| Jiří Karadjordjević | |
|---|---|
| srbský korunní princ | |
 | |
| Doba vlády | nevládl |
| Úplné jméno | Jiří Karadjordjević Srbský |
| Tituly | Jeho královská výsost srbský korunní princ Jiří |
| Narození | 27. srpna1887 Cetinje,Černohorské knížectví |
| Úmrtí | 17. října1972 (ve věku 85 let) Bělehrad,Jugoslávie |
| Pohřben | Královské mauzoleum Bělehrad |
| Předchůdce | Alexandr I. Obrenović |
| Nástupce | Alexandr I. Karađorđević |
| Manželka | Radmila Radonjić |
| Potomci | bezdětný |
| Dynastie | Karađorđevićové |
| Hymna | Bože pravde |
| Otec | Petr I. Karadjordjević |
| Matka | Princezna Zorka Černohorská |
| Příbuzní | Alexandr I. Jugoslávský,Helena Karađorđevićová aMilena Кarađorđević (sourozenci) |
| Podpis |  |
| Některá data mohou pocházet zdatové položky. | |
Jiří Karadjordjević (srbsky:kraljević Đorđe Karađorđević;27. srpna1887Cetinje –17. října1972Bělehrad) byl korunní princSrbska v dobách monarchie. Jiří byl synemsrbského králePetra I. a jeho ženy,černohorské princezny Zorky. Jeho prarodiče byli z matčiny stranyčernohorský králNikola I. akrálovna Milena Vukotić; z otcovy strany to byl srbský knížeAlexandr aPersida Nenadovićová.
Jiří se narodil vCetinje, metropoliČernohorského knížectví. Do 3 let vyrůstal na dvoře svého dědečkaNikoly I. v jehocetinjském královském paláci.Královskou rodinou byl velmi hýčkán, zvláště pak svou babičkouMilenou.
Po nešťastné smrti své matky během porodu syna Andreje se s otcem a sestrouHelenou odstěhovali doŽenevy a později doRuska.
VRusku Jiří navštěvoval školu caraAlexandra II. V roce1903, po zavraždění členů do té doby vládnoucíchObrenovićů se s rodinou vrátil zpět dosrbského království. Na trůn usedl jeho otec Petr I. a Jiří se stal korunním princem. Srbsku tedy po 21letém odstavení opět vládliKaradjordjevićové.
Jiří ovšem neměl to štěstí stát se králem, ale ani svůj titul korunního prince nevlastnil dlouho… V roce1909 totiž v záchvatu vzteku ubil svého sluhu k smrti a následně byl donucen vzdát se svého dědického práva. Místo následníka trůnu zujal jeho mladší bratrAlexandr I.
Jiří se zúčastnil jako důstojník obouBalkánských válek a taképrvní světové války, kde byl vbitvě u Mačkova Kamenu těžce zraněn. Po smrti krále Petra I. a následné korunovaci Alexandra I. se mezi oběma bratry vyhrotily vztahy. Alexandr se obával, že Jiří usiluje o jeho trůn, a tak byl Jiří v roce1925 zatčen, prohlášen za duševně nemocného a žil pod policejním dohledem ve městěNiš. Pomarseilleskématentátu na Alexandra I. Jiří doufal, že bude uvolněn regentskou vládou svého strýcePavla. To se ale nestalo a Jiří byl osvobozen až běhemdruhé světové válkyněmeckými okupanty.
Za německé okupace však Jiří odmítl nabídku stát se loutkovým vládcem okupovaného Srbska, což mu získalo značný respekt v srbské společnosti. I proto, poté co po válcekomunistický vůdceJ. B. Tito prohlásil královskou rodinu za nepřítele státu a nechal znárodnit její majetek, jediný Jiří mohl zůstat vBělehradě, kde dožil jako důchodce. Roku1947 se oženil sRadmilou Radonjićovou (1907 –1993), manželství zůstalo bezdětné. Jiří napsal paměti s názvemIstina o mome životu (Pravda o mém životě).
Zemřel 17. října 1972 ve vysokém věku 85 let v Bělehradě a pochován byl v královském mauzoleu kostela sv. Jiří vTopole.
V tomto článku byl použitpřeklad textu z článkuGeorge, crown prince of Serbia na anglické Wikipedii.
Obrázky, zvuky či videa k tématuJiří Karadjordjević na Wikimedia Commons| Srbští princové | |
|---|---|
| Praotec | |
| 1. generace | |
| 2. generace | |
| 3. generace | |
| 4. generace | |
| 5. generace | |
| 1 takéjugoslávský princ | |
