Movatterモバイル変換


[0]ホーム

URL:


Přeskočit na obsah
WikipedieWikipedie: Otevřená encyklopedie
Hledání

Jižní Osetie

Souřadnice:42°13′30″ s. š.,43°58′12″ v. d.
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Republika Jižní Osetie
Республикæ Хуссар Ирыстон
Respublikæ Xussar Iryston
სამხრეთ ოსეთის რესპუბლიკა
Samxret Osetis respublika
Республика Южная Осетия
Respublika Južnaja Osetija
vlajka Jižní Osetie
Vlajka
znak Jižní Osetie
Znak
Hymna
Уарзон Ирыстон!
Geografie

Poloha Jižní Osetie (červeně) v oblasti na území Gruzie (světle šedě)
Poloha Jižní Osetie (červeně) v oblasti na území Gruzie (světle šedě)

Hlavní městoCchinvali
Rozloha3 900 km² (168. na světě)
z toho zanedbatelné % vodní plochy
Nejvyšší bodChalaca (3938 m n. m.)
Časové pásmoUTC+3
Poloha42°13′30″ s. š.,43°58′12″ v. d.
Obyvatelstvo
Počet obyvatel53 532[1] (215. na světě, 2015)
Hustota zalidnění14 obyv./km² (219. na světě)
Jazykosetština,gruzínština,ruština
Náboženstvíkřesťanství (61 %),islám
Státní útvar
Státní zřízenírepublika
Mezinárodní statusčástečně uznanýnečlenský státOSN de jure součástGruzie
Vznik28. listopadu1991 (prohlášena nezávislost naGruzii)
Prezident (s)Alan Gaglojev
Předseda vlády (s)Konstantin Džussojev
Měnade factoruský rubl,de iuregruzínské lari (RUB, GEL)
Mezinárodní identifikace
MPZGE
Telefonní předvolba+995
Národní TLD.ge
Logo Wikimedia Commonsmultimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet zdatové položky.

Jižní Osetie (osetskyХуссар Ирыстон,Chussar Iryston,gruzínskyსამხრეთ ოსეთი,Samchret Oseti) či téžCchinvalský region (gruzínskyცხინვალის რეგიონი,Cchinvalis regioni) je sporné území naKavkazu.De iure je integrální součástíGruzie,jejíž autonomie byla 11. prosince 1990 gruzínskými orgány jednostranně zrušena.

De facto je Jižní Osetie spolu sAbcházií územím zcela závislým na ruské vojenské, hospodářské a finanční pomoci, jehož nezávislost Moskva uznala po krátké osetinsko-gruzínské válce v roce 2008.[2] Kvůli vojenské přítomnosti Ruska bývá Jižní Osetie spolu s Abcházií často označována zaRuskem okupované území.[3][4][5][6][7][8][9][10][11][12][13][14][15]

PouzeRuskem a několika dalšími státy uznanáRepublika Jižní Osetie (osetskyРеспубликæ Хуссар Ирыстон) zaujímá přibližně území bývaléJihoosetinské autonomní oblasti, které si naGruzii nárokuje. Do roku 2008 ovládali Gruzínci asi 40 % tohoto území. Jižní Osetie nabyla díky uznání Ruskem mezinárodní statusčástečně uznávaného státu, de iure je to stále součástGruzie.

Jižní Osetie leží vzápadní Asii (podle jiných hranic meziEvropou aAsií se také může nacházet na hranici meziEvropou aAsií nebo vevýchodní Evropě), na západěZakavkazska, de facto meziGruzií aRuskem, de iure je Jižní Osetie na severuGruzie a je rozdělena doGruzínských regionů:Mccheta-Mtianetie,Rača Lečchumi a Kvemo Svaneti,Šida Kartli aImeretie. Hlavním městem jeCchinvali. Prezidentem jeAnatolij Bibilov.

V Jižní Osetii žije nejvícOsetinců a je zde významná menšinaGruzínců.Osetština je psána cyrilicí a patří meziíránské jazyky, které náleží doindoevropské jazykové rodiny. Gruzínci naopak jazykově náleží kjazykům kavkazským. EtnickýchRusů jsou zde asi 2 %.

Historie

[editovat |editovat zdroj]

Historie do roku 1988

[editovat |editovat zdroj]
ikona
Neutralita tohoto článku byla zpochybněna.
Podrobnější zdůvodnění najdete v diskusi. Neodstraňujte, prosíme, tuto zprávu, dokud nebudou pochybnosti vyřešeny.

Pro vkladatele šablony: Na diskusní stránce zdůvodněte vložení šablony.
ikona
Tento článek není dostatečněozdrojován, a může tedy obsahovat informace, které je třebaověřit.
Jste-li s popisovaným předmětem seznámeni, pomozte doložit uvedená tvrzení doplněnímreferencí navěrohodné zdroje.
Alanie, 10-12. století

Jižní Osetie patřila k územím, kam ve středověku pronikalbyzantský vliv. Později sem proniklo království Alánie ze severního Kavkazu, což bylo království Osetinců, kteří sem v této době přišli. V desátém století se sjednotilaGruzie a později tuto oblast dobývá. Ve 12. století sem přicházejíMongolové a proniká semislám. Křesťanství však zůstala věrná většina obyvatelstva, dnes je zde pouze muslimská menšina a křesťané tvoří 61 % obyvatelstva Jižní Osetie. Od 14. století (po rozpadu Gruzie) se v oblasti střídá vlivAlanie, Gruzínských knížectví, Persie aOsmanské říše. V roce1774 byla kRusku připojena Severní Osetie (dnešníSeverní Osetie-Alanie) a v roce 1801 i Jižní Osetie. V roce 1810 pak Gruzie. V roce 1918 se Jižní Osetie stala součástíZakavkazské demokratické federativní republiky, která se po pár týdnech rozpadla a Jižní Osetie se stává součástíGruzínské demokratické republiky. EtničtíOsetinci s tím nesouhlasili, a proto zde začaly propukat vzpoury, jež přešly ve válku, která trvala až do příchodu Rudé armády v roce 1920. Navzdory nevoli místních byla Osetie v rámciSSSR rozdělena na jižní a severní, přičemž jižní byla součástíGruzínské SSR a dostala status autonomní oblasti, zatímco severní byla připojena kRuské SFSR a dostala status federativní republiky. Vedení Jižní Osetie se po celou dobu existenceSSSR snažilo o spojení se Severní Osetií v rámciRuské SFSR.[16]

Historie v letech 1988–2008

[editovat |editovat zdroj]
Schematická mapa Jižní Osetie, stav 2004.

V roce1988 zde vznikla Lidová fronta, jedna z prvních politických stran vedle komunistické. Její zvolení představitelé požádali republikovou vládu vTbilisi, aby status Jižní Osetie byl změněn z autonomní oblasti na autonomní republiku. Po osamostatnění Gruzie však došlo k pravému opaku – autonomie byla zrušena úplně a území oblasti bylo rozděleno mezi několik gruzínských krajů, z nichž však jeden zhruba zahrnuje oblast obývanouJihoosety. V současné době se jedná o velmi chudou oblast, a to i na gruzínské poměry.

Část Jižních Osetů se tak následně od Gruzie na počátku 90. let s podporou Ruska jednostranně odtrhla a na části území bývaléJihoosetské autonomní oblasti založilaRepubliku Jižní Osetii, nad kteroude facto gruzínská vláda ztratila plnou kontrolu.

Konflikt s Gruzií v roce 2008

[editovat |editovat zdroj]
Schematická mapa Jižní Osetie, srpen 2008.
Dům v Cchinvali po rusko-gruzínském konfliktu
Související informace naleznete také v článku Válka v Jižní Osetii (2008).

7. a 8. srpna 2008 se situace mezi centrální vládouGruzie a Jižní Osetií prudce zhoršila; jednání o míru ztroskotala a příměří bylo porušeno už po několika hodinách. Následně nařídil gruzínský prezidentMicheil Saakašvili mobilizaci vojenských záloh a do vzbouřenecké provincie vyslal tanky, dělostřelectvo a stíhačky. Obvinil také Rusko z vojenské agrese a bombardování "pokojných gruzínských měst". Gruzie ohlásila, že její vojenské jednotky vstoupily po celonočním bombardování do hlavního městaCchinvali, aby „na území separatistické republiky obnovily ústavní pořádek“.[17] Pozdější zprávaEvropské unie označila za viníka rozpoutání války Gruzii, ale podle zprávy nese část odpovědnosti za konflikt i Rusko.[18]

Jihoosetský prezidentEduard Kokojty uznaný Ruskem tvrdil, že armádaGruzie údajně zabila víc než 1400 osetských civilistů, ale údaje se nepodařilo ověřit z nezávislých zdrojů.[19] Podle BBC je mrtvých civilistů "nejméně 15" a ruské ministerstvo zahraničních věcí potvrdilo, že do Jižní Osetie vyslalo tankové jednotky.[20] Později nezávislá organizaceHuman Rights Watch oznámila 44 mrtvých, přičemž asi polovinu měla na svědomí Ruská armáda. Výzvu ke zdrženlivosti adresoval všem stranám konfliktu generální tajemníkNATOJaap de Hoop Scheffer a podobná vyjádření vydalyUSA. K řešení konfliktu se sejdeRada bezpečnosti OSN.[21]

Vývoj po roce 2008

[editovat |editovat zdroj]
Topografická mapa Jižní Osetie, srpen 2008, polská transkripce.)

Po vítězném konfliktu s Gruzií v roce 2008 začalo Rusko upevňovat své pozice. Jako první stát uznalo 26. srpna 2008nezávislost vojensky obsazené Jižní Osetie naGruzii. Prakticky celý svět uznání nezávislosti Ruskem odsoudil.[22] Druhým státem, který „uznal nezávislost“ vojensky obsazené Jižní Osetie byla 5. října 2008Nikaragua, když s ní Rusko uzavřelo pro Nikaraguu lukrativní energetické a zbraňové smlouvy. Dne 10. 9. 2009 prohlásil prezident Venezuely, že považuje Jižní Osetii a Abchazii za nezávislé. Dne 16. prosince 2009 uznalo za odměnu v přepočtu 900 mil. Kč od Moskvy nezávislost Jižní OsetieNauru a podle ruských zdrojů dne 19. září 2011Tuvalu.[23] Tuvalu v roce 2014 uznání anulovalo podepsanou smlouvou s Gruzií. Rusko vyčlenilo ze státního rozpočtu peníze na opravy válkou způsobených škod. Současně navyšovalo svůj vliv v oblasti politické, vojenské a hospodářské tak, že rozpočet Jižní Osetie je od roku 2008 z 99% závislý na subvencích z Ruska.[24] Rusko též upevňuje vojenskou přítomnost. Počet rozmístěného kontingentu přesahuje 5000 vojáků plus kolem 900 pohraničníkůFSB rozmístěných podél hranice s Gruzií.[24]

Představy obyvatel o budoucnosti země jsou nejasné. Některé skupiny vidí sociálně ekonomický přínos a možnost zvýšení zaměstnanosti v integraci s Ruskem. Vysocí představitelé mluví dokonce o sjednocení s Ruskem.[24] Avšak vývoj v poslední době (rok 2011) ukazuje na zřetelné zvýšení protiruských nálad. Nevoli vyvolává stoupající vědomí existenční závislosti na Rusku.[24] K protiruským protestům došlo v prosinci2011 na demonstraci v Cchinvali. Závislost na Rusku je však tak silná, že manévrovací prostor vůči Rusku nemá ani obyvatelstvo, ani státní správa.[24] Podle agentury ITAR-TASS prohlásil prezident Leonid Tibilov v červenci roku 2013 úmysl spojit se v budoucnu seSeverní Osetií, čímž by se Jižní Osetie stala součástí Ruské federace.[25]

Na zasedání politické rady při úřadu prezidenta republiky Jižní Osetie dne 26. 5. 2016 byl projednán termín konání referenda o připojení Jižní Osetie k Ruské federaci. Prezident Leonid Tibilov a předseda Parlamentu Jižní Osetie Anatolij Bibilov poté vystoupili se společným prohlášením, v němž oznámili, že bylo rozhodnuto uspořádat referendum až po prezidentských volbách, které se mají konat v roce 2017.[26]

Státní symboly

[editovat |editovat zdroj]

Vlajka

[editovat |editovat zdroj]
Podrobnější informace naleznete v článku Jihoosetská vlajka.

Jihoosetská vlajka je tvořena listem o poměru stran 1:2 se třemi, stejně širokými, vodorovnými pruhy: bílým, červeným a žlutým. Vlajka je (až na poměr stran) stejná jakovlajka Severní Osetie-Alanie, jedné zautonomních republikRuské federace.

Znak

[editovat |editovat zdroj]
Podrobnější informace naleznete v článku Státní znak Jižní Osetie.

Jihoosetský státní znak tvoří kruhový štít červené barvy na němž je zobrazen žlutý leopard a v pozadí stříbrné horyKavkazu. Okolo štítu je na bílém mezikruží s ozdobným okrajem lemovaným osetským tradičním vzorem černě napsán oficiální název státu "Republika Jižní Osetie" vosetštině(РЕСПУБЛИКӔ ХУССАР ИРЫСТОН) aruštině(РЕСПУБЛИКА ЮЖНАЯ ОСЕТИЯ).

Hymna

[editovat |editovat zdroj]
Podrobnější informace naleznete v článku Hymna Jižní Osetie.

Jihoosetská hymna je píseňRespublikæ Xussar Irystony Paddzaxadon Gimn, také známá pod názvem prvního veršeUarzon Iryston! (českyMilovaná Osetie!). Text napsal Totraz Kokaev a hudbu složil Felix Alborov.

Obyvatelstvo

[editovat |editovat zdroj]

Před rozpadem SSSR a následnou válkou, žilo v Jižní Osetii asi 100 000 obyvatel z nichž kolem 2/3 byliOseti a o něco víc než 1/4Gruzíni. Východní část, obzvlášťokres Achalgori, byla osídlena předevšímGruzíni, zatímco západ a střed byl osídlen hlavně Osety.[zdroj?] Kvůli složité a nejasné situaci, která zde od války 1991–1992 až do roku 2008 vládla, se zde od rozpadu SSSR neuskutečnilo žádné sčítání lidu. Proto všechna ostatní čísla jsou pouze odhady. V roce 2007 se odhadoval počet obyvatel na 70 000, přičemž etnické složení obyvatelstva mělo být přibližně stejné jako před rozpadem SSSR. Po válce v roce 2008 bylo Gruzínské obyvatelstvo vyhnáno a zároveň během války utekli i někteří osetinští obyvatelé a asi 500 jich bylo zabito.[zdroj?] I přes to některé agentury[kým?] odhadují počet obyvatel až na 80 000. Přírůstek obyvatel mohl být způsoben ruskou finanční pomocí, která mohla přilákat některé Osetince ze Severní Osetie, kteří z Jižní Osetie utekli už v roce 1991, nebo Osetince, kteří utekli z Gruzie.[zdroj?] Mimoto se k těmto obyvatelům může také počítat ruskáposádka 3700 mužů, kteří jsou zde umístěni od války s Gruzií.[zdroj?]

Národ1926193919591970197919892007(odhad)
Oseti60 351 (69,1 %)72 266 (68,1 %)63 698 (65,8 %)66 073 (66,5 %)65 077 (66,4 %)65 200 (65,9 %)47 000 (67,1 %)
Gruzíni23 538 (26,9 %)27 525 (25,9 %)26 584 (27,5 %)28 125 (28,3 %)28 187 (28,8 %)28 700 (29,0 %)17 500 (25,0 %)
Rusové157 (0,2 %)2 111 (2,0 %)2 380 (2,5 %)1 574 (1,6 %)2 046 (2,1 %)2 128 (2,1 %)2 100 (3,0 %)
Arméni1 374 (1,6 %)1 537 (1,4 %)1 555 (1,6 %)1 254 (1,3 %)953 (1,0 %)871 (0,9 %)900 (1,3 %)
Židé1 739 (2,0 %)1 979 (1,9 %)1 723 (1,8 %)1 485 (1,5 %)654 (0,7 %)648 (0,7 %)650 (0,9 %)
Ostatní216 (0,2 %)700 (0,7 %)867 (0,9 %)910 (0,9 %)1 071 (1,1 %)1 453 (1,5 %)1 850 (2,6 %)
Celkem87 375106 11896 80799 42197 98899 00070 000
Zdroj:[27]

Ozbrojené síly před konfliktem v roce 2008

[editovat |editovat zdroj]

Na počátku války s Gruzií disponovala Jižní Osetie nad rámec kontrolyGruzie 3 tisíci muži ve zbrani a minimálně následujícím arzenálem, který pocházel ze zůstatku po rozpadu Sovětského svazu, patrně doplněného dodávkami z Ruska po rozpadu SSSR:[zdroj?]

  • 15 tankůT-55,T-62 aT-72
  • 25 ruských samohybných houfnic2S1 Gvozdika a2S3 Akacija
  • 12 houfnicD30 ráže 122 mm
  • 6raketometůBM-21 Grad
  • 4 protitanková dělaMT-12 Rapira ráže 100 mm
  • 30 minometů ráží 82 a 120 mm
  • 22 bojových vozidel pěchotyBMP-2
  • 14 obojživelných obrněných vozidelBTR-70
  • 3 taktické raketové systémy krátkého dosahu typu země-vzduch9K33 Osa
  • 3 hybridní protiletadlové raketové komplety krátkého dosahu9K22 Tunguska
  • 6 vysoce mobilních raketových kompletů krátkého doletu s infračerveným naváděním typu země-vzduch9K31 Strela-1
  • 10 dvojhlavňových protiletadlových kanónů ráže 23 mmZU-23-2
  • přes 100 ručních raketometů typu země-vzduch9K38 Igla
  • 50 protitankových řízených střel9K111 Fagot a9M113 Konkurs
  • 10 přenosných granátometů bez zpětného rázuSPG-9 Kopje
  • 4 vrtulníkyMi-8, které toho času pravděpodobně nebyly bojeschopné[zdroj?]

Odkazy

[editovat |editovat zdroj]

Reference

[editovat |editovat zdroj]
  1. В Цхинвале прошла пресс-конференция начальника Управления государственной статистики Южной Осетии Инала Тибилова. Цхинвал.Государственное информационное агентство «Рес» [online]. 11. 8. 2016 [cit. 14.3.2017].Dostupné online. (rusky) 
  2. ČTK.Z márnice zmizely mrtvoly Gruzínů, kteří zemřeli při přestřelce s ruskými vojáky [online]. denik.cz [cit. 2015-11-22].Dostupné online. 
  3. La Géorgie redoute une intervention russe [online]. Le Figaro, 2012-06-20.Dostupné online. (francouzsky) 
  4. Luke Coffey.Four years later -- seeking a peaceful end to the Russian occupation [online]. Fox News, 2012-08-31.Dostupné online. 
  5. Biden Says U.S. Will Not Recognize Abkhazia, South Ossetia.www.rferl.org. RFE/RL, 2013-02-02.Dostupné online. Je zde použita šablona{{Cite news}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
  6. Hopeful Georgia takes baby steps towards EU.www.aljazeera.com. Al Jazeera, 2013-11-30.Dostupné online. Je zde použita šablona{{Cite news}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
  7. Obama warns Moscow of ‘costs’ over Ukraine [online]. Financial Times, 2014-02-28.Dostupné online. 
  8. Putin’s takeover of Crimea is part of a larger strategy [online]. The Washington Post, 2014-03-03.Dostupné online. 
  9. 6 Unintended Consequences From The West's Passive Response To The Ukraine Invasion [online]. Forbes, 2014-03-05.Dostupné online. 
  10. Steven Erlanger.NATO Steps Back Into the U.S.S.R. [online]. The New York Times, 2014-05-22.Dostupné online. 
  11. E.U. signs Ukraine association deal, puts off sanctions till Monday [online]. Fortune, 2014-06-27.Dostupné online. 
  12. In Russia's Shadow: Searching for the Roots of the Georgia Problem [online]. Spiegel Online International, 2014-07-15.Dostupné online. 
  13. Analysis: Ukraine cease-fire a victory for Putin [online]. USA Today, 2014-09-06.Dostupné online. 
  14. US TO HELP GEORGIA BOOST ITS DEFENSES.bigstory.ap.org. Associated Press, 2014-09-07.Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-09-10. Je zde použita šablona{{Cite news}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
  15. US, Europe at odds over NATO expansion [online]. Deutsche Welle, 2014-09-09.Dostupné online. 
  16. Osetinci – jeden národ rozdělený hranicí do dvou států
  17. Gruzie obsazuje Jižní Osetii, Rusko hrozí odvetou, aktualne.cz
  18. Válku s Ruskem rozpoutala Gruzie, míní experti Evropské komise. Česká televize. 30. září 2009.
  19. Rusko a Gruzie jsou na prahu války
  20. Russian tanks enter South Ossetia
  21. Gruzie se chystá na válku s Ruskem, stahuje se z Iráku
  22. news.yahoo.com [online]. [cit. 2008-09-17].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2008-09-17. 
  23. http://www.ceskatelevize.cz/ct24/svet/154863-volby-v-jizni-osetii-skoncily-skandalem/
  24. abcdeSouth Ossetia: Rise of a new Politics and Foreign Policy (angl.)
  25. Gruzínská Jižní Osetie se prý chce stát součástí Ruska [online]. České noviny.cz, 2013-07-24 [cit. 2013-07-24].Dostupné online. 
  26. KOZAEV, Arsen. Референдум о присоединении Южной Осетии к России перенесен на 2017 год.Кавказский Узел [online]. 2016-05-26 [cit. 2016-05-26].Dostupné online. (rusky) 
  27. Census results in South Ossetia: 1926, 1939, 1959, 1970, 1979(rusky)

Související články

[editovat |editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat |editovat zdroj]
Geografická lokalizace
Státy a území v Evropě
Suverénní státy
Státy bez plného uznání
Závislá území
Dánsko
Spojené království
Zvláštní oblasti vnitřní suverenity
Finsko
Norsko
Spojené království
  • 1 Oceánské ostrovy v blízkosti Evropy jsou obvykle zařazeny ke kontinentu, i když se nenacházejí na jeho kontinentálním šelfu.
  • 2 Některé země zcela mimo konvenční geografické hranice Evropy jsou běžně spojovány s kontinentem kvůli etnologickým vazbám.
  • 3 Stát leží větší částí v Asii.
Státy a regionyKavkazu
   
Caucasia 1957-1991
AbcházieAbcházieAbcházie
AdygejskoAdygejskoAdygejsko
AdžárieAdžárieAdžárie
ArménieArménieArménie
ÁzerbájdžánÁzerbájdžánÁzerbájdžán
ČečenskoČečenskoČečensko
DagestánDagestánDagestán
GruzieGruzieGruzie
IngušskoIngušskoIngušsko
Jižní OsetieJižní OsetieJižní Osetie
Kabardsko-BalkarskoKabardsko-BalkarskoKabardsko-Balkarsko
Karačajsko-ČerkeskoKaračajsko-ČerkeskoKaračajsko-Čerkesko
Krasnodarský krajKrasnodarský krajKrasnodarský kraj
ÁzerbájdžánNachičevan
Severní Osetie-AlanieSeverní Osetie-AlanieSeverní Osetie-Alanie
Stavropolský krajStavropolský krajStavropolský kraj
Caucasia in 1882
Caucasia in 1882
Postsovětské republiky
Členské státyOSN
Mezinárodně neuznané státy
Mezinárodní organizace
Členství v mezinárodních organizacích
Státy s částečným mezinárodním uznáním
členské státy OSN
částečně neuznané

ČínaČínaČína (mezinárodní uznání) •IzraelIzraelIzrael (mezinárodní uznání) •Jižní KoreaJižní KoreaJižní KoreaKyprKyprKyprSeverní KoreaSeverní KoreaSeverní Korea

nečlenské státy OSN
Státy uznané alespoň jedním
členským státem OSN
Státy uznané pouze
nečlenskými státy OSN
Státy zcela postrádající
mezinárodní uznání
Společenství neuznaných států

AbcházieAbcházieAbcházieJižní OsetieJižní OsetieJižní OsetieArcachArcachArcachPodněstříPodněstříPodněstří

Autoritní dataEditovat na Wikidatech
Portály:Geografie |Gruzie
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Jižní_Osetie&oldid=24879569
Kategorie:
Skryté kategorie:

[8]ページ先頭

©2009-2025 Movatter.jp