KV34
Pohřební komora se sarkofágem
Poloha
Adresa	Luxor, EgyptEgypt
Souřadnice	25°45′0″ s. š.,32°36′51,48″ v. d.
Další informace
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet zdatové položky.

KV34 (zanglickéhoKing’s Valley 34) je označeníhrobky vÚdolí králů, v níž byl uloženfaraonThutmose III.

Hrobka KV34 je nejstarší z hrobek18. dynastie přístupné v Údolí králů. Ke starším se také řadíKV38 (pravděpodobněThutmose I.) aKV20 (Hatšepsutina), které ale nejsou veřejnosti přístupné. Tyto první hrobky mají buď několik zatočených chodeb, nebo půdorys, jehož osa se před pohřební komorou stáčí do pravého úhlu. Tato podoba má odrážet představu cesty, již musel zesnulý podniknout na onen svět. U starších hrobek byly vyzdobeny jen některé místnosti. Obvykle se jednalo o komoru se šachtou a opohřební komoru, ovšem i zde byla výzdoba pouze částečná. Výzdobu tvořily převážně texty a vyobrazení z knihyAmduat.

Hrobka se nachází v proláklině ve skalních útesech, vysoko nade dnem údolí. Tomuto netradičnímu umístění se přibližuje pouze hrobka Hatšepsut. V minulosti se do ní dalo dostat buď stezkou z vrcholu útesu, nebo schodištěm ze sušených cihel. Po pohřbu faraona však toto schodiště bylo zničeno. Dnes je přístupná po ocelovém schodišti. Vstup do hrobky se nachází asi 20 metrů od vrcholu schodiště.

K objevení hrobky došlo v roce1898 a vyčištění provedl tehdejší ředitel Památkové službyVictor Loret. Již ve starověku došlo k jejímu vykradení a velké množství předmětů bylo odneseno do hrobkyKV4, kde se při čištění v roce1978 nalezly předměty se jménemThutmose III. Mumie faraona byla z hrobky vyňata už ve starověku a přemístěna do hrobkyTT320 v blízkostiDér el-Bahrí.

Od vstupu vede dvojice nezdobených chodeb spojených schodištěm do komory se šachtou, za níž následuje pilířová síň. Z pilířové síně se krátkým schodiště sestupuje do pohřební komory se čtveřicí vedlejších místností.

Komora je obdélného tvaru s hloubkou 7 metrů. Strop komory má modrou barvu a je vyzdoben žlutými hvězdami, na horním okraji sevlysem se znakycheker.

Jaká byla funkce šachty, není dodnes přesně známo. Podle různých teorií se mělo jednat buď o ochranu před lupiči (spolu se zazděným vchodem do pilířové síně měla představovat nedokončenou hrobku), nebo o ochranupohřební komory před vodou. Dnes se většinaegyptologů přiklání k názoru, že šachta symbolizovala místo pohřbu bohaUsira. Tuto teorii podporují i nálezy z mladších hrobek (např.KV35), kde jsou na dně šachty´vytvořené další komory.

Jedná se o místnost se dvěmapilíři, umístěnými mimo střed místnosti. Stěny jsou vyzdobeny jmény 741 božstev, která můžeme najít v knizeAmduat.

Jedná se o místnost oválného půdorysu o rozměrech 14,6 × 8,5 metru a původně byl její tvar zamýšlen jako podobakartuše. Stěny pokrývají scény a texty z knihy Amduat. Tím, že jsou vytvořeny černou a červenou barvou na světležlutém pozadí, mají napodobovat texty nasvitku zpapyru.Hieroglyfy a postavy jsou vyvedeny zběžným stylem, podobným jaký býval použit při záznamu na papyrus.

KnihaAmduat zde popisuje dvanáct hodin, přičemž první až čtvrtá jsou nakresleny na přední stěně komory, pátá a šestá na pravé, sedmá a osmá na levé a devátá až dvanáctá na zadní stěně. První hodina znázorňuje vstup doPodsvětí uBrány, která vše pohltí. Následně jsou popisovány osoby obývající onen svět a seznam 741 božstev, jenž začíná v pilířové síni. Druhá a třetí hodina popisuje pole onoho světa a bytosti, které jsou ozbrojeny noži, porážející tvory. Čtvrtá hodina zobrazuje pouštní krajinuRosecau,Zemi Sokora. Jedná se o místo plné hadů a temnoty. Čtvrtou a přes pátou hodinu je po pustině temnoty a žízně mužskými a ženskými postavami taženasluneční bárka. V šesté hodině dosáhloSlunce v podoběskarabea půlnoci. Dochází ke spojeníRea aUsira a král oživuje své předky. V sedmé hodině se hadApop pokouší o zadržení Slunce, ale následně jej porážejíEseta,Sutech aSelketa. V osmé a deváté hodině dochází k otevření bran pěti jeskyní Reem a také jsou jím oblékáni spravedliví zemřelí. Desátá hodina znázorňuje obdélnou nádrž s těly utonulých a ačkoliv u nich nebyl možný obvyklý pohřeb, jsouHorem dopraveni na onen svět. V jedenácté knize začíná úsvit a celý cyklus uzavírá dvanáctá kniha, ve které 12 mužů a 13 žen táhnebárku blažených mrtvých na denní světlo. Zároveň se Slunce v podobě skarabea spojuje seŠuem, bohem vzduchu.

Sarkofág, jenž má tvar kartuše, je uložený v pohřební komoře a vyrobili jej z křemence. Ačkoliv má červenou barvu, vytesán byl ze žlutého křemence. Po natření měl napodobovat červenou žulu. Stěny sarkofágu zdobí postavy faraona a různých božstev.

Čtyři vedlejší místnosti byly vytvořeny vedlepohřební komory a sloužily k uložení pohřební výbavy. Některé strany pilířů jsou vyzdobeny scénami a textyHymnu na Rea. Tento text opěvuje boha Rea a spojuje jej s faraonem. Na levé straně prvního pilíře je znázorněna scéna, v níž jeThutmose III. kojenEsetou, která je vyobrazena jako bohyně stromoví. Esetino prso se zde vynořuje z větvísykomory a bohyně jej podává králi. Nalevo od vyobrazení je větší postava faraona, jenž tak sleduje sám sebe, jak je kojen.

• WEEKS, Kent R.Poklady Luxoru a Údolí králů. 1. vyd. Praha: Ikar, 2006. S. 234–239. 

• Seznam hrobek v Údolí králů

• Obrázky, zvuky či videa k tématuKV34 na Wikimedia Commons

• Hrobky v Údolí králů
• Údolí králů
• Thutmose III.

• Monitoring:Stránky s mapami