídy. Ve svrchní křídě se vyskytovaly i vArktidě. V Evropě se rod vyskytoval až do obdobípleistocénu (starších čtvrtohor), kdy zde vyhynul.[10]
Severoameričtí Indiáni používali kůru a kořenykašti bělavé zejména při traumatických poraněních a revmatismu.[9] S léčivými účinky seznámili bílé osadníky brzy po jejich příchodu na kontinent a rostlina poté začala být dovážena do Evropy jako léčivo na různé choroby.[11] Nejobvyklejší lékovou formou je nálev z kůry kořenů. Standardní dávkování drogy je 4 až 7 gramů denně ve formě čaje. Doporučená dávka by neměla být překračována. Není doporučováno dlouhodobé užívání ani užívání v těhotenství. V USA je prodej přípravků z kašti bělavé povolen, pouze pokud neobsahujísafrol.[8]
Kašťa bělavá (Sassafras albidum) je poměrně zřídka pěstována jako okrasná a sbírková dřevina. Zejména starší exempláře tohoto druhu jsou efektnísolitéry.[12] Vyžaduje slunné nebo polostinné stanoviště a hlubokou, živnou, dobře propustnou, kyselejší půdu. Množí se výsevem semen, výhony odebíranými na podzim nebo zimními kořenovými řízky.[13]V České republice je vysazena např. vDendrologické zahradě v Průhonicích a vArboretu Žampach.[14]
Z kůry mladých kořenů kašti bělavé se tradičně připravoval chutný čaj.[9] Kůra byla také součástí tradičníhokořenového piva (root beer), v současnosti je však její použití v tomto výrobku zakázáno a je nahrazována syntetickým aroma.[9]Ve východních oblastech USA jsou sušené listy a výhonky kašti bělavé používány jako přísada do polévek.[15]
Kašťa bělavá má oranžově hnědé, středně těžké, trvanlivédřevo, které je používáno k různým účelům, např. k výrobě lodí a vesel, masivního nábytku i dýh, na soustružení, vnější i vnitřní obložení. Je použitelné i na výrobu pražců a stavbu vnějších konstrukcí a ohrad. V čerstvém stavu voní po fenyklu, později se vůně ztrácí.[16][17]DřevoSassafras tzumu se v Číně používá zejména při stavbě lodí a výrobě nábytku. Je trvanlivé a má jemnou strukturu.[9]
Silice získávaná z kořenů a kořenové kůry kašti bělavé je používána k aromatizaci mýdla.[17]
