Juval Steinitz יובל שטייניץ
4. ministr pro strategické záležitosti
Ve funkci: 18. března2013 – 14. května2015
Předchůdce	Moše Ja'alon
2. ministr zpravodajských služeb
Ve funkci: 18. března2013 – 14. května2015
Předchůdce	Dan Meridor
30. ministr financí Izraele
Ve funkci: 31. března2009 – 18. března2013
Předchůdce	Roni Bar-On
Nástupce	Ja'ir Lapid
Stranická příslušnost
Členství	Likud
Narození	10. dubna1958 (67 let) IzraelIzrael
Kneset	15.,16.,17.,18.,19.,20.
Sídlo	Mevaseret Cijon
Profese	politik,filozof, pedagog avysokoškolský učitel
Podpis
Commons	Yuval Steinitz
Některá data mohou pocházet zdatové položky.

Dr.Juval Steinitz (hebrejskyיובל שטייניץ‎; *10. dubna1958Izrael) jeizraelský filosof, akademik a politik, který je od roku 1999 poslancemKnesetu za stranuLikud. Od května 2015 zastává postministra energetiky a vodních zdrojů v izraelské vládě. V předchozích vládách zastával postministra financí,ministra pro strategické záležitosti,ministra zpravodajských služeb a ministra mezinárodních vztahů. Je znám svými odbornými a nekompromisními názory na bezpečnostní otázky.

Steinitz vyrostl vevesniciRamot ha-Šavim a povinnou vojenskou službu odsloužil ubrigády Golani a později jako rezervista ubrigády Alexandroni. NaHebrejské univerzitě v Jeruzalémě získalbakalářský titul zfilosofie a následně imagisterský titul ve stejném oboru.

Svoji doktorandskou práci s názvemZ racionálního úhlu pohledu (v originále:From A Rational Point of View) napsal během působení naCohen Institute for the Philosophy of Science and Ideas naTelavivské univerzitě. Steinitz získal stipendium, které jej zavedlo naHaifskou univerzitu, kde pokračoval ve svém výzkumu a brzy se stal starším lektorem. Tuto pozici opustil až po svém zvolení do Knesetu.

V době, kdy přednášel na Haifské univerzitě, se Steinitz začal zajímat o vojenskou strategii a taktiku. Začal publikovat řadu článků na toto téma v prestižních periodikách, mezi které například patřil i časopisIzraelských obranných sil (IOS),Marachot. Ve světle mírových jednání mezi Izraelci a palestinskými Araby začal pochybovat o svém politickém přesvědčení.

Steinitzova politická kariéra začala v 80. letech, kdy se připojil k hnutíMír nyní. Během jedné z mírových demonstrací byl zraněn, když pravicový extremista vhodil do davu ruční granát, který zabil mírového aktivistuEmila Grunzweiga.

Jeho námitky protimírové dohodě z Osla ho dovedly až do strany Likud. Provolby do Knesetu v roce 1999 byl zařazen na dvacáté místo na kandidátce strany. Likud ovšem získal jen 19 křesel. Nicméně poté, co seBenjamin Netanjahu rozhodl převzít odpovědnost za chabé výsledky své strany a rezignoval, tak jej nahradil právě Steinitz. Během svého prvního období v Knesetu, byl zvolen předsedou Podvýboru pro obranu, plánování a politiku. Byl rovněž členem Výboru pro zahraniční věci a obranu a také Výboru pro ústavní právo a soudy.

Potom, co byl znovu zvolen vevolbách do Knesetu v roce 2003, se stal předsedou Výboru pro zahraniční věci a obranu. Z tohoto výboru se pak stalo jedno z nejmocnějších těles celého Knesetu. Během svého druhého období také předsedal Podvýboru pro zpravodajskou činnost a tajné služby, Výboru pro vyšetření zpravodajských služeb následujícíchválku v Iráku. Rovněžspolupředsedal společnému bezpečnostnímu výboru mezi Knesetem aamerickýmKongresem.

Steinitz byl silně protiIzraelskému plánu jednostranného stažení v roce2005. Byl zejména znepokojený tím, že armáda chtěla opustit nárazníkovou zónu meziEgyptem aPásmem Gazy a přenechat jí právě Egyptu. Tvrdil, že by Egypt jen přihlížel dodávkám zbraní a munice do Pásma Gazy. Po implementaci plánu Steinitz tvrdil, že jeho výroky zabránily Egyptu, aby získal větší moc v regionu.

Steinitz dlouhodobě obhajuje reformu vojenské strategie a obranné doktríny Izraele. V lednu 2007 prohlásil: „Je nezbytné adoptovat novou izraelskou obrannou doktrínu, která bude založena na větším použití námořní síly a mocné pozemní raketové síly.“ Ve stejném rozhovoru rovněž zazněla kritika armády. Steinitz kritizoval jak vyhodnocování hrozby ze stranyHizballáhu, tak vedení druhé libanonské války.

Nedávno agitoval pro větší obezřetnost předíránským jaderným programem. Lobboval doma i v zahraničí, aby se Írán nestal jadernou mocností.

V roce 2008 zamítl Izrael žádost palestinských studentů opustitGazu a odjet studovat na stipendium do USA. Steinitz velice silně obhajoval toto stanovisko a řekl deníkuThe New York Times: „Bojujeme s režimem v Gaze, který zabijí naše občany a ničí naše školy a koleje. Takže si nemyslím, že bychom měli dovolit studentům z Gazy, aby někam jeli. Gaza je v obležení, a správně, a je to na jejích obyvatelích, aby změnili režim nebo jeho chování.“

Poslanecký mandát obhájil vevolbách v roce 2009, po nichž se stal ministrem financí vedruhé Netanjahuově vládě. Po úspěšnýchvolbách v roce 2013 získal tři portfolia, a to strategické záležitosti, zpravodajské služby a mezinárodní vztahy vetřetí Netanjahuově vládě.

Mandát obhájil rovněž vevolbách v roce 2015.^[1] Od května 2015 zastává večtvrté Netanjahuově vládě postministra energetiky a vodních zdrojů.^[2]

V tomto článku byl použitpřeklad textu z článkuYuval Steinitz na anglické Wikipedii.

• Obrázky, zvuky či videa k tématuJuval Steinitz na Wikimedia Commons
• (anglicky)Oficiální internetové stránky
• (anglicky)Kneset - Juval Steinitz

• Členové Knesetu
• Izraelští Židé
• Izraelští filozofové
• Ministři vlád Izraele
• Absolventi Telavivské univerzity
• Absolventi Hebrejské univerzity v Jeruzalémě
• Pedagogové na Haifské univerzitě
• Členové Likudu
• Narození v roce 1958
• Narození 10. dubna

• Údržba:Wikidata mají jiný štítek
• Monitoring:Články přeložené z enwiki
• Monitoring:Články s identifikátorem GND
• Monitoring:Články s identifikátorem ISNI
• Monitoring:Články s identifikátorem LCCN
• Monitoring:Články s identifikátorem NLI
• Monitoring:Články s identifikátorem NTA
• Monitoring:Články s identifikátorem VIAF
• Monitoring:Články s identifikátorem WorldCat Entities
• Portál Izrael/Zapojené články
• Portál Lidé/Zapojené články
• Portál Politika/Zapojené články
• Žijící lidé
• Muži