Rod je kosmopolitní, roste téměř po celé zeměkouli. Jehosemena jsou většinou hodně lepivá a jednotlivé druhy se s lidmi rychle šířily do nově osídlovaných oblastí. Druhy mají rozmanité podmínky svého růstů, vyskytují se od teplých oblastí v blízkosti mořské hladiny až po chladné vysoké hory, od bažinatých míst až po suchá písčitá území. V příroděČeské republiky roste 11 druhů a 2 uznávanéhybridy.[2][3]
Jitrocele jsoubyliny nebo zřídka malékeře, které jsoujednoleté,dvouleté ažvytrvalé, někdy jsou lysé a jindy hustěchlupaté, většinou jsoubezlodyžné.Kořeníoddenkem nebo jen vláknitými kořínky. Jednoduchéřapíkatélisty vyrůstající v přízemních růžicích bývají čárkovité, kopinaté, elipsovité až okrouhlé, po obvodě celistvé či oddáleně zubaté, někdy jsou zvlněné nebo mají několik laloků, řídce jsou i dlanitě zpeřené a obvykle mají výraznou podélnoužilnatinu.
Z růžice vyrůstá jeden nebo více bezlistýchstvolů, na jehož vrcholu se vyvíjí válcovité nebo kulovitékvětenstvíklas nebo ojediněle pouze jedinýkvět. Jeho květy jsou dimorfní, oboupohlavné, čtyřčetné a vyrůstají z paždí šupinatýchlistenů.Kališní cípy jsou stejné, nebo jsou dva větší a dva menší. Holá nebo chlupatákoruna bývá nálevkovitá či trubkovitá s náhle rozšířeným koncem a je čtyřlaločná s nazpět vyhnutým lemem. Trubka je trvalá a stejně tak dlouhá, nebo o málo delší než kalich. Z trubky vyčnívají čtyřityčinky nesoucí vejčité nebo podlouhléprašníky. Kulovitýsemeník s jedním až mnohavajíčky je obvykle dvoudílný,čnělka je dlouhá a chlupatá,blizna jednoduchá.Placentace bývá axiální nebo řidčeji bazální.Opylovány jsou nejčastěji větrem, jen málo hmyzem.Ploidie rodu jitrocel může být 2n = 8, 2n = 10, 2n = 12, 2n = 16 a 2n = 24.[2][4][5]
Plodem je nejčastějitobolka s víčkem, někdy tobolka nepukavá nebooříšek. Mívá od jednoho po mnohosemen která za vlhkaslizovatí. Semena jsou žlutá, hnědá nebo černá, 1 až 4 mm dlouhá, mají bochníkovitý tvar nebo jsou nepravidelně vícehranná a jejichosemení mívá drobné důlky. Po okolí jsou semena šířena větrem, vodou, zvířaty nebo lidmi a jejich technikou na kterou se za vlhka lepí. Jitrocel se šíří ivegetativně rozrůstáním podzemních oddenků.[2][4][5]
Mnohé druhy jitrocele jsou posuzovány jakoplevele, které nelze snadno vymýtit. Produkují velké množství životaschopných semen a obvykle nejsou příliš náročné na prostředí, ve kterém rostou. Mezi světlé výjimky patří např.jitrocel kopinatý, který je považován zaléčivou bylinu působící proti kašli, a navíc má protizánětlivé a antibiotické účinky. Meziléčivky patří také v ČR nerostoucí druhjitrocel vejčitý, z jehož semen se získává kvalitnívláknina používána ve zdravotnictví i v potravinářství.
↑STEVENS, P. F.Angiosperm Phylogeny Website, vers. 13: Plantaginaceae [online]. University of Missouri, St Louis and Missouri Botanical Garden, USA, rev. 28.09.2013 [cit. 2014-11-26].Dostupné online. (anglicky)
↑abDANIHELKA, Jiří; CHRTEK, Jindřich; KAPLAN, Zdeněk. Checklist of vascular plants of the Czech Republic. S. 647–811.Preslia [online]. Botanický ústav, AV ČR, Průhonice, 2012 [cit. 26.11.2014]. Roč. 84, čís. 3, s. 647–811.Dostupné online.ISSN0032-7786. (anglicky)
↑abGOLIAŠOVÁ, Kornélia.Flóra Slovenska V/2: Plantago [online]. VEDA, Vydavateľstvo Slovenskej akadémie vied, Bratislava, SK, 1997 [cit. 2014-11-26]. S. 556–557.Dostupné online.ISBN80-224-0481-0. (slovensky)[nedostupný zdroj]
↑abFlora of China: Plantago [online]. Missouri Botanical Garden, St. Louis, MO & Harvard University Herbaria, Cambridge, MA, USA [cit. 2014-11-26].Dostupné online. (anglicky)
↑Flora Europaea: Plantago [online]. Royal Botanic Garden, Edinburg, UK [cit. 2014-11-26].Dostupné online. (anglicky)
↑The Plant List: Plantago [online]. Collaboration between the Royal Botanic Gardens, Kew and Missouri Botanical Garden [cit. 2014-11-26].Dostupné online. (anglicky)
