| Josi Sarid יוסי שריד | |
|---|---|
 | |
| 18. ministr školství Izraele | |
| Ve funkci: 6. července1999 – 24. června2000 | |
| Předchůdce | Jicchak Levy |
| Nástupce | Ehud Barak |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | Merec (dříveRac,Ma'arach) |
| Narození | 24. října1940 Rechovot,Britský mandát Palestina (nyníIzrael) |
| Úmrtí | 4. prosince2015 (ve věku 75 let) |
| Příčina úmrtí | infarkt myokardu |
| Místo pohřbení | Giv'at ha-Šloša |
| Kneset | 8.,9.,10.,11.,12., 13.,14.,15,16. |
| Děti | Yishai Sarid |
| Sídlo | Margalijot |
| Alma mater | New School for Social Research |
| Profese | novinář,politik,spisovatel,básník, vychovatel a publicista |
| Commons | Yossi Sarid |
| Některá data mohou pocházet zdatové položky. | |
Josi Sarid (hebrejskyיוסי שריד,24. října1940 –4. prosince2015) bylizraelský politik a zpravodajský komentátor. Více než třicet let byl poslancemKnesetu za levicové strany (Ma'arach,Rac aMerec) a zastával dva ministerské posty v izraelské vládě. Konkrétně šlo o funkciministra životního prostředí aministra školství.
Narodil se v Rechovotu a během povinné vojenské služby v Izraelských obranných silách sloužil u dělostřeleckého sboru a jako vojenský dopisovatel. Po jejím absolvování se stal mediálním poradcem premiéraLeviho Eškola.
Poslancem Knesetu byl poprvé zvolen vevolbách v roce 1973 za stranuMa'arach. Za stejnou stranu byl opět zvolen ještě ve volbách v letech1977 a1984. Poté, co Ma'arach pod vedenímŠimona Perese souhlasil s vytvořením vlády národního porozumění společně s Likudem Sarid stranu opustil a vstoupil do stranyRac vedenéŠulamit Aloniovou. Za tuto stranu poté kandidoval vevolbách v roce 1988.
Předvolbami v roce 1992 se Rac spojil se stranamiŠinuj aMapam a vytvořilMerec. Nově vzniklá strana získala ve volbách dvanáct poslaneckých mandátů a stala se součástí levicové koaliční vládyJicchaka Rabina. Sarid byl Rabinem jmenovánministrem životního prostředí a tento vládní post si udržel i poRabinově vraždě a nástupu Šimona Perese na post premiéra.
V roce 1996 Sarid nahradil Aloniovou ve funkci předsedkyně strany. V témže roce se konalyparlamentní volby, které sice vyhrálaStrana práce (následnice Ma'arachu), nicméně v tento rok se poprvé konala paralelněpřímá volba premiéra, v níž zvítězilBenjamin Netanjahu z Likudu. Jako takový následně sestavil novou, tentokráte pravicovou, vládu.
Vevolbách v roce 1999 získal Merec deset mandátů. Přestože Sarid již dříve sliboval, že strana nevstoupí do vládní koalice, jejíž součástí by byla ultraortodoxní stranaŠas, pověřený premiérEhud Barak jej přesvědčil ke vstupu do vlády a jmenoval jejministrem školství. Porušení svého slibu Sarid vysvětloval potřebou podpořit mírový proces. V roce 2000 však nakonec Sarid rezignoval a Merec opustil vládu v důsledku nenalezení shody nad pravomocemi svěřenými Saridovu náměstkovi na ministerstvu školství ze strany Šas.
Vevolbách v roce 2003 se volební výsledek strany propadl na šest mandátů a Sarid po volbách rezignoval na post předsedy, kde jej vystřídalJosi Bejlin. Poslancem zůstal až do následujícíchvoleb v roce 2006, v nichž strana získala ještě o jeden mandát méně. Poté Sarid odešel z politického života, jak již rok předem sám avizoval.[1]
Po odchodu z politiky psal sloupky pro izraelský deníkHaarec. Měl titul magistrapolitologie, získaný naNew School for Social Research v New Yorku. Žil v mošavuMargalijot v Horní Galileji, se svou manželkou Dorit měl tři děti.
V tomto článku byl použitpřeklad textu z článkuYossi Sarid na anglické Wikipedii.
Obrázky, zvuky či videa k tématuJosi Sarid na Wikimedia Commons{{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.