Kávovníky jsou stálezelenékeře nebo menšístromy se vstřícnými nebo výjimečně přeslenitými (po třech) jednoduchýmilisty. Většinou dorůstají výšky 5–10 m a plodí po 3–5 letech.[1]
Postranní větve bývají vodorovně postavené, s listy dvouřadě rozloženými.Palisty jsou vytrvalé, obvykle trojúhelníkovité, s bázemi okolo větévky úzce srostlými.Květy jsou uspořádány v úžlabníchhlávkovitých ažsvazečkovitýchvrcholících tvořených jedním až několika přisedlými nebo krátce stopkatými květy.Květy jsou oboupohlavné, pravidelné, podepřenélisteny, které u některých druhů srůstají v pohárkovitýkalíšek.Kališní lístky jsou srostlé v rovný nebo 4zubý až 6zubý lem.Koruna je bílá nebo růžová, nálevkovitá nebo talířovitá, se 4–9 cípy, uvnitř lysá nebo v ústí korunní trubky vlnatá. Korunní lístky jsou v poupěti stočené.Tyčinky jsou přirostlé v ústí korunní trubky v počtu 4–8, přisedlé nebo s krátkými nitkami.Semeník je srostlý ze dvouplodolistů, v každém plodolistu je jediné vajíčko.Blizna je dvoulaločná.Plody jsou červené, žluté, oranžové, modré nebo černépeckovice, dužnaté nebo řidčeji vysychající.Peckovice obsahují obvykle dvě pecičky, každá z nich obsahuje jedinésemeno s podélným žlábkem na vnitřní straně.[2]
Kávovníkům se daří v tropickém pásu do 2000 m n. m., přičemž optimální podmínky k jejich růstu jsou v nadmořské výšce 1250–1500 m a při průměrné teplotě nad 17 °C; minimální teploty by neměly klesat pod 5 °C. Vhodný průměrný úhrn srážek je do 1700 mm za rok.[1]
Rod kávovník zahrnuje asi 100 druhů a je původní vAfrice, naMadagaskaru a naMaskarénských ostrovech. Některé druhy, zejména pěstované, byly rozšířeny i do jiných tropických oblastí.[2]
Z hlediska pěstování kávy jsou významné druhykávovník arabský a jeho odrůdy,kávovník statný akávovník liberijský. Keříky kávovníku se předpěstují vbavlněných obalech a po dosažení výšky 30 až 50 cm jsou vysazovány na plantážích, především na slabě kyselých hlinitých píscích. První úrodu dává po dvou nebo třech letech růstu.
.jpg)
