PhDr. Josef Strnadel | |
---|---|
Rodné jméno | Josef Matěj Strnadel |
Narození | 23. února1912 Trojanovice Rakousko-Uhersko ![]() |
Úmrtí | 4. března1986 (ve věku 74 let) Praha Československo ![]() |
Místo pohřbení | Vyšehradský hřbitov[1] |
Povolání | spisovatel,překladatel, knihovník, literární historik, folklorista, literární kritik a prozaik |
Alma mater | Univerzita Karlova |
Témata | knihovní věda,etnografie,literární historie,literární kritika,literatura apřeklad |
Ocenění | zasloužilý umělec (1982) |
Příbuzní | Bohumír Strnadel-Četyna aAntonín Strnadel (sourozenci) |
![]() | |
Některá data mohou pocházet zdatové položky. Chybí svobodnýobrázek. |
Josef Strnadel (23. února1912Trojanovice[2] –4. března1986Praha) byl moravský spisovatel, publicista, překladatel, knihovník a literární teoretik.
Josef Strnadel se narodil se v rodiněpasekáře Filipa Strnadela (1876) a Anežky roz. Kneblové (1880). Měl dva bratry:Bohumíra aAntonína.
Vystudoval reálné gymnázium v Brně (1931) aFilozofickou fakultuUniverzitu Karlovu v Praze (r. 1937, titul PhDr. r. 1946)[3]
Po 17. listopadu 1939 byl zatčen a do prosince 1940 vězněn v koncentračním tábořeSachsenhausen. Po propuštění pracoval až do 1951 na ministerstvu sociální péče, naposledy ve funkci odborového rady knihovní a archivní služby. V letech 1956–1977 byl ředitelemSlovanské knihovny v Praze[4].
Publikovat začal jako čtrnáctiletý (1926 próza v brněnském deníku Ruch), soustavněji od počátku 30. let. Verši, povídkami, překlady, fejetony, kurzivami, ale také vlastivědnými a cestopisnými články postupně přispíval do Studentského časopisu, Moravskoslezského deníku (Ostrava, úzká spolupráce sVojtěchem Martínkem), Lubiny (Rožnov pod Radhoštěm), Venkova, Lidového deníku,Českého slova, Národního středu,Práva lidu, Hovorů o knihách,Křesťanské revue, Kvartu, Národní práce, Rozhledů po literatuře a umění, Panorámy, Prahy v týdnu,Lidových novin aj. Psal pod různými pseudonymy. Knižně debutoval románemRok pod horami (1945).
Pozadím Strnadelovy mnohotvárné tvůrčí činnosti byla jeho organizační i publikační aktivita knihovníka; odborný charakter měl též od 30. let projevovaný zájem etnografický a folkloristický. S rodným krajem je úzce spjata rovněž jeho tvorba beletristická, k níž se odhodlal v poválečném období.[4]
![]() | Tento článek je příliš stručný nebopostrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodněrozšíříte. Nevkládejte všakbez oprávnění cizí texty. |