| Jindřich V. | |
|---|---|
| král francouzský a navarrrský vévoda z Bordeaux hrabě z Chambordu | |
 | |
| Doba vlády | 2. srpna –9. srpna1830 jako legitimní pretendent: 1844 –1883 |
| Úplné jméno | Henri Charles Ferdinand Marie Dieudonné d'Artois, duc de Bordeaux |
| Tituly | hrabě z Chambord vévoda z Bordeaux |
| Narození | 29. září1820 Paříž |
| Úmrtí | 24. srpna1883 (ve věku 62 let) Rakouské císařství |
| Pohřben | Nova Gorica,Slovinsko |
| Předchůdce | de jureLudvík XIX. de factoKarel X. |
| Nástupce | Filip Orleánský, hrabě pařížský (orléanisté) Jan III. Francouzský (legitimisté) |
| Manželka | Marie Tereza Modenská |
| Rod | Kapetovci |
| Dynastie | Bourboni |
| Otec | Karel Ferdinand, vévoda z Berry |
| Matka | Marie Karolína Neapolsko-Sicilská |
| Příbuzní | Luisa Marie Terezie z Artois (sestra) |
| Některá data mohou pocházet zdatové položky. | |
Jindřich, hrabě z Chambord (29. září1820 –24. srpen1883, celým jménemHenri Charles Ferdinand Marie Dieudonné d'Artois, duc de Bordeaux) byl francouzský princ zdynastie Bourbonů. Mezi2. srpnem a9. srpnem1830 byl podle následnického práva legitimním francouzským králem jakoJindřich V. (a navarrským jakoJindřich IV.) Poté byl v letech1844–1883 legitimním pretendentem francouzského (a navarrského) trůnu.
Narodil se29. září1820 jako pohrobek princeKarla Ferdinanda, vévody z Berry a jeho ženy princeznyKarolíny Neapolsko-Sicilské. Jeho otec (byl druhorozený syn francouzského králeKarla X.) byl zavražděn14. ledna1820. Jindřich tak byl po svém strýci druhý v pořadí na trůn.
Po sesazení a abdikaci králeKarla X. se krátce na 20 minut v roce1830 stal (alespoň podle následnického práva) králem jeho syn jakoLudvík XIX. Poté musel i on ustoupit nátlaku a abdikovat jako jeho otec ve prospěch svého synovce desetiletého Jindřicha, hraběte de Chambord. Liberální, buržoazií kontrolovaná Poslanecká sněmovna odmítla potvrdit nástupnictví mladého hraběte, který se měl stát králem Jindřichem V. a místo toho ve volbě bojkotované zástupci konzervativců prohlásila francouzský trůn za prázdný. K moci se tak dostáváLudvík Filip, hrabě Orleánský, z vedlejší linie rodu Bourbonů,Bourbon-Orléans vůbec poslední francouzský král.
Po nástupuLudvíka Filipa na francouzský trůn se stal legitimistickým uchazečem o trůn Jindřichův děd, bývalý králKarel X., po jeho smrti se jím stal jeho synLudvík Antonín, vévoda z Angoulême (Ludvík XIX.). Když ten v roce1844 zemřel, stal se legitimním pretendentem francouzského trůnuJindřich, hrabě z Chambord.
Když bylo v roce1870 poraženoDruhé Francouzské císařství vprusko-francouzské válce, získali monarchisté většinu v Národním shromáždění.Orléanisté podporovali nárok legitimního hraběte de Chambord na trůn, s nadějí že po jeho smrti by měl být dalším králem vévodaFilip Orleánský, hrabě pařížský. Jindřich tak byl jak pretendentem legitimnistů tak orléanistů a obnovení monarchie ve Francii se zdálo být velmi reálné. Ten ale korunu chtěl přijmout pouze pod podmínkou, že seFrancie vzdá své revolučnítrikolóry a jako vlajku přijme původní královskou vlajku s liliemi. Poté pod podmínkou kompromisu, že by původní vlajka byla královskou standartou a trikolora by byla státní vlajkou, ale i tento návrh byl zamítnut.
Po Jindřichově smrti v roce1883, jelikož s ním vymřela původní starší linieBourbonů, vyvstaly nyní již oprávněné dohady o to, kdo má nárok na trůn. Stále trval spor mezilegitimisty aorléanisty. Korléanistům se ale přidala dosavadní část legitimistů, kteří si díky tomu říkajíunionisté.
V tomto článku byl použitpřeklad textu z článkuHenry, Count of Chambord na anglické Wikipedii.
Obrázky, zvuky či videa k tématuJindřich, hrabě z Chambord na Wikimedia Commons | Tento článek je příliš stručný nebopostrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodněrozšíříte. Nevkládejte všakbez oprávnění cizí texty. |
| Předchůdce: Ludvík XIX. | .svg) | Francouzský král Jindřich V. 2.–9. srpna1830 | | Nástupce: Ludvík Filip |
| Předchůdce: Ludvík XIX. |  | (Dolno) Navarrský král Jindřich IV. 2.–9. srpna1830 | | Nástupce: - |
| Předchůdce: Ludvík XIX. |  | Titulární králFrancie aNavarry legitimistický pretendent 1844–1883 | | Nástupce: Jan III. |
| Francouzští princové | ||
|---|---|---|
| první generací francouzských princů jsou synovéJindřicha IV. | ||
| 1. generace |  | |
| 2. generace | Ludvík XIV. •Filip I. Orleánský • Jan Gaston z Valois | |
| 3. generace | Ludvík • Filip Karel z Anjou • Ludvík František z Anjou • Filip Karel z Valois • Alexandr Ludvík z Valois •Filip II. Orleánský | |
| 4. generace | ||
| 5. generace | Ludvík Bretaňský • Ludvík •Ludvík XV. •Ludvík Asturský* •Filip Španělský* | |
| 6. generace | ||
| 7. generace | Ludvík Burgundský • Xaver Akvitánský •Ludvík XVI. •Ludvík XVIII. •Karel X. | |
| 8. generace | ||
| 9. generace | ||
| * do roku1713 | ||
