Křesťanskodemokratická unie Německa (německy:Christlich Demokratische Union Deutschlands, zkratkaCDU) je největšíkonzervativní strana vNěmecku. VBavorsku CDU činnost nevyvíjí, protože je tam tradičně nahrazována jinou stranou,Křesťansko-sociální unií Bavorska (CSU). Na spolkové úrovni ale tyto strany vystupují společně již od konce druhé světové války v koalici zvanéCDU/CSU,[5] mají i společnýposlanecký klub. V letech 2005–2021 a opět od roku 2025 je nejsilnější vládní stranou země.
Původně působila pouze vZápadním Německu, posléze byla vyvinuta i víceméně loutkovávýchodoněmecká část. Má poměrně širokou a dobře organizovanou základnu, zaměřuje se na dění vregionech.
První demokratické volby v SRN CDU vyhrála s 31% získaných hlasů, prvním spolkovýmkancléřem se proto stal její kandidátKonrad Adenauer. Do opozice byla nucena přejít až v roce 1969, kdy byla vystřídána koalicíSPD aFDP, opět se ale vrátila roku 1982 pod vedenímHelmutha Kohla, kde zůstala následujících 17 let.
CDU v roce 2005 zvítězila ve volbách a německou kancléřkou se stala její kandidátkaAngela Merkelová, z dalších parlamentních voleb (září 2009) strana vyšla opět vítězně a od 28. října 2009 vládladruhá vláda Angely Merkelové, koalice CDU/CSU a liberálníFDP.[6]
Dne 15. listopadu 2010 byla Angela Merkelová stvrzena ve funkci stranické předsedkyně.[7] V září 2013 vyhrála jako volební lídryně CDU/CSU třetíparlamentní volby se ziskem 41,5 % platných hlasů.[8]
Ve volbách do spolkového sněmu v roce 2017, tj. o čtyři roky později, přivedla jako staronová kancléřka křesťanské demokraty do dalších spolkových voleb, v nichž se CDU sice umístila se ziskem 26,8 % odevzdaných hlasů a získanými 200 křesly na prvním místě (v roce 2013: 34,1%, 255 křesel), avšak s historicky nejhorším volebním výsledkem od koncedruhé světové války (od 1949).[9][10][11]
CDU je organizována ve všech německých zemích, s výjimkou Bavorska, v místních sdruženích.
Federální kongres
Federální kongres je nejvyšším orgánem CDU. Schází se nejméně jednou za dva roky, určí základních linii politiky CDU.Přijme program strany a rozhoduje o statutu a stanovách CDU.
Federální výbor
Federální výbor je druhým nejvyšším orgánem a zabývá se všemi politickými otázkami a organizačními záležitostmi.
Federální rada
Prochází rozhodnutí spolkového kongresu a federálního výboru a svolává Národní strany.
Člen CDU
Požadovaný minimální věk pro členství je 16 let. Průměrný věk členů CDU je 57 roků. Členem může být i český občan trvale žijící v Německu. Minimální příspěvek na členství v CDU je odstupňován podle hrubého příjmu a v nižších příjmových skupinách se členství rovná na pět eur měsíčně.
Volební plakát z roku 1957. LídrKonrad Adenauer a heslo „Žádné experimenty!“
CDU klade velký důraz na regionální sféru, její členové a příznivci jsou většinoukřesťansky orientovaní lidé ze všech vrstev společnosti. CDU má mnoho přidružených organizací (Mladá unie, Unie žen, Unie seniorů, Křesťansko-demokratičtí zaměstnanci, Středoněmecké sdružení, Unie středního stavu a mnoho komunálních a profesních organizací).
Přestože CDU se snaží zastávat myšlenky křesťanského učení bez užšího rozlišení na vyznání, největší vliv na ni majíkatolíci. CDU je konzervativní strana, obhajujesoukromé vlastnictví a odmítá přehnané státní zásahy do ekonomiky, bojuje proti projevůmkomunismu a zastává křesťanské hodnoty (podporujerodinu, odmítápotraty, podporuje církevní školství).
Na druhou stranu dlouho platila za zastánkyni sociálního státu (koncepce sociálního tržního hospodářství).
Tradičně má širokou podporu vPorýní, na venkově a v jižní části Německa.
Mládežnickou organizací strany jeJunge Union. Křesťanskodemokratické myšlenky také podporujeRing Christlich-Demokratischer Studenten, která není s partají přímo institucionálně spojená, ovšem řadí se mezi její „spřízněné organizace“.
Na konci20. století se strana jako celek v reakci nasekularizaci německé společnosti začala vzdalovat svým křesťanským hodnotám, pro což čelí ostré kritice ze strany katolických biskupů i poklesu podpory mezi věřícími voliči.[16]
↑BOSWELL, Christina; HOUGH, Dan. Politicizing migration: opportunity or liability for the centre-right in Germany?.Journal of European Public Policy. April 2008, s. 331–48.doi:10.1080/13501760701847382.Je zde použita šablona{{Cite journal}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑Oskar Niedermayer.Parteimitglieder in Deutschland: Version 2019. In: Arbeitshefte aus dem Otto-Stammer-Zentrum, Nr. 30 [online]. Berlin: Freie Universität Berlin 2019 [cit. 2019-08-07].Dostupné online. (německy)Je zde použita šablona{{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑ Dlouholetá spolupráce CDU/CSU byla nakrátko ohrožena.TÝDEN.cz. 2017-09-25.Dostupné online [cit. 2017-10-01].
↑ Archivovaná kopie.www.amo.cz [online]. [cit. 2010-10-05].Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-05-02.
↑WITTROCK, Philipp. CDU nach der Wahl: Merkels Macht bröckelt.Spiegel Online. 2017-09-28.Dostupné online [cit. 2017-10-01].
↑aev/dpa. 32,9 statt 33,0 Prozent: Falsch gerundet - Ergebnis der Union korrigiert.Spiegel Online. 2017-09-26.Dostupné online [cit. 2017-10-01].
↑MALIŠOVÁ, Klára; ČTK. Německá CDU má novou předsedkyni. Ve volbě zvítězila favoritka Krampová-Karrenbauerová.Seznam Zprávy [online].Seznam.cz, 2018-12-07 [cit. 2018-12-07].Dostupné online.
↑ Novým předsedou německé CDU je Armin Laschet. Může se ucházet o post kancléře.Aktuálně.cz [online]. 2021-01-16 [cit. 2025-05-07].Dostupné online.
↑SCHOLZ, Kay-Alexander, STRACK, Christoph: Friedrich Merz wird neuer CDU-Parteichef (Friedrich Merz se stane novým šéfem CDU),[1], 17. prosince 2021 (německy).
↑ Friedrich Merz napodruhé uspěl, Spolkový sněm ho zvolil kancléřem.Aktuálně.cz [online]. 2025-05-06 [cit. 2025-05-07].Dostupné online.
