| Jost Bürgi | |
|---|---|
 | |
| Narození | 28. února1552 Lichtensteig |
| Úmrtí | 31. ledna1632 (ve věku 79 let) Kassel |
| Pracoviště | Vilém IV. Hesensko-Kasselský (od 1579) Rudolf II. (od 1604) Johannes Kepler (od 1604) |
| Děti | Benjamin Bramer |
| Příbuzní | Benjamin Bramer (švagr)[1] |
 Seznam děl:SKČR |Knihovny.cz | |
Některá data mohou pocházet zdatové položky. | |
Jost Bürgi, takéJoost neboJobst (28. února1552Lichtensteig –31. ledna1632Kassel) bylšvýcarský matematik, astronom a vynálezce, dvorní hodinář císařeRudolfa II.
O jeho mládí není známo téměř nic. Protože neuměllatinsky, lze předpokládat, že neměl vyšší školní vzdělání. Snad pracoval veŠtrasburku s bratry Habrechtovými na druhém štrasburskémorloji a tam snad získal i své matematické znalosti uKonráda Dasypodia. Je možné, že se vzdělával i v Itálii a jako tovaryš v Německu. V letech 1579-1604 byl dvorním astronomem a hodinářem hraběteViléma IV. Hesensko-Kasselského na hvězdárně vKasselu, jedné z prvních stálých institucí toho druhu. Tam se také dvakrát oženil, ale zůstal bezdětný. Mezi roky 1592 a 1594 navštívil poprvé Prahu, kde předal císaři Rudolfovi své hodiny s planetáriem jako dar hraběte Viléma. V letech 1604-1631 byl na vyžádání Rudolfa II. císařským hodinářem a astronomem v Praze, kde v letech 1604-1612 spolupracoval s astronomemJohannem Keplerem a roku 1620 uveřejnil vůbec prvnílogaritmické tabulky. Roku 1631 se vrátil do Kasselu, kde o rok později zemřel.
Bürgi byl neobyčejně všestranný a originální vědec, konstruktér i řemeslník. Jeho zachované mechanickéglóbusy, které ho nejvíce proslavily, vynikají dokonalým zpracováním i originální konstrukcí. To platí ještě víc pro jeho stolní astronomické hodiny složité prostorové konstrukce s několika ciferníky. Hodiny v křišťálové schránce, vyrobené v Praze (dnes ve Vídni), jsou vůbec první hodiny se sekundovým ukazatelem. Mají také zajímavý stroj se dvěma protiběžnýmilihýři aremontoirem, aby se zvýšila přesnost chodu.[2] Bürgi užíval ocelová, silně odlehčená a dokonale vyvážená kola a i dokonalé zpracování a tvar zubů svědčí o vyspělém technickém myšlení. Některé hodiny a glóbusy odpovídají ještěptolemaiovské astronomii, ale hodiny s vyrovnáváním slunečního času z roku 1591 vycházejí už z koperníkovské,heliocentrické astronomie. V letech 1586-1587 bylo pro Bürgiho, který neuměl latinsky, přeloženoKoperníkovo stěžejní díloDe revolutionibus orbium coelestium.
Mezi jeho povinnosti v Kasselu i v Praze patřila údržba měřicích přístrojů, a Bürgi je při této příležitost také různě zdokonaloval a vytvářel nové. Z jeho dílny pochází první kovovýsextant, univerzální redukční kružítko pro převod vzdáleností do jiného měřítka, triangulační přístroj na měření vzdáleností a přístroj pro perspektivní kreslení.
Neprávem zůstalo dlouho ve stínu jeho matematické dílo. Bürgi objevildiferenční počet, předchůdceinfinitesimálního počtu v oboru celých čísel, který pak používal k výpočtumatematických řad. Tak vznikly po roce 1592 jeho (nezachované) tabulky funkcesinus, odstupňované po dvou úhlových sekundách a na ně patrně navázaly Bürgiho logaritmické tabulky. Podle svědectví Keplerova je vypracoval ještě před rokem 1610, ale publikoval v Praze až roku 1620, a to bez návodu, který byl nalezen a vydán až roku 1856. Primát tak připadlJohnu Napierovi, který tuto metodu publikoval 1614, nicméně teprve Bürgi uveřejnil skutečné tabulky s osmi platnými ciframi, uspořádané ovšem obráceně jako tabulky antilogaritmů. Pražský tisk z roku 1620 má 83 stránek čísel, většina exemplářů se však v následujících válkách ztratila.
Na měsíci je po něm pojmenován kráterByrgius a v Kasselu Bürgiho ulice.
V tomto článku byl použitpřeklad textu z článkuJost Bürgi na německé Wikipedii.
Obrázky, zvuky či videa k tématuJost Bürgi na Wikimedia Commons