Jehlan jetrojrozměrnétěleso. Jehozákladnu (nebo taképodstavu) tvořímnohoúhelník. Vrcholy základny jsou spojeny s jednímbodem mimorovinu základny – tento bod se obvykle nazývá(hlavní)vrchol jehlanu.
Kolmávzdálenost vrcholu od roviny podstavy se nazývávýška jehlanu.
Povrch jehlanu se vypočítává jakosoučetobsahu základny a obsahu jednotlivých trojúhelníkových stěn - jejich počet je dán počtem stran základny.
,
kde je obsah podstavy a je obsah pláště.
Z výše uvedených vzorců vyplývá, že se posunováním vrcholu jehlanu v roviněrovnoběžné s rovinou základny nemění objem (obsah podstavy i výška zůstávají stejné), ale pouze povrch – ten může při posouvání vrcholu v dané rovině do velké vzdálenosti od podstavy růst nade všechny meze.
Jehlan jeosově souměrný pouze tehdy, je-li základna středově souměrná a průmět vrcholu jehlanu do roviny základny je shodný se středem souměrnosti základny (laičtěji: vrchol jehlanu musí ležet „kolmo nad středem souměrnosti základny“.).Osou souměrnosti je v takovém případě spojnice vrcholu se středem souměrnosti základny.
Jehlan může býtrovinově souměrný pouze tehdy, je-li základna osově souměrná a průmět vrcholu jehlanu do roviny základny leží na ose souměrnosti základny. (Lidštěji: vrchol jehlanu musí ležet „kolmo nad osou souměrnosti základny“.)Rovinou souměrnosti je v takovém případě rovina určená osou souměrnosti základny a vrcholem jehlanu.
Pokud kolmice k podstavě procházející vrcholem protíná podstavu v jejím těžišti, nazýváme takovýjehlan kolmý. Pokud tomu tak není, nazýváme jejkosý.
Pokud je základnou jehlanu pravidelný mnohoúhelník a vrchol leží kolmo nad těžištěm základny, mluvíme opravidelném jehlanu. „Pravidelnost“ jehlanu obvykle podstatně zjednodušuje výpočet jeho objemu a povrchu.
Výpočet údajů v pravidelném-bokém jehlanu určeném délkou podstavné hranya jeho výškou:
Pravidelnýčtyřstěn je jehlan, jehož základnu i všechny tři boční stěny jsourovnostranné trojúhelníky. Tento čtyřstěn má stejný tvar všech stěn i délku všech hran - jedná se tedy o jedno zplatónských těles.
Jeho objem a obsah lze vypočítat z délky jeho hrany: