Juliánské datum, téžjuliánský den (značkaJD neboJDT, takéčíslo juliánského dne, anglickyJulian Day Number,JDN), je spojitá časová výhradně denní míra,[ujasnit] používaná vastronomii, zejména pro sledování dlouhých a periodických časových úseků.
Je definována jako počet dní (tj. úseků dlouhých 86 400 sekund), které uplynuly od polednesvětového času dne1. ledna roku 4713 př. n. l. podleproleptickéhoJuliánského kalendáře (případně též 24. listopadu 4714 př. n. l. podle proleptickéhoGregoriánského kalendáře).
Zapisuje se jako celé číslo dne nebo – pro přesnější určení času – jako desetinné číslo, přičemž zlomková část čísla odpovídá příslušnému dílu dne.
Jinými slovy v pondělí 01.01.4713 př. n. l. v pravé poledne vGreenwichi (Spojené království) začal den 0 JDT/JDN a tentýž den o půlnoci bylo 0,5 JD. Následně v úterý dopoledne byl stále den 0 JDN a v poledne začal den 1 JDN atd. Tento matoucí aspekt překlápění čísla v poledne odstranilo tzv. modifikované a úplné juliánské datum, MJD a JD, viz níže.
Nevyřčeným územ je pravidlo, že pokud není specifikovaný čas, pak se vychází z JDN po poledni (tzn. zaokrouhlené úplné JD na jednotky), tzn. bere se, že 01.01.4713 př. n. l. měl JDN 0, i když přesně řečeno ještě v 9:00 ráno měl číslo JDN=-1 (pouzecelá část čísla JD).
Juliánské datum je používáno zejména v
Používání juliánského data navrhlfrancouzskýastronomJoseph Scaliger ve svém díleDe emendatione temporum (1583), dopracoval v dodatku z r. 1606 jako reakci na gregoriánskou reformu kalendáře. Údajně pojmenoval tuto časovou škálu podle jména svého otceJulia Caesara Scaligera a nesouvisí se starořímským diktátoremJuliem Cesarem, který zavedljuliánský kalendář. Ovšem Julius Caesar Scaliger sám vOpus de Emendatione[1] píše „Iulianam vocavimus: quia ad annum Iulianum accomodata (Zveme jej juliánským, protože je přizpůsoben juliánskému roku)“, tedy že důvodem pojmenování jejuliánský rok.
Pomocný výpočet určí z data pořadové číslo dne od nejbližšího předchozího 1. března (1. březen má číslo 0).Datum 1. března je zvoleno záměrně jako počátek, aby se měsíc únor, jenž má netypickou a proměnlivou délku, dostal na konec. Výpočet proto nemusí řešit přestupné roky.
Další výpočet závisí na tom, jestli je vstupní datum podle Juliánského nebo Gregoriánského kalendáře.
Úplné juliánské datum JD ještě obsahuje údaj o čase v rámci dne, který ale začíná až v poledne. Proto je třeba přičíst časový údaj a odečíst 12 hodin (součet zlomků může být záporný):
Protože Praha je od Greenwiche vzdálená necelých 15° na východ, tzn. přibližně jednu hodinu, musíme od našeho slunečního času odečíst 1/24 (0,042), abychom dostali JD. (Přesně řečeno: počet stupňů/360.) Například jestliže je v Praze 18:00 slunečního času, tak upravený čas je (18-12)/24-1/24=5/24=0,2083, který přičteme k JDN.
Úplné Julianské číslo dne (JD) můžeme nejsnadněji získat v programu Calc (Libreoffice), pomocí tohoto vzorce:
=AdresaBuňkySDatumemAČasem+2415019-0,5-ZeměpisnáDélka/360
Pro hodnoty: "06.07.2019 18:00:00" v Praze (tzn. 14,44195° východní délky) vychází úplné Juliánské datum JD=2458671,20988347.
Postup v jiných tabulkových editorech, např. Gnumeric, Excel ap. je analogický, ale konstanta 2415019 se může lišit dle nastavení.
Pro správné zadání je třeba vědět, že tabulkové editory zpravidla zobrazují data do 04.10.1582 v Juliánském kalendáři a od tohoto data do dnes v Gregoriánském. To je třeba ověřit na dni 10.10.1582, který na přechodu mezi těmito kalendáři neexistoval. Tabulkový procesor jej zobrazí jako prostý text, a ne jako datum.
Modifikované Juliánské datum je časovou škálou užívanou v oboruastronomie. Značí se "MJD" a odvozuje se od juliánského data:[2]
Epocha MJD tedy začíná o půlnoci na 17.11.1858. Např. okamžik začátku roku1. ledna2014 00:00:00 UTC odpovídá 2456658,5 JD a 56658,0 MJD.
