| JUDr. Jindřich Groag | |
|---|---|
| Narození | 28. ledna1893 Olomouc |
| Úmrtí | 10. října1973 (ve věku 80 let) nebo 1973 (ve věku 79–80 let) |
| Alma mater | Právnická fakulta Německé univerzity v Praze |
 Seznam děl:SKČR |Knihovny.cz | |
| Některá data mohou pocházet zdatové položky. Chybí svobodnýobrázek. | |
Jindřich Groag (rozený jakoHeinrich Groag,28. ledna1893Olomouc –10. října1973Brno) byl meziválečný advokát s židovskými kořeny působící v Brně. Jeho patrně nejznámějším klientem bylpacifista a nonkonformní duchovníPřemysl Pitter. Groag byl rovněž známý pro přátelství s filozofemLudwigem Wittgensteinem.
Heinrich Groag pocházel z asimilované židovské rodiny, usazené v Olomouci. Mezi jeho blízké příbuzné patřilo několik veřejně činných osobností. BratranecJacques Groag byl architekt a interiérový návrhář. Další bratranec Emanuel „Emo“ Groag byl moravský průmyslník a vedle toho i kreslíř, karikaturista. Willi Groag, vzdálený Jindřichův synovec, byl znám pro humanitární činnost vterezínském ghettu běhemdruhé světové války.[1]
Během mládí stráveného v Olomouci byl Heinrich Groag jednou z osobností olomouckého kroužku mladých intelektuálů, kteří se scházeli v mládeneckém pokojiPaula Engelmanna. Účastníky schůzek byl rovněžJacques Groag,Max Zweig a další, podobně ladění vrstevníci. Krátkou dobu na schůzky docházel i pozdější filozofLudwig Wittgenstein, s nímž udržoval přátelství po válce.
Ač byl Jindřich Groagpacifista, sloužil během světové války aktivně u dělostřelectva. Práva vPraze dostudoval až po válce. V meziválečném období se angažoval vněmecké sociální demokracii, která tehdy působila vČeskoslovensku. Před otevřením advokátní praxe působil jako koncipient v advokátní kancelářiLudwiga Czecha, čelného představitele této strany.
V té době se začal také z vlastní iniciativy zajímat o osudy mladých mužů, kteříz důvodu svědomí a náboženského přesvědčení odmítali sloužit v armádě. Samotný Groag seodpíračem vojenské služby nikdy nestal. Sám se však cítil přitahován kJežíšovu učení o lásce k bližnímu. Angažoval se proto v mezinárodním pacifistickém hnutí a hluboce oceňoval důsledné mravní postoje odpíračů.
Jeho nejvýraznějším klientem byl radikální meziválečnýpacifista, nekonformní duchovní a humanistaPřemysl Pitter. V polovině 20. let a pak znovu začátkem 30. let 20. století udržoval korespondenci se spisovatelemKarlem Čapkem. Vyjma několika již dříve známých dopisů byla tato zajímavá korespondence v ucelené podobě vydána teprve v roce2009.[2]
