Jiří Mahen se narodil v rodině čáslavskéhokrupaře Antonína Vančury a jeho manželky Elišky, rozené Chobotové. Pokřtěn byl jako Antonín Václav Josef Vančura.[1] Jeho děd byl bratrem dědaVladislava Vančury. Svůj rod odvozovali od zemanů Vančurů z Řehnic; tento původ později inspiroval Vladislava Vančuru k napsáníMarkéty Lazarové.[3] Mahena inspirovala historie rodu ke hřeMrtvé moře o selské rebelii na Čáslavsku, kde byl předobrazem jeho praděd Jan Vančura.
Rodina se v roce 1897 přestěhovala do Dubé, kde navštěvoval německou měšťanskou školu. Gymnázium studoval v Čáslavi a Mladé Boleslavi, kde roku 1902 maturoval. Již v té době se podílel na přípravě studentských časopisů, spolu se svým přítelemRudolfem Těsnohlídkem.[3]
V obtížných finančních podmínkách i se zdravotními problémy studoval v Prazefilozofickou fakultu, obory čeština a němčina. Spolupracoval s anarchistickým časopisemNový kult a časopisemModerní život, který byl tiskovým orgánem uměleckého spolkuSyrinx. Seznámil se tak především s okruhem umělců scházejících se ve vileS. K. Neumanna, jako bylFrantišek Gellner,Jaroslav Hašek čiFráňa Šrámek. Státní závěrečnou zkoušku nesložil a v letech 1907–1910 učil jako suplent na reálce v Hodoníně a poté na obchodní škole v Přerově.[3]
Dne 6. října 1919 v Brně uzavřel občanský sňatek sKarlou Haselmannovou (1896–1991).[5][6] Manželství bylo bezdětné. Podle odkazu vdovy je dnes ve vilce, kde žili, knihovna aMahenův památník.[7] O svém manželství napsala vzpomínkovou knihuŽivot s Jiřím Mahenem (Mladá fronta, 1978).
Nevlastní bratr Pavel Vančura byl v roce 1943 popraven za odbojovou činnost.[8]
Jiří Mahen ukončil svůj životsebevraždou,[9] čímž reagoval naněmeckou okupaci. Jako další důvod se uvádí Mahenův zdravotní stav, kdy se obával, že nebude schopen další tvůrčí práce.[8]Je pohřben naÚstředním hřbitově v Brně, Čestný kruh, sk. 25e/ hr.62.
Jiří Mahen psal též pod řadou dalších pseudonymů.[11]
Jeho lyrická tvorba je spojena s životním postojem tzv. generace anarchistických buřičů. Podle Mahenových současníků byla jeho pozdější tvorba ovlivněnaimpresionismem, jak však uvedlArne Novák v nekrologu, sám Mahen toto přiřazení rozhorleně odmítal.[12]
V přehledu jsou uvedena v závorce první vydání v češtině:
Dvanáct pohádek (ilustrovalJosef Lada; V Praze, B. Kočí, 1918, Zápotočný 1935, Družstevní práce 1947 il.Jiří Trnka,Dostupné online Albatros 1969 il. J. Trnka)
Co mi liška vyprávěla (pohádky s obrázky Fr. Hlavici; Praha, B. Kočí, 1922, Družstevní práce 1947, SNDK 1958 a 1964, Československý spisovatel 1974 a 1984, Vimperk Papyrus 1983 a 1993, Liberec Dialog 1996)
Čím duše překypěla (básně pod pseudonymemAntonín Dubský; Třebenice, nákladem menšinového týdeníku „Pařík“, 1912)
Před výletem (sólový výstup pro dámu; napsala Červená sedma; V Praze, Josef Šváb, 1913)
Jak se dělá divadlo? (nezbytná příručka pro všechna divadla a pro ochotníky, pseudonymKamil Urbánek; Brno, St. Kočí, 1921)
Kozí bobky z Parnasu (1921) – pseudonymLadislav Andělíček[28]
Moderní drama snadno a rychle (příručka pro básníky i diletanty, pseudonymJosef Zamazal; Brno, St. Kočí, 1921)
Narabovaná kultura (časová studie, pseudonymJaroslav Vrána; Brno, St. Kočí, 1921)
O umění Růženy Němcové a Boženy Svobodové (essay, pseudonymČervená Maska; Brno, Stanislav Kočí, 1921)
Zpívající pyramida (rozmluva s čertem, pseudonymPavel Stodola; Brno, St. Kočí, 1921)
Knížka pro každého spiritistu (rozřešení tajemství záhrobního, pseudonymMahatma Batler; Brno, St. Kočí, 1922)
Rouletabille v Čechách, aneb, Sebrané spisy Floriána Kreuzmanna (detektivní novela, pseudonymJoe Smetana; Brno, St. Kočí, 1922)
Rozřešme českou divadelní otázku (pseudonymRichardson; Brno, St. Kočí, 1922)
Režisérův zápisník. I. (1921) – pseudonymRichardson[23]
Černá jeskyně (Pohádková hra pro mládež se zpěvy a tanci o třech jednáních, pseudonymAntonín Dubský, hudbu složil Karel Hoffmann; Praha, Fr. Švejda, 1930)
Památce selských rebelů z roku 1680 (pseudonymAdolf Filáček; Praha, Říšská jednota republikánského dorostu čs. venkova, 1930 a 1938)
Čarovné koření aneb Mír ve Vadilově (Hra pro mládež se zpěvy a tanci o 4 jednáních, pseudonymAntonín Dubský, hudba Karel Hoffmann; Praha, Fr. Švejda, 1931)
Když se pucflek vydaří (vojenská fraška o 1 jednání, pseudonymJ. Skála; V Praze, Zemědělské knihkupectví A. Neubert, 1932)
Dragouni jedou ... (lidová hra se zpěvy a tanci o 3 jednáních, pseudonymJ. Skála; hudbu složil Vl. Skládal Mahen, Jiří, 1882-1939 V Brtnici : Josef Birnbaum, 1933)Nade mlýnem – pode mlýnem : (Krajánek Kořínek Amorkem …) : Veselá hra o 3 jednáních, pseudonymJ. Skála; V Brtnici, Josef Birnbaum, 1933)
Pohádka lesní samoty (lidová hra se zpěvy o 3 dějstvích, pseudonymJ. Skála; hudbu napsal A. Mareš; V Praze, Zemědělské knihkupectví A. Neubert, 1933)
Utrpením ku štěstí; nevinně odsouzen (lidová hra ze selského života ve 3 jednáních, pseudonymJ. Skála; V Brtnici, Josef Birnbaum, 1933)
Ve spárech karbanu (Hra ze selského života o 3 jednáních, pseudonymJ. Skála; V Brtnici, Josef Birnbaum, 1933)
Až srdce tvoje zahoří ...!; Slečna divoška (Veselá hra o 3 jednáních, pseudonymJ. Skála; V Brtnici na Moravě, Josef Birnbaum, 1934)
Románek tulačky Evy (lidová hra se zpěvy o 3 jednáních, pseudonymJ. Skála, hudbu složil A. Mareš; V Brtnici na Moravě, Josef Birnbaum, 1934)
Vojenský život veselý (tři vojenské aktovky, pseudonymVáclav Vrána; Praha, Divadelní nakladatelství Lidové umění (J. Frey), 1938)
↑Některé zdroje uvádějí, že byl ředitelem až od roku 1937.[1] Tisk ho však jako ředitele uváděl již v roce 1931 (viz interview v Národních listechBrno kulturní[2]).
CEJPEK, Jiří.Jiří Mahen - jeho knihovnický odkaz. Praha: SPN, 1961. Edice Ústředního vědecko-metodického kabinetu knihovnictví St. knihovny ČSSR.
DVOŘÁK, Josef.Čtení o Mahenovi a Těsnohlídkovi. IlustraceKarel Langer (grafik); Fotografie podle starých předlohJaromír Funke. [s.l.]: Nakladatelství Miroslav Stejskal v Praze XII., Vilímovská 2, vydáno 1941. 229 s. (Edice: Česká literární Morava). Kapitola Část prvá: Jiří Mahen 12. XII. 1882 – 22. V. 1939, s. 11–103.
Rakousko-Uhersko
Protektorát Čechy a Morava
multimediální obsah na Commons
.jpg)
OsobaJiří Mahen ve Wikicitátech
AutorJiří Mahen ve Wikizdrojích
Digitalizovaná dílaJiřího Mahena vČeské digitální knihovně
