| Jerzy Cienciała | |
|---|---|
 Jerzy Cienciała | |
| PoslanecŘíšské rady | |
| Ve funkci: 1873 – 1879 | |
| PoslanecSlezského zemského sněmu | |
| Ve funkci: 1871 – 1883 | |
| Ve funkci: 1890 – ??? | |
| Narození | 13. dubna1834 Mistřovice Rakouské císařství  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 5. dubna1913 (ve věku 78 let) Těšín Rakousko-Uhersko  Rakousko-Uhersko |
| Místo pohřbení | evangelický hřbitov v Mistřovicích |
| Profese | zemědělec,politik anárodní buditel |
| Commons | Jerzy Cienciała |
 Seznam děl:SKČR |Knihovny.cz | |
| Některá data mohou pocházet zdatové položky. | |
Jerzy Cienciała [výsl. přibližnějeři čenčaua] (13. dubna1834Mistřovice[1] –5. dubna1913Těšín[2][3]) bylrakouský politik apolský národní buditel zTěšínska, v 2. polovině 19. století poslanecŘíšské rady aSlezského zemského sněmu.
Bylevangelického augsburského vyznání. Po více než 24 let zastával v církvi postpresbytera. Byl politicky činný. Působil taky jako starosta rodnýchMistřovic.[4] Už roku 1861, ihned po obnovení ústavní vlády, byl vyslán s deputací do Vídně, aby tam přednesl slovanské požadavky ve Slezsku.[4]
V letech1869–1912 byl předsedou Rolnické společnosti pro Těšínské knížectví (Towarzystwa Rolniczego dla Księstwa Cieszyńskiego). Byl též poslancemSlezského zemského sněmu vOpavě.[3] Zde poprvé zasedl roku 1871.[4] Koncem září 1871 patřil mezi jediné čtyři slovanské poslance zemského sněmu, kteří odmítli sněmovní rezoluci, jež kritizovala záměr rakousko-českého státoprávního vyrovnání (tzv.fundamentální články). Opakovaně prosazoval zrovnoprávnění češtiny a polštiny s němčinou ve Slezsku.[2] Zemským poslancem byl po 12 let, tedy do roku 1883. Podruhé se zemským poslancem stal roku 1890.[4]
Stal se i poslancemŘíšské rady (celostátního parlamentu), kam usedl v prvních přímýchvolbách roku 1873, zakurii venkovských obcí, obvod Těšín, Fryštát, Bílsko atd.[5] Byl tehdy jediným poslancem zvoleným ve Slezsku za slovanskou opozici.[6] V roce 1873 se uvádí jako majitel hospodářství, bytem Mistřovice.[7]
Coby dominantní postava polského národního hnutí na Těšínsku býval nazývánpolským králem. Měl přátelské vztahy k Čechům.[2]
Byl ženat s Annou, roz. Gryczovou (1837–1898). Jeho dcera Anna, provd. Macurová (1858–1893), byla tchyní farářeKarola Kulisze.
Zemřel v dubnu 1913.[2] Je pohřben naevangelickém hřbitově v Mistřovicích.
Obrázky, zvuky či videa k tématuJerzy Cienciała na Wikimedia Commons