| Josef Serlin יוסף סרלין | |
|---|---|
 Serlin na fotografii ze září 1951 | |
| 4. ministr zdravotnictví Izraele | |
| Ve funkci: 29. prosince1953 – 29. června1955 | |
| Předchůdce | Josef Sapir |
| Nástupce | Dov Josef |
| 5. ministr dopravy Izraele | |
| Ve funkci: 24. prosince1952 – 29. prosince1953 | |
| Předchůdce | David Ben Gurion |
| Nástupce | Josef Sapir |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | Gachal (dříveLiberální strana,Všeobecní sionisté) |
| Narození | 24. února1906 Białystok,Ruské impérium (nyníPolsko) |
| Úmrtí | 15. ledna1974 (67 let) Izrael |
| Místo pohřbení | hřbitov Nachalat Jicchak |
| Kneset | 1.,2.,3.,4.,5.,6.,7. |
| Alma mater | Varšavská univerzita |
| Profese | politik aadvokát |
| Commons | Yosef Serlin |
| Některá data mohou pocházet zdatové položky. | |
Josef Serlin (hebrejsky: יוסף סרלין, žil24. února1906 –15. ledna1974) bylsionistický aktivista, právník aizraelský politik. Více než 20 let byl poslancemizraelského parlamentu a v 50. letech zastával postyministra dopravy azdravotnictví.
Narodil se v Białystoku v Ruském impériu (dnešníPolsko), kde navštěvoval hebrejskou střední školu. Vystudovalprávo naVaršavské univerzitě v roce 1929 se stal certifikovaným právníkem. Aktivně se angažoval v polském sionistickém hnutí a byl předsedou Federace akademických sionistů ve Varšavě. V roce 1930 se stal osobním tajemníkemNachuma Sokolova. Rovněž tak byl členem ústřední komise polských Radikálních sionistů.
V roce 1933 podniklaliju dobritské mandátní Palestiny, kde pracoval jako právník v Tel Avivu. Byl jedním ze zakladatelůVšeobecných sionistů a později místopředseda Světové konfederace společnosti Všeobecných sionistů. Mimo to byl taktéž členem Akčního sionistického výboru.
Po založení Izraele v květnu 1948 byl členemprozatímní státní rady. V prvních parlamentních volbách v roce 1949 byl zvolen poslancem za Všeobecné sionisty a v roce 1954 se přidal k Josefu Sapirovi aSimchovi Erlichovi ve snaze pevněji uchopit vedení strany. V roce 1957 však došlo k rozkolu mezi ním a Sapirem a Serlinova pozice v rámci strany začala postupně upadat. V roce 1961 se stal jedním z vůdcůLiberální strany, za kterou téhož roku kandidoval doparlamentních voleb. Liberální strana se posléze sloučila v Gachal, za nějž kandidoval ve volbách v letech 1965 a 1969. Během svého působení v Knesetu byl členem parlamentních výborů pro bydlení, práci, ústavu, právo a spravedlnost, ekonomického výboru a finančního výboru. Rovněž tak zastával funkci místopředsedy Knesetu.
V letech 1952 až 1953 zastával postministra dopravy a následně až do roku 1955 též funkciministra zdravotnictví. Snažil se o posílení národní kontroly nad systémem zdravotnictví na úkor nemocenských pokladen.[1] Byl pokládán za „jestřábího“ ministra aMoše Šaret si o něm do svého deníku poznamenal, že jej Serlin v roce 1954 požádal o útok naPásmo Gazy v odvetě za nájezdy arabskýchfedajínů.[2] V roce 1958 navrhl smíšený volební systém, na jehož základě by byli poslanci voleni ve třiceti volebních obvodech.
V tomto článku byl použitpřeklad textu z článkuYosef Serlin na anglické Wikipedii.
Obrázky, zvuky či videa k tématuJosef Serlin na Wikimedia Commons| Ministři zdravotnictví Izraele | |
|---|---|
| |
| Ministři dopravy Izraele | |
|---|---|
| |
| Členové čtvrtého Knesetu zvolenéhoroku 1959 | |
|---|---|
| Mapaj | |
| Cherut | |
| Mafdal | |
| Mapam | |
| Všeobecní sionisté | |
| Achdut ha-avoda | |
| Chazit datit toratit | |
| Progresivní strana | |
| Maki | |
| Kidma ve-pituach | |
| Šituf ve-achva | |
| Chakla'ut u-fituach | |
| poznámka: |
|
| Členové prvního Knesetu zvolenéhoroku 1949 | |
|---|---|
| Mapaj |
|
| Mapam | |
| Sjednoc. náb. fronta | |
| Cherut |
|
| Všeobecní sionisté | |
| Progresivní strana | |
| Maki | |
| Sefard. a orient. komunity | |
| Dem. kand. Nazaretu | |
| Kandidátka bojovníků | |
| Jemenitské sdružení | |
| Mezin. žen. sion. org. | |
| poznámka: |
|
