| Jezuitská kolej v Kutné Hoře | |
|---|---|
%2c_whole_building_from_St._Barbara.JPG) | |
| Základní informace | |
| Sloh | barokní architektura |
| Architekt | Giovanni Domenico Orsi |
| Výstavba | 2. tisíciletí (1666 – 18. století) |
| Poloha | |
| Adresa | Kutná Hora-Vnitřní Město, Česko Česko |
| Ulice | Barborská |
| Souřadnice | 49°56′46,68″ s. š.,15°15′49,32″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 29963/2-1043(Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet zdatové položky. | |
Jezuitská kolej v Kutné Hoře jebarokní stavba z let1667–1750 postavená podle návrhu významnéhoitalského, vPraze působícího architektaGiovanniho Domenica Orsiho.
Již v roce1624 potvrdilFerdinand II. Habsburský záměr vybudovat vKutné Hořejezuitskou kolej.Jezuité přišli do nekatolické Kutné Hory na pozvání nejvyššího mincmistra a reformačního komisařeViléma Ilburka z Vřesovic roku 1626.[1] Místo pro kolej však bylo určeno až císařovýmdekretem z18. dubna1633. Poměrně netypicky nebyla kolej umístěna v centru města, ale zahradbami v prostoru meziHrádkem aChrámem svaté Barbory, nepochybně proto, že v centru města by nebylo možné bez nákladného vykupování měšťanských domů a jejich následnýchdemolic postavit kolej plánované velikosti.
Tak jako v jiných městech využili jezuité i zde zpočátku ke své činnosti stavebně upravené měšťanské domy a stavbu vlastní koleje připravovali především získáváním nutných finančních prostředků.2. března1667 uzavřelrektor koleje P. Jan Molitius smlouvu s významným italským, v Praze působícím architektemGiovannim Domenico Orsim. Již1. října1666 byla budoucí stavba vyměřena a8. května byl slavnostně položenzákladní kámen. Stavba však pro nedostatek finančních prostředků postupovala velmi zvolna. Teprve1. listopadu1678 se mohli jezuité nastěhovat do severního křídla. Orsi založil stavbu velmi důkladně, včetně systému odvádění spodní a splaškové vody. Zemina vytěžená při stavbě severního křídla byla užita pro vyrovnání terénu podél východního křídla a vytvoření terasy pro pozdější galerii soch světců. Po smrti Orsiho (1679) pokračovala ve stavbě podle původního plánu stavební huťCarla Luraga. Východní křídlo koleje má délku 180 m a je členěno 33 okenními osami. Roku 1716 byla dokončena nárožní věž proti kostelu sv. Barbory, realizace plánovaného jižního křídla ale neproběhla.
V té době byla již hotovaterasa před kolejí.Rozsáhlá sochařská výzdoba, pro kterou je tento prostor přirovnáván keKarlovu mostu v Praze, byla zhotovena mezi lety1709–1716. Autorem soch je pravděpodobně jezuitský sochařFrantišek Baugut.
Jako poslední bylo vybudováno střední křídlo obsahující kuchyň a v prvním nadzemním patře velký letnírefektář. Při rekonstrukci v letech 2004-2010 zde byly odkryty raně barokní nástěnné malby, jejichž autorem je patrně jezuitský malíř Hermann Schmidt.[2] V letech 1721-1733 byla na raně barokních základech středního křídla zbudována věž. Na stavbě tohoto křídla, které se jako jediné odlišuje od Orsiho návrhu, je doloženKilián Ignác Dientzenhofer. Křídlo bylo dokončeno až kolem roku1750. Ještě předtím vznikla krytá visutá chodba z koleje do chrámu sv. Barbory. Podle archivních zpráv se v přízemí severního křídla nacházela barokní lékárna se zdobenou klenbou a na blíže neurčeném místě bylo v prvním patře koleje divadlo, které procházelo dvěma podlažími.[1]
Po zrušení řádu roku1773 sloužila kolej jako vojenská kasárna a špitál. V letech1776–77,1843–44 a1856–58 proběhly další stavební zásahy, při nichž byly především upraveny některéinteriéry pro osádku kolem 1000 vojáků a ve dvorním traktu byly přistavěny tři záchodové věže. Výraznou změnouexteriéru pak bylo snesení střední věže, která byla vyšší než obě dochované věže krajní. Odstraněna byla také podklenutá barokní chodba propojující kolej s chrámem svaté Barbory.
Roku 1988 byla Jezuitská kolej rozhodnutím vlády ČR určena jako budoucí sídlo Středočeské galerie. Rozsáhlé archeologické a stavebně-historické průzkumy a rekonstrukce probíhaly v letech 2004-2010, kdy byla Středočeská galerie v Kutné Hoře (GASK) slavnostně otevřena. Během těchto prací byla např. objevena na druhém nádvoří vzácná barokní pec na vápno, která pochází z doby budování koleje.[2]
Rozsáhlá budova koleje měla být původně vybudována na souměrnémpůdorysu ve tvaru písmene E. Protože však nebylo vybudováno jižní křídlo, má budova tvar písmene F.
Vznosná, dvoupatrová budova s nárožními věžemi, jež lze charakterizovat jako čtyřboké se skosenými nárožími, je členěna pomocí raně barokníhoštukového tvarosloví. Přízemí budovy zaujímábosáž na kterou nasedajípilastryvysokého řádu, nad nimiž jsou uplatněny úseky kompletníhokladí. Okenníosy jsou v prostoru mezi prvním a druhým patrem zdůrazněny vpadlými poli. Členění fasády je dále obohaceno vloženýmilisénovými rámy. V přízemí jsou okna vložena do slepéarkády. Horizontálně je průčelí obohacenozdvojením oken středního a bočníchrizalitů.
Interiér koleje je ve všechkřídlech řešen jakodvojtrakt s užší průběžnou chodbou situovanou poněkud nezvykle při vnitřnímprůčelí. Architektonické působení rozměrného hlavního průčelí bylo výrazně pozměněno demolicí střední věže v19. století.
_16.jpg)
_(4).jpg)
.jpg)
Obrázky, zvuky či videa k tématujezuitská kolej v Kutné Hoře na Wikimedia Commons