Křesťanský socialismus je učení zdůvodňující možnost spojeníkřesťanských idejí sesocialismem na základě toho, že socialistické ideje obsahují jiževangelia.
Křesťanský socialismus hlásá usmířenítříd,křesťanskou lásku a ideje přeměny společnosti mravním zdokonalováním lidí.
Moderní křesťanský socialismus vznikl ve 30. – 40. letech19. století veVelké Británii, odkud se šířil do dalších evropských zemí i doUSA.[1]
Katolická církev byl zpočátku velmi kritická k myšlenkám socialismu, ještě v roce 1878 vydal papežLev XIII.encyklikuQuod Apostolici Muneris, ve které ostře kritizoval "socialismus,komunismus anihilismus" a varoval, že vzrůstající protektorská role státu povede k potlačení zbožnosti a uctívání státu místoBoha. Ovšem v závěru 19. století katolická církev ztrácela pozici důležitého činitele v evropské společnosti a ve veřejném životě – tradiční katolické země Francie a Rakousko-Uhersko byly poraženy protestantským Pruskem a následné reformy (ale také nesouhlas sdogmatem o papežské neomylnosti) vedly k vypovězeníkonkordátu ze strany habsburské monarchie aodluce církve a státu ve Francii. Vedoucí představitelé katolické církve pochopili, že se církev se dostává ideově na okraj zájmu a také prostí věřící se obracejí s nadějí spíše k myšlenkovým proudům vůči církvi nepřátelsky naladěným – liberalismu a socialismu. Ojedinělé hlasy a skupiny v katolické církvi, které požadovaly přijetí aspoň některých socialistických myšlenek (které mohly být interpretovány v souladu s Ježíšovým učením i katolickou věroukou) dostaly institucionální zaštítění v roce 1891, kdy Lev XIII. vydal encyklikuRerum novarum, neboli Práva a povinnosti kapitálu a dělnictva, ve které se církev poprvé vážně zaobírala postavenímdělníků. Tato encyklika sice zdůraznila nedotknutelnost soukromého vlastnictví a zavrhla socialistické hnutí, protože podporuje nenávist chudých vůči bohatým, ale současně odsoudila špatné zacházení s dělníky a přiznala nutnost jim zajistit určitá práva (napříkladminimální mzdu), právo zakládatodbory, které by tato práva hájily, a rovněž povolila zakládání křesťanských politických stran, které by v národníchparlamentech hájily zájmy pracujících i zájmy katolické církve. Myšlenky encyklikyRerum Novarum později doplnily nebo upravily další"sociální" encykliky, zejménaQuadragesimo anno Pia XI. (1931),Mater et magistra Jana XXIII. (1961) aCentesimus annus Jana Pavla II. (1991).[2][1]
VČeských zemích byla hlasatelkou křesťanského socialismu zejménaČeskoslovenská strana lidová. VČeské republice se hlásí k křesťanskému socialismu zejménaKřesťansko-sociální platforma ČSSD. V 90. letech se k němu hlásilaKřesťanskosociální unie (KSU), malá politická strana vzniklá odštěpením odKDU-ČSL a působící zejména na jihovýchodníMoravě. Její nástupnickou stranou je od roku2005 stranaMoravané. V roce 2012 vznikla pod vedením faráře Rostislava KotrčeKřesťanská levicová iniciativa, snažící se o dialog mezi křesťany a levicovými stranami, zejména KSČM.
V tomto článku byl použitpřeklad textu z článkuKresťanský socializmus na slovenské Wikipedii.
Obrázky, zvuky či videa k tématukřesťanský socialismus na Wikimedia Commons