| PhDr. Jiří Kohoutek,CSc. | |
|---|---|
| Narození | 30. července1952 Zlín |
| Úmrtí | 5. listopadu2007 (ve věku 55 let) Zlín |
| Alma mater | Masarykova univerzita Filozofická fakulta Masarykovy univerzity |
| Povolání | archeolog, muzeolog ahistorik |
| Některá data mohou pocházet zdatové položky. Chybí svobodnýobrázek. | |
Jiří Kohoutek (30. července1952Gottwaldov –5. listopadu2007Zlín) bylarcheolog,historik, místopředseda, sekretář, jednatel a spoluzakladatel zlínské pobočkyKlubu Augusta Sedláčka.
Jiří Kohoutek se narodil 30. července 1952 v Gottwaldově (dnes Zlín), kde po ukončení základní školy studoval v letech1968-1972 na gymnáziu. V letech1972–1977 studoval v Brně naUniverzitě Jana Evangelisty Purkyně (dnes Masarykova univerzita)archeologii ahistorii, zaměření nastředověkou archeologii. Zde se seznámil se svou pozdější manželkou Janou, rovněž studentkou archeologie a historie, se kterou společně mají dceru Petru. V roce1976 ještě coby student začal pracovat vOblastním muzeu jihovýchodní Moravy v Gottwaldově. V letech1990–1992 byl pracovníkemArcheologického ústavu Československé akademie věd v Brně. Od roku1993 až do své smrti byl zaměstnán vÚstavu archeologické památkové péče v Brně a řídil jeho pracoviště vMalenovicích.
Na podzim1995 se stal spoluzakladatelem zlínské pobočky KlubuAugusta Sedláčka. Zde se podílel nejen na spojení profesionálních historiků s amatéry, ale podílel se také na organizaci poznávacích zájezdů nejen po České republice, ale také po zahraničí. Kromě toho pomáhal se založením muzea veSlavičíně a byl spolupracovníkemKlubu přátel historie Slavičínska,Historického klubu v Otrokovicích aMěstského muzea v Napajedlích.
Od roku1977 se začal účastnit vykopávek. V letech 1977–1982 prováděl výzkum na hraděBrumov nadVlárským průsmykem. Zde se mu podařilo mimo jiné objevit románskýtympanon znázorňující symbolikuKrista – vinné listy. Tento objev pomohl datovat osídlení jihovýchodníMoravy do první čtvrtiny13. století. Nález také pomohl ve výzkumech ostatních hradů v oblasti. V letech1983–1987 se účastnil archeologických výzkumů na dalších 15 hradech veVizovických aHostýnských vrších. V letech1984–1991 prováděl výzkum na hraděLukov. Právě výzkumy hradů Lukov a Brumov se staly základem jeho díla. Porevoluci se také podílel na dalších výzkumech v oblasti střední a východní Moravy – např. Horního náměstí vPřerově,Hradiska vOlomouci, hraduSovinec či hraduHelfštýn.
Kromě těchto výzkumů se zajímal o pravěké lokality na Zlínsku. V letech1999–2003 se zúčastnil záchranného výzkumu v Malenovicích-Mezicestí a v letech2004–2005 ve Chmelíně uKvítkovic (dnes součástOtrokovic). V letech2005–2007 se mu podařilo naKlášťově u obceVysoké Pole objevit několik slovanských depotů, z čehož usuzoval, že se jednalo o slovanské obětiště a pravděpodobně také o nejvýznamnější slovanskou lokalitu vestřední Evropě.
