Jednotná oblast pro platby v eurech slouží pro zjednodušení zprostředkování převodu peněz v evropských zemích. K roku 2020 je v SEPA integrováno 36 zemí, z nichž 27 je členyEvropské unie, 4 jsou členyEvropského sdružení volného obchodu a zbývajícími členy jsou čtyři evropské mikrostáty aSpojené království. Některé země mají zvláštní území, která nejsou součástí SEPA.
Hlavním cílem SEPA plateb je posílení efektivity zahraničních plateb a přeměnění dříve rozdělených trhů pro platby v eurech na jeden domácí. SEPA umožňuje zákazníkům převod bezhotovostních plateb na jakýkoli účet vedený ve kterékoli integrované zemi za pomocí jednoho bankovního účtu a jednotných bankovních nástrojů. Lidé, kteří mají svůj účet vedený v jedné ze zemí eurozóny, ho mohou použít k přijímání a posílání plateb na celém tomto území. Odpadá tedy nutnost rozlišování vnitrostátních a zahraničních plateb. Je také zaručeno přijetí platby v garantovaném čase a banky nemohou provádět žádné odpočty z transakcí, což bylo zavedeno v roce 2001. Převáděná částka přitom není nijak limitována.Projekt zahrnuje rozvoj společných finančních nástrojů, standardů, postupů a infrastruktury za účelem úsporných opatření. Důsledkem by mělo být snížení celkových nákladů pro evropské hospodářství spojených s pohybem kapitálu. SEPA nepodporuje platby v jiných měnách než je euro.
Zavedení evropského jednotného trhu umožňujícím volný pohyb osob, služeb, kapitálu a zboží mezi státy EU odstranilo obchodní překážky mezi jejími členy. Mezinárodní převody financí ale zůstaly dražší a jejich zpracování trvalo oproti vnitrostátním převodům dlouho. Se zavedením eura se poptávka po účinnějším evropském platebním systému ještě zvýšila. Důležitým krokem bylo zřízení Evropské platební rady (EPC) v roce 2002. Ta je kromě rozhodování jménem Evropského finančního průmyslu mimo jiné odpovědná za koordinaci harmonizace platebních produktů a vypracovávání norem. Zavedení SEPA zpočátku bránily nedostatky v právním systému v některých zemích, například někde nebyly stanoveny právní základy pro systém inkasa. Evropská komise proto v roce 2005 předložila návrh jednotného právního rámce, výsledkem byla nová směrnice o platebních službách, přičemž státy Evropské unie a státy Evropského společenství volného obchodu ji musely přijmout do 31. října 2009. Systém SEPA byl zahájen v lednu roku 2008, systém inkasa byl zaveden v listopadu roku 2009. Projekt je součástí přechodu na euro a je založen na regulační reformě, která přispívá k vytvoření jednotného trhu s maloobchodními platbami. SEPA se považuje za finalizaci zavedení eura jako jednotné měny.
Standardy SEPA bylyEvropskou platební radou zaváděny do provozu postupně. Pro ČR platí od 1. 11. 2016. Vytvořeny byly formáty a doporučení[1] pro
Obrázky, zvuky či videa k tématuJednotná oblast pro platby v eurech na Wikimedia Commons| Euro | |||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Uskupení států |  | ||||||
| Ekonomika | |||||||
| Platidlo | |||||||
| Nominální hodnoty |
| ||||||
