Jindřich Svoboda (13. července1884,Volyně[1] –15. května1941,Praha[2]) byl profesorem základů vyšší matematiky a sférické astronomie naČeském vysokém učení technickém v Praze. V akademickém roce 1935–1936 byl jehorektorem.
Po maturitě na gymnáziu v Písku pokračoval ve studiu nafilosofické fakultě Univerzity Karlovy. Na doktora filosofie byl promován 13. 4. 1908.[3] Matematiku studoval u profesoraJana Sobotky, teoretickou fyziku u profesoraFrantiška Koláčka. Doktorát získal obhajobou práceBahnelemente des Planeten 1906/601 (Dráha planetkyUN 1906/601, planetka byla později pojmenovánaNerthus). krátce působil jako pedagog na gymnáziu. Záhy se stal asistentemFrantiška Nušla. Pracoval především na hvězdárně bratří Fričů naOndřejově. Prací o sférické astronomii se v roce 1911 habilitoval jako docent. V roce 1912 byl jmenován mimořádným profesorem a v roce 1924 řádným profesorem matematiky a astronomie naČeském vysokém učení technickém v Praze. Ve třech funkčních obdobích zastával funkci děkana Vysoké školy speciálních nauk při ČVUT. V akademickém roce 1935–1936 bylrektorem ČVUT.[4]
Články v denním tisku přispíval k popularizaci astronomie.[5] Mezi jeho žáky patřili napříkladZdeněk Horák čiVladimír Guth.
Již jako student se angažoval ve vlasteneckém krajinském spolkuPrácheň (byl jeho předsedou).[6] Starostou spolku zůstal i poté, co dostudoval.[7] Byl členem i dalších spolků: Jihočeští akademici,Svatobor a Sportovní klub Volyně.[8] 20. srpna 1921 se oženil s Jiřinou Joštovou (*1901), dcerou pražského zlatníka.[9]
Pookupaci Československa se spolu s manželkou zapojil do odboje. Zabýval se opatřováním falešných dokladů pro stíhané osoby. Dne 6. června 1940 byl spolu se svou manželkou zatčen. Opakované věznění mu podlomilo zdraví a v polovině května 1941 zemřel. Je pohřben na hřbitově veVolyni.
Zabýval se především studiemkomet ameteorických rojů. Na toto téma vypracoval asi čtyřicet prací. Vyslovil hypotézu, že meteorické roje vznikají rozpadem komet.
Rovněž se zabýval konstrkukcí astronomických přístrojů. Tyto jeho konstrukce a vynálezy byly odměněny diplomy na mezinárodních výstavách v Paříži v roce 1935 a 1937.
- titul důstojníkaŘádu čestné legie
IV. třída - čestný člen Société astronomique de France
- čestný člen Die Astronomische Gesellschaft, Německo
- Bahnelemente des Planeten 1906 UN/601. Berliner astr. Jahrbuch 1911.
- Výpočet radiantu roje meteoritů z elementů dráhy komety a důkaz souvislosti Aquarid a Orionid s kometou Halleyovou. Rozpravy České akademie, tř. II., roč. 23., č. 3, Praha 1914.
- O tvaru meteorického roje komety Halleyovy. Rozpravy České akademie, tř. II., roč. 23., č. 21, Praha 1914.
- Grafické řešení dráhy meteoru pomocí hodografu. Rozpravy České akademie, tř. II., roč. 24., č. 7, Praha 1915.
- O stabilitě jádra komety, která se pohybuje v kuželosečce libovolné excentricity kolem Slunce. Rozpravy České akademie, tř. II., roč. 26., č. 36, Praha 1918.
- De la stabilité du moyau ďune coměte tourant autour du Soleil suivant une conique ďexcentricité arbitraire. Bulletin international de PAcademie des Sciences de Bohéme, Prague 1923.
- Měřeni zeměpisné šířky bez libely. Zeměměřičský věstník, sv. 12, str. 65 a 84, Brno 1924.
- Reprodukční metody k stanovení doba letu meteoritů. Věstník VI. sjezdu čsl. přírodozpytců, lékařů a inženýrů, díl III., Praha 1928.
- Astronomie sférická. Praha 1924.
- Optika geometrická. Praha 1930.
- Aíumukantar s lomeným dalekohledem. Zeměměřičský věstník 24, Brno 1936.
- Význam astronomie pro poznání prostoru, času a hmoty. ČVUT Praha 1936, též Říše hvězd 17, Praha 1936.
- Les essais expérimentaux du calcul dfune radiant du courant météorique de trajets observés. Comptes Rendus du Congrěs international des mathématisciens, Oslo 1936.
- Experimentálni stanoveni osobni chyby u cirkumzenitálu. Časopis pro pěstování mathematiky a fysiky. 61, Praha 1938.
- Expérieces sur un météor artificiel. Publications de Observatoire de Ecole tchěque des hautes études techniques de Prague, vol. , No. 1, Praha 1939.
- Astronomie na české technice v Praze. In.: Sborník Z vývoje české technické tvorby, Praha 1940.
- Zenitová atrakce a denni aberace radiantu meteorického roje. Říše hvězd 22, str. 116, Praha 1941.
- JÁCHIM, František. Astronom a geodet Jindřich Svoboda.Pokroky matematiky, fyziky a astronomie. 1992, roč. 37, čís. 1, s. 59–62.Dostupné online.ISSN0032-2423.
- PROCHÁZKA, J.: Za profesorem dr. J. Svobodou. Říše hvězd 23, str. 113, Praha 1941.
- JÁCHIM, F.: Činnost profesora Jindřich Svobody v době fašistické okupace. Výběr z prací členů Historického klubu při Jihočeském muzeu 25 (1988), sv. 3., str. 50-51.
- ↑Matriční záznam o narození a křtu
- ↑Národní politika, 16.5.1941, s.3 (dostupné online v NK ČR)
- ↑Národní politika, 13.4.1908, s.3,Promoce
- ↑Národní politika, 14.5.1935, s.3 (foto a profesní životopis)
- ↑Národní politika, 5.5.1910, s.7,Kometa Halleyova
- ↑Národní listy, 16.8.1907, s.2,Studentské sjezdy v Písku
- ↑Národní listy, 10.12.1911, s.3,Denní zprávy
- ↑František Jáchim:Volyňský rodák prof.dr. Jindřich Svoboda, In: Zpravodaj města Volyně, 11/2014
- ↑Matrika oddaných, Praha - sv. František, 1908-1906, s. 202 (snímek 212)