| Jiga'el Jadin יגאל ידין | |
|---|---|
 Jiga'el Jadin v letech 1949-1952 | |
| místopředseda vlády Izraele | |
| Ve funkci: 20. června1977 – 5. srpna1981 | |
| Předseda vlády | Menachem Begin |
| Předchůdce | Jig'al Alon |
| Nástupce | Simcha Erlich |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | Daš,Demokratické hnutí |
| Vojenská služba | |
| Služba | Hagana Izraelské obranné síly |
| Doba služby | 1932–1952 |
| Hodnost | Rav Aluf (generálporučík), náčelník Generálního štábu |
| Bitvy/války | druhá světová válka válka za nezávislost |
| Narození | 21. března1917 Jeruzalém,Osmanská říše |
| Úmrtí | 28. června1984 (67 let) Jeruzalém,Izrael |
| Místo pohřbení | Herzlova hora |
| Kneset | 9. |
| Rodiče | Eleazar Sukenik (otec) |
| Příbuzní | Yossi Yadin (bratr) |
| Alma mater | Hebrejská univerzita |
| Profese | archeolog |
| Náboženství | judaismus |
| Ocenění | Izraelská cena (1956) Cena Percie Schimmelové (1983) Rothschildova cena |
| Commons | Yigael Yadin |
 Seznam děl:SKČR |Knihovny.cz | |
| Některá data mohou pocházet zdatové položky. | |
Jiga'el Jadin (hebrejskyיגאל ידין,rodným jménemJigal Sukenik;21. března1917,Jeruzalém –28. června1984,Jeruzalém) bylizraelský archeolog,generál a politik. V letech 1949 až 1952 zastával funkcináčelníka generálního štábuIzraelských obranných sil. V polovině 70. let vstoupil do politiky a v letech 1977 až 1981 působil jako místopředseda vlády.
Narodil se v Jeruzalémě za dob Osmanské říše uznávanému archeologoviEleazara Sukenika a učitelce a bojovnici za ženská práva Chasje Fejnsodové. V patnácti letech se přidal kHaganě, kde zastával různé funkce. V roce 1946 tuto židovskou vojenskou organizaci po hádce s jejím velitelem opustil. O rok později nastoupil ke studiu na univerzitě a krátce předvyhlášením nezávislosti Státu Izrael v květnu 1948 bylDavidem Ben Gurionem povolán zpět do služby. Běhemizraelské války o nezávislost byl operačním velitelem a byl zodpovědný za mnoho klíčových rozhodnutí.
Po rezignaci náčelníka generálního štábuJa'akova Doriho, jemuž byl zástupcem, byl9. listopadu1949 ve svých 32 letech jmenován jeho nástupcem a v této funkci setrval tři roky. Rezignoval7. prosince1952 poté, co se nepohodl s premiérem aministrem obrany Ben Gurionem ohledně škrtů v armádním rozpočtu.
Po odchodu z armády se věnoval výzkumu a započal svoje životní dílo varcheologii. V roce 1956 obdrželIzraelskou cenu za svou disertační práci věnovanou překladůmSvitků od Mrtvého moře. Jako archeolog odkryl některé z nejvýznačnějších náboženských míst, včetněKumránských jeskyní,Masady,Chacoru aMegida. Za vrchol své archeologické kariéry považoval Šalamounovu bránu vGezeru. Čas od času se musel vypořádávat s krádežemi důležitých artefaktů, někdy prominentními politiky a vojenskými představiteli. Jednou například, když byly krádeže připisovány známému jednookému generáluMoše Dajanovi, poznamenal: „Vím kdo to byl, ale neřeknu o koho jde, ale pokud ho chytím, vydloubnu mu jeho zbývající oko.“
Přestože byl archeolog, nikdy se úplně nestáhl z veřejného života. V předvečeršestidenní války v roce 1967 byl vojenským poradcem premiéraLeviho Eškola a pojomkipurské válce v roce 1973 byl členemAgranatovy komise, která vyšetřovala příčiny, jež vedly k válce.
_-_Begin_and_Yadin.jpg)
V roce 1976 založil spolu sAmnonem Rubinsteinem,Šmu'elem Tamirem,Me'irem Amitem, Me'irem Zoreou a mnoha dalšími prominentními osobnostmi veřejného životaDemokratické hnutí za změnu, běžně známé pod hebrejskýmakronymem Daš. Nová strana se zdála být ideálním řešením pro mnoho Izraelců, kteří již byli otráveni neustálými obviněními z korupce ve straněMa'arach (toho času hlavní politická strana, která vládla pod různými názvy od roku 1948), jakož i mnoha dalšími skandály, včetněJadlinovy aféry, sebevraždy ministra bydleníAvrahama Ofera, amerického dolarového konta premiérovy manželkyLey Rabinové atp. Mimo to byl Daš odpovědí na rostoucí frustraci a zoufalost po jomkipurské válce a na sociální a politický vývoj, který ji následoval. Mnoho lidí vnímalo Jadina, bojovníka a učence, jako typického představitele ideálního Izraelce, nedotčeného korupcí, který by mohl vést zemi po nové cestě.
Vparlamentních volbách v roce 1977 si strana vedla poměrně slušně a při svém prvním pokusu dostat se doKnesetu získala 15 ze 120 křesel. Strana se stala součástíkoaliční vlády premiéraMenachema Begina, která se stala historicky první pravicovou vládou v dějinách Izraele. Jako místopředseda vlády hrál Jadin důležitou roli v mnoha událostech, zejména pak v souvislosti se vztahy sEgyptem, které nakonec vedly k podepsáníDohod z Camp Davidu aegyptsko-izraelské mírové smlouvy. Strana Daš se však nakonec rozpadla na několik frakcí. Jadin se přidal kDemokratickému hnutí, ale i to se rozštěpilo, a tak nakonec až do konce svého funkčního období působil v Knesetu jako nezávislý. Z politiky odešel v roce 1981.
Jadin byl ženatý s Carmelou Ruppinovou, která s ním během jeho kariéry pracovala a pomáhala mu s překlady a publikováním knih. Společně měli dvě dcery – Orly a Lital. Zemřel v roce 1984 ve věku 67 let. Jeho bratrem byl izraelský herecJosi Jadin.
V tomto článku byl použitpřeklad textu z článkuYigael Yadin na anglické Wikipedii.
Obrázky, zvuky či videa k tématuJiga'el Jadin na Wikimedia CommonsNáčelníci Generálního štábu Izraelských obranných sil | |
|---|---|
| |
