| Jindřich IV. z Hradce | |
|---|---|
 Jindřich IV. z Hradce - freska z kaple Panny Marie na jindřichohradeckém zámku | |
| Nejvyšší purkrabíČeského království | |
| Ve funkci: 1503 – 1507 | |
| Panovník | Vladislav Jagellonský |
| Předchůdce | Jan Jenec z Janovic |
| Nástupce | Zdeněk Lev z Rožmitálu |
| Nejvyšší zemský komorníkČeského království | |
| Ve funkci: 1484? – 1503 | |
| Panovník | Vladislav Jagellonský |
| Předchůdce | Jan Tovačovský z Cimburka |
| Nástupce | Jan II. ze Šelmberka |
| HejtmanBechyňského kraje | |
| Narození | 13. dubna1442 |
| Úmrtí | 17. ledna1507 (ve věku 64 let) Jindřichův Hradec |
| Národnost | Čech |
| Choť | 1. Alžběta (Eliška) ze Šternberka 2. Anežka Tovačovská z Cimburka 3. Magdalena z Gleichenu 4. Anna Kateřina z Minstrberka |
| Rodiče | Jan IV. z Hradce Kateřina ze Šternberka |
| Děti | Adam I. z Hradce Anna, provdaná z Kunštátu, poté ze Šternberka a nakonec z Rožmberka |
| Příbuzní | Jáchym z Hradce,Zachariáš z Hradce a Eliška z Hradce[1] (vnoučata) |
| Sídlo | Jindřichův Hradec |
| Zaměstnání | politik |
| Profese | šlechtic |
| Náboženství | římskokatolické |
 Seznam děl:SKČR |Knihovny.cz | |
| Některá data mohou pocházet zdatové položky. | |
Jindřich IV. z Hradce (13. dubna1442 –17. ledna1507) byl český šlechtic z rodupánů z Hradce, který zaVladislava Jagellonského zastával funkcenejvyššího komorníkaČeského království anejvyššího pražského purkrabího.
Byl synemJana IV. z Hradce, zvaného Telecký, a Kateřiny ze Šternberka, dceryJaroslava ze Šternberka a Veselí. Protože v roce 1453Oldřich z jindřichohradecké větve rodu zemřel bez potomků a také Jan Telecký již byl po smrti, zdědili veškeré majetky pánů z Hradce Jindřich a jeho bratr Heřman (králLadislav Pohrobek se zřekl právaodúmrti). Poručníkem nezletilých bratrů byl Arnoštz Leskovce; po jeho smrti došlo ke sporům s jeho dědici, které musel rozhodnout králJiří z Poděbrad. Novým poručníkem se stal jejich strýcZdeněk ze Šternberka, který prý (dleJana z Rabštejna) více dbal svého obohacení než prospěchu sirotků.[2]
Jindřich se ujal správy rodového majetku po smrti bratra a dosažení zletilosti. Jeho politické postoje pravděpodobně ovlivňoval i poté Zdeněk ze Šternberka, s jehož dcerou Eliškou, tedy svou sestřenicí, se oženil. Jindřich patřil k zakládajícím členůmzelenohorské jednoty, která se postavila proti králi Jiřímu z Poděbrad. V roce 1467 došlo právě na jehoHradci k jednání obou znesvářených stran, dohody však nebylo dosaženo. V průběhu následných bojů pak byl Jindřichův Hradec obležen vojskem vedenýmJindřichem Minsterberským aJanem z Rožmberka, ale město se ubránilo.[3]
Spolu s ostatními katolickými pány jednoty podporoval JindřichMatyáše Korvína a poté, co Matyáše jednotníci zvolili roku 1469 v Olomouci za českého (vzdoro)krále, byl Jindřich odměněn funkcí nejvyššího komorníka. Matyášovi zůstal věrný i po smrti Jiřího z Poděbrad a po nástupuVladislava Jagellonského, teprve po roce 1479 se dal do služeb krále Vladislava. Působil jako hejtman kraje Bechyňského a Vltavského. Na Vladislavově dvoře dosáhl vysokých hodností, v roce 1484 byl jmenován nejvyšším komorníkem, v roce 1503 se stal nejvyšším purkrabím. Když po Matyášově smrti získal Vladislav i Uhry a sídlil vBudíně, byl Jindřich z Hradce jedním ze čtyř správců českého království.[3] Věnoval se také přestavbě a rozšíření svého sídla v Jindřichově Hradci. V roce 1483 povýšil král Vladislav znak města o svůj monogram „W“ s korunkou, přestože šlo o poddanské město. O život přišel Jindřich nešťastnou náhodou na honu, když se při převrácení saní probodl oštěpem.[4]
Jindřich IV. z Hradce byl čtyřikrát ženatý. Po smrti Elišky ze Šternberka se oženil s Anežkou Tovačovskouz Cimburka a potom s Magdalenou z Gleichenu, obě však brzy zemřely a nedaly mu potomka. Jeho poslední manželkou se stala Anna z Minsterberka, dceraHynka z Poděbrad. S ní měl dvě děti:
| Páni z Hradce | ||
|---|---|---|
Páni z Hradce vymřeli po meči v roce 1604 a po přeslici 1633 |  | |
| 1. generace | Vítek I. z Prčice († 1194) | |
| 2. generace | Jindřich I. († 1237) | |
| 3. generace | Vítek († 1259) •Sezema z Kosové Hory | |
| 4. generace | Ludmila († po 1248) •Oldřich I. († po 1282) • Jindřich ze Stráže († asi 1254) | |
| 5. generace | Marie († po 1285) • Kateřina († po 1285) • Vítek († asi 1291) • Otto († asi 1300) • Markéta († asi 1312) •Oldřich II. († 1312) | |
| 6. generace | Jan († asi 1327) • Eliška • Anna • Anežka († 1319) •Oldřich III. (1299–1348) | |
| 7. generace | Anna († 1369) •Jindřich II. († 1363) •Oldřich IV. († před 1383) •Menhart I. († po 1377) • Heřman († před 1404) | |
| 8. generace | Anna († 1380) •Jindřich III. "starší" († 1398) • Jindřich "mladší" († 1392) • Jindřich († asi 1366) • Henzlín († asi 1366) • Oldřich Vavák († 1412) • Eliška († asi 1407) • Anežka († asi 1396) •Jan starší († 1417) • Klára († 1389) • Menhart († 1393) • Eliška († 1457) | |
| 9. generace | Jan III. (mladší) († 1420) • Anna († po 1391) •Oldřich IV. Vavák († 1421) • Klára († po 1391) • Anna († po 1402) • Anna († po 1450) •Menhart II. (1398–1449) • Eliška (1400–1437) | |
| 10. generace | Alžběta (1416–1451) •Jan IV. Telecký (1419–1452) • Jindřich (* 1419) • Anna († 1452) •Oldřich († 1453) • Jan († 1421) •Jindřich († 1421) | |
| 11. generace | Jindřich IV. (1442–1507) • Heřman (asi 1445–1464) | |
| 12. generace | Adam I. (1494–1531) • Anna (asi 1497–1570) | |
| 13. generace | ||
| 14. generace | Anna "Anežka" († 1553) • Alžběta "Eliška" († 1555) •Adam II. (1549–1596) • Jindřich Adam (*/† 1551) • Anna Anežka (*/† 1557) •Anna Alžběta (1557–1596) • Menhart Lev (1555–1579) • Kateřina (asi 1577–1598) | |
| 15. generace | Vilém Zachariáš (1575–1589) • Bohunka (1576–1577) • Anna Kateřina (1578–1596) • chlapec (*/† 1578) •Jáchym Oldřich (1579–1604) •Lucie Otýlie (1582–1633) | |
| Sídla | ||
| Pohřebiště | ||
| tučně jsou vyznačeny hlavy rodu | ||
