| Jisra'el Bar Jehuda ישראל בר-יהודה | |
|---|---|
Jisra'el Bar Jehuda v prosinci 1951. | |
| 10. ministr dopravy Izraele | |
| Ve funkci: 28. května1962 – 4. května1965 | |
| Předchůdce | Jicchak Ben Aharon |
| Nástupce | Moše Karmel |
| 5. ministr vnitra Izraele | |
| Ve funkci: 3. listopadu1955 – 17. prosince1959 | |
| Předchůdce | Chajim-Moše Šapira |
| Nástupce | Chajim-Moše Šapira |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | Achdut ha-avoda (dříveMapam) |
| Narození | 15. listopadu1895 (nyníUkrajina) |
| Úmrtí | 4. května1965 (69 let) |
| Kneset | 1.–5. |
| Choť | Beba Idelson |
| Alma mater | Dnipro University of Technology |
| Profese | politik a odborář |
| Náboženství | judaismus |
| Commons | Yisrael Bar-Yehuda |
| Některá data mohou pocházet zdatové položky. | |
Jisra'el Bar Jehuda (hebrejsky: ישראל בר-יהודה,rodným jménemJisra'el Idelson;15. listopadu1895 –4. května1965) bylsionistický aktivista aizraelskýpolitik. Byl dlouholetým poslancemizraelského parlamentu (v pěti funkčních obdobích více než šestnáct let) a v izraelské vládě postupně zastával postyministr vnitra aministra dopravy.
Narodil se ve městěKonotop v carském Rusku (dnešníUkrajina)[1] a studoval na Báňském institutu v Dněpropetrovsku. V roce 1909 vstoupil do hnutí „Mladí Sijónu“ (později sloučeného s ha-Šomer ha-ca'ir) a v roce 1917 se stal členem jeho ruské ústřední komise. Později v komisi povýšil na jejího tajemníka a v téže době se seznámil a oženil s Bebou Idelsonovou (později se s ní rozvedl). V roce 1922 byl společně s manželkousovětskými úřady zatčen a poslán naSibiř. V roce 1924 bylo jejich vyhnanství, díky intervenci manželkyMaxima Gorkiho, změněno na deportaci domandátní Palestiny.[2] Do Palestiny cestovali přesLitvu,Berlín aDánsko. V Berlíně žili dva roky a aktivně se zde podíleli na založení Světového svazu dělnických sionistů (Jisra'el Bar Jehuda se stal jeho tajemníkem).
V roce 1926 podnikl Bar Jehudaaliju do mandátní Palestiny. Stal se tajemníkem dělnické rady v Petach Tikvě a organizoval hlídky, které ochraňovaly židovské dělníky. Podílel se taktéž na budování silnice meziTel Avivem a Petach Tikvou. V roce 1930 se přestěhoval dokibucuJagur a o šest let později se stal jeho tajemníkem. Běhemarabského povstání v letech 1936 až 1939 patřil mezi první, kteří volali po „aktivní obraně“.[3]
Byl delegátem Shromáždění zastupitelů a členem Zákonodárného shromáždění. Patřil mezi vůdce frakce „B“ stranyMapaj a po rozdělení stranyAchdut ha-avoda v roce 1944 byl jedním z jejích vůdců. V letech 1960 až 1962 byl hlavním tajemníkem této strany.
Během prvních dvou parlamentních voleb byl zvolen poslancem zaMapam a následné tři parlamentní funkční období za stranu Achdut ha-Avoda. Jako poslanec byl členem různých parlamentních výborů; jmenovitě například: bydlení, ústava, právo a spravedlnost, zahraniční věci a obrana, finance. Během třetíhoKnesetu byl jeho místopředsedou. V letech 1955 až 1962 bylministrem vnitra a od roku 1965 až do své smrti bylministrem dopravy.
Na jeho počest bylo pojmenovánoBar Jehudovo letiště.
V tomto článku byl použitpřeklad textu z článkuIsrael Bar-Yehuda na anglické Wikipedii.
| Ministři dopravy Izraele | |
|---|---|
| |
| Ministři vnitra Izraele | |
|---|---|
| |