Ka'ba je nejposvátnějším místemislámu.Muslimové věří, že ji zde na svém putování postavil sámAbraham, který byl pověřenBohem, aby na své cestě vystavěloltář. Už v dobách, kdy naArabském poloostrově panovalpolyteismus, byla Ka'ba významným poutním cílem. Jedním zpilířů islámu je pouť do Mekky, při které věřící obcházejí sedmkrát tuto stavbu a doufají, že budou schopni dotknout se kamene, který je umístěn v jednom z jejích rohů.
Je tozděná stavba 15 m vysoká, 10 m široká a 12 m dlouhá. Její název pochází z arabského výrazu prokrychli (podle geometrie je to kvádr). Je přikrytáhedvábnými černými látkami (kiswa), které se každý rok mění. Do jihovýchodního rohu fasády svatyně Ka’by je vložen posvátnýČerný kámen, obklopený stříbrným rámem. V severovýchodní stěně je vchod ve výšce asi 2 metry nad úrovní okolního prostranství a od roku1979 je vyplněn 300 kilogramů vážícímizlatými dveřmi (v letech1942 až1979 byl otvor vyplněn dveřmi ze stříbra), ale vstup do budovy je povolován pouze výjimečně a malým skupinkám, přičemž při takové příležitosti je nutné přistavět speciální a rituální dřevěné schůdky na kolečkách, jež jsou jinak uloženy v okolnímešitě. Podlaha interiéru stavby je z mramoru apískovce. Vnitřní stěny jsou do poloviny své výšky rovněž obloženy mramorem a jsou do nich vyryty verše z Koránu, horní poloviny stěn jsou zakryty zelenoulátkou se zlatemvyšitými verši z Koránu, pečovatelé o stavbu pomazávají mramorové obložení vnitřních stěn stejnýmolejem, jako černý kámen ve fasádě svatyně. Strop Ka’by podpírají třisloupy a mezi dvěma z nich stojí malýoltář.
Podlepověsti ji vybudovalAdam po prvním manželském spojení se svou ženou, které se odehrálo na pahorkuArafát jihovýchodně odMekky. Vybudoval ji po vzoru svatyně, ve které uctívalBoha vRáji. Mekskou svatyni zničilaPotopa světa, kterouBůh seslal na lidi kvůli jejich zkaženosti. Nově ji, podle Koránu, postavil až praotecIbráhím (Abraham) se svým synem Ismá'ílem (Izmaelem). Na jeho výstavbu byly použity kameny z pěti nejsvatějších hor světa – z Olivetské hory vJeruzalémě, z horySinaj, zLibanonu, al-Džúdí (kde podleKoránu přistálaNoemova archa) a z jeskyněHirá, kdeMohamed později přijal první zjevení odBoha). AndělGabriel (Džibríl) mu prý také přinesl znebe posvátnýČerný kámen (al-Hadžar al-Aswad), jenž je vsazen do jihovýchodní stěny Ka'by. Podle moderních vysvětlení se nejspíše jedná ometeorit, ale kámen nebyl nikdy podrobně prozkoumán. Podlepověsti byl kámen původně bílý, ale zčernal vlivem polibků hříšných smrtelníků. Kámen byl dokonce několikrát v ohrožení – byl poškozen při obléháníMekky vojsky'Abd-alláha ibn al-Zubajra a v roce929 byl na 20 let odnesen zMekky pryč.[3]
Ka'ba sloužila v období před působením Proroka Muhammada jako svatyně arabského bohaHubala, nejvyššího ze stovek bohů polyteistického náboženství staré Arábie. Před sochou Hubala docházelo k tradičnímu věštění pomocí šipkového věšteckého systému, který využíval sedm šípů vržených před sochu boha. Hubal platil na poutním místě Ka'ba za nejvyššího z tří set šedesáti bohů, spojených s jednotlivými dny roku. Arabský učenec Hisham Ibn Al-Kalbi (737–819) popisuje sochu boha Hubala jako podobiznu člověka z červeného achátu s pravou rukou uťatou a nahrazenou rukou ze zlata.[4] Původ uctívání Hubala je podle historiků ve starověké Mezopotámii: někteří se kloní k názoru, že jde o Baala, významného boha Předního východu. Vedle Hubala byl dobře znám a v Mekce mezi ostatními také uctíván bůh al-Láh, tedy Alláh, podle mnoha badatelů tehdy spojován s měsíčním bohemSínem. Arabský vzdělanec a cestovatelIbn Battuta ve 14. století při své návštěvě Mekky zaznamenal, že Ka'ba obsahovala obrazy andělů a proroků včetně Ježíše z Nazareta a jeho matky Marie; uvnitř potom měly být i další obrazy proroků a andělů, a také pár beraních rohů, podle tradice patřící beranovi, jehož Ibrahím obětoval namísto syna Izmaele.[4]
Technické schéma svatyně Ka’by (sever je vyznačen v pravém horním rohu schématu)
Pouť doMekky (Hadždž) je jednou z pěti povinností každéhomuslima a je prováděna v posledním měsíci muslimského roku, kterým jedhúlidždža (měsíc pouti). Před zahájením poutě se musí věřící zahalit do dvou kusů bílé sešité látky. Podle hlavníhorituálu musí věřící sedmkrát obejít Ka'bu směrem doprava odČerného kamene. Vždy, když prochází kolemČerného kamene, políbí ho, pokynou mu na pozdrav nebo se ho dotknou. Tato pouť představuje pro všechny muslimy příležitost se společně pomodlit.[5]
