| Jean Lannes | |
|---|---|
_-_Le_mar%25C3%25A9chal_Lannes_(1769-1809)%2c_1834.jpg) Jean Lannes, maršál Francie | |
| Narození | 10. dubna1769 Lectoure |
| Úmrtí | 31. května1809 (ve věku 40 let) Kaiserebersdorf |
| Příčina úmrtí | gangréna |
| Místo pohřbení | Pantheon (48°50′46″ s. š.,2°20′46″ v. d.) |
| Povolání | důstojník a voják |
| Ocenění | velkokříž Řádu čestné legie Kmotr podpory zvláštní vojenské školy Saint-Cyr Řád sv. Ondřeje jména vepsaná pod Vítězným obloukem říšský maršál … více naWikidatech |
| Choť | Louise Antoinette Lannes, Duchess of Montebello |
| Děti | Louis Napoléon Lannes[1] Alfred Lannes de Montebello Gustave Olivier Lannes de Montebello Jean Ernest Lannes de Montebello[2] Joséphine Louise Lannes de Montebello |
| Rodiče | Jeannet Lannes[2] aCécile Fouraignan[2] |
| Příbuzní | Adrien Lannes de Montebello,Gustave Lannes de Montebello aMathilde Lannes de Montebello[2] (vnoučata) |
| Funkce | ambassador of France to Portugal |
| Citát | |
| „Husar, který nepadne do 35 let, je chamraď!“„Není toho již dost?! Necítím se zde jako voják, ale jako kat.“ | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet zdatové položky. | |
Jean Lannes, kníže ze Sievers, vévoda z Montebella, (10. dubna1769,Lectoure,Gers,Francie –31. května1809,Ebersdorf uVídně,Rakousko) bylfrancouzskýgenerál, císařskýmaršál a jeden z nejbližších přátel císařeNapoleona.
Jeanův otec byl selským čeledínem, který později si otevřel obchodvínem, ale i jinými komoditami a nakonec se věnoval obchodování pozemky. Jean se sotva naučil číst a psát zásluhou staršího bratra Bernarda, který bylknězem. Stal se barvířským učněm a později itovaryšem.
Roku1792 vstoupil do revoluční armády jakopoddůstojník a základní výcvik absolvoval ve vojenském táboře uToulouse. Táboru velel generálAntoine Marbot, Lannesův krajan, který si jej oblíbil, mimořádně se mu věnoval a doplňoval jeho vzdělání. Zde také Lannes uzavřel přátelství na celý život s budoucím kolegou maršálemAugereauem.
Tábor odstartoval jeho rychlou kariéru. Roku1795 se Lannes stal velitelem praporu a už roku1796 bojoval vItálii podBonapartem v hodnostiplukovníka. Upozorňoval na sebe svou rozhodností a odvahou při přechoduPádu (7. května1796), vbitvě u Lodi (10. května1796),u Bassana (8. září1796), vbitvě u Arcole (15.–17. listopadu1796) a při obsazeníMantovy (Mantua –2. února1797). Po bitvě uBassana byl povýšen nabrigádního generála. Během tohotoitalského tažení byl opakovaně těžce raněn a proto bylBonapartem nazýván„Rolandem armády“. Již tehdy se stal Bonapartovým důvěrníkem a vztah se postupem času dále utužoval. Roku1798 se účastnil výpravy doEgypta a tam při útoku naSain –Jean d’Acre (7. května1799) utrpěl střelnou ránu do krku, následkem které pak trpěl stálým uchýlením hlavy na pravou stranu (torticollis retrahens). Povýšen nadivizního generála vrací se roku1799 s Napoleonem Bonaparte zpět doFrancie. PřiBrumairovém převratu9. listopadu1799 stojí pevně při Napoleonovi a poskytuje mu významnou pomoc.
Při druhém italském tažení svedl svou první samostatnou bitvu9. června1800 uMontebella, kde rozhodně porazil dvojnásobně silné vojsko rakouského generála von Otta a zabránil tak posílení hlavních rakouských sil pod velenímMelase. Ještě téhož roku převzal funkci velitele konzulární gardy. V roce1801 byl Jean Lannes jmenován vyslancem vLisabonu, kde si vedl mimořádně úspěšně a s pomocí své krásné choti se mu podařilo přiklonit portugalskou politiku i ekonomiku na stranu Francie. Nepřekvapilo nikoho, když 19. května1804 byl povýšen do hodnosti císařského maršála. Účastnil se tažení1805 a velel V. sboru. Významnou byla jeho role při obsazení Vídně (13. listopadu1805), při zajištění přechoduDunaje a vbitvě u Hollabrunnu (16. listopadu 1805).U Slavkova (2. prosince1805) byl velitelem levého křídla, bránícího vrchSanton a se svým sborem vytvořil neprostupnou hráz protiBagrationovi – umožnil tím realizaci hlavního úderu na středním úseku známém jako„Lví skok“. Během tažení roku1806 byl vbitvě u Jeny (14. října1806) velitelem středu francouzské sestavy a26. prosince porazil Rusy podBeningsenemu Pultusku, kde byl raněn. V květnu1807 převzal velení náhradního sboru, se kterým bojoval uHeilsbergu (10. června1807) aFriedlandu (14. června 1807). Ještě před uzavřenímTylžského míru (7. července1807) byl jmenován30. června1807knížetem ze Sievers (něm. Sewerien, pol. Siewerz) a15. června roku1808 vévodou z Montebella.
V roce1808 doprovázel Napoleona naPyrenejský poloostrov, kde porazil (22. listopadu1808)generálaCasanase vbitvě u Tudely a poté vedl známé obležení a dobytíZaragozy (kapitulace 21. února1809). V tažení roku1809 proti Rakousku velel dvěma divizím vbitvě u Eggmühlu (21. a22. dubna1809) a při dobytíRegensburgu (23. dubna1809), aby konečně13. května1809 po dvoudenním ostřelování vtáhl v čele předvoje armády do Vídně.
Vbitvě u Aspern (Esslingen) velel středu francouzské sestavy, když druhý den bitvy (22. května1809), při organizování ústupu Francouzů jej sedícího se zkříženými dolními končetinami zasáhla dělová koule v místě křížení obou bérců. K těžce raněnému maršálovi s otevřenými zlomeninami bylo svoláno neprodleně lékařské konzilium (Larrey,Percy,Yvan), které nezaujalo jednotný názor. Nakonec byla slavným Larreyem provedena amputace levé dolní končetiny nad kolenem s tím, že osud druhé dolní končetiny bude rozhodnut až následně. V primitivních hygienických podmínkách se však dostavila obvyklá komplikace tehdejších válečných poranění –sepse. Maršál Lannes jí podlehl31. května1809 v Ebersdorfu u Vídně.
Jeho mrtvola byla převezena doPaříže, když odŠtrasburku byla doprovázena vdovou Louisou, vévodkyní z Montebella. Maršál Lannes byl slavnostně pohřben v Pantheonu a jeho srdce pak v rodinné hrobce na hřbitověMontmartre v Paříži. V Lannesově rodišti Lectoure stojí jeho socha, vPaříži jeboulevard Lannes a ve Vídni je po něm nazvána ulice probíhající na hranici původních obcí Aspern a Esslingen.
Lannes pocházel z chudých poměrů a měl jen nepatrné základní vzdělání. Představuje typický výhonek z podhoubírevoluce. Lannes ovšem byl mimořádnou osobností a vedleDavouta,Soulta a částečněMasseny (v mladších letech) patřil k nejschopnějším Napoleonovým maršálům. Byl statečným, razantním důstojníkem, který měl zcela mimořádné velitelské schopnosti. Neobyčejně učenlivý, od svého velkého učitele a vzoru absorboval zásady moderní taktiky a strategie a svou největší slabinu – absenci vzdělání se pilně soustavným studiem snažil doplnit.
Patřil k nejbližším přátelům Napoleona a jako jeden z mála si s císařem tykal. Byl naprosto loajální, ale jako jediný z maršálů si dovolil mnohokrát Napoleona kritizovat. Jsou dokumentovány tvrdé výměny názorů mezi Lannesem a císařem, provázené zvýšenými hlasy, po kterých Lannes uraženě odešel a Napoleon pak vyvinul iniciativu k urovnání konfliktu. To mimo jiné svědčí o pevném citovém poutu, které Napoleona k Lannesovi vázalo, a jelikož rozpoznal ve svém maršálovi mimořádný vojenský talent, pověřoval jej samostatnými úkoly, které vyžadovaly rozvahu, rozhodnost a některé schopnosti, které měl jen on sám (zvolit místo bitvy a úder na slabinu protivníka ve správný čas). Jeho úzký vztah k císaři vzbuzoval i žárlivost kolegů. Známý je jeho napjatý vztah k Soultovi,Muratovi aBessieresovi. Naopak věrně přátelsky se stýkal sAugereauem, který mu v začátcích několikrát pomohl.
Jedině svou pílí a schopnostmi tak Lannes uskutečnil vzestup ze syna podomka a prostého vojína na maršála císařství. Jeho cestu velmi výstižně charakterizoval Napoleon, když řekl:„Chez Lannes, le courage l’emportait d’abord sur l’esprit; mais l’esprit montait chaque jour pour se mettre en équilibre; je l’avais pris pygmée, je l’ai perdu géant“. („Lannesova odvaha byla větší než jeho duch, ale duch rostl den ode dne, až se nakonec vyrovnal odvaze. Potkal jsem trpaslíka a ztratil jsem obra.“). Lannesova smrt Napoleona zdrtila. Ztratil nejen věrného přítele, ale i jednoho z nejlepších generálů, se kterým se v mládí doslova dělil o sousto. Vdově Louise napsal ještě v den úmrtí maršála:„Ma cousine, le maréchal est mort ce matin des blessures qu’il a recues sur le champ d'honneur. Ma peine égale la vôtre. Je perds le général le plus distingué de mes armées, mon compagnon d’armes depuis seize ans, celui que je considérais comme mon meilleur ami. Sa famille et ses enfants auront toujours des droits particuliers à ma protection. C’est pour vous en donner l’assurance que j’ai voulu vous écrire cette lettre, car je sens que rien ne peut altérer la juste peine que vous ressentirez.“ („Drahá sestřenice, maršál dnes podlehl svým poraněním, která utrpěl na poli slávy. Můj bol je stejný jako Váš. Ztratil jsem nejpřednějšího generála svých armád, již 16 let svého druha ve zbrani, kterého jsem považoval za svého nejlepšího přítele. Jeho rodina a jeho děti budou vždy požívat nárok na moji zvláštní ochranu Tím Vás chci ubezpečit a proto píši tento dopis, neboť si uvědomuji, že nic nemůže zmírnit Vaši oprávněnou bolest.“).
Jean Lannes byl dvakrát ženat. První manželství uzavřel v roce1794 s Jeanne-Josephe-Barbe „Polette“ Mericovou, dcerou bankéře. Manželství bylo však rozvedeno roku1800, když po návratu zEgypta Lannes zjistil, že manželka porodila syna. Polette sice tvrdila, že otcem je Lannes, což však dle jeho přesvědčení (v souhlasu s lékařskou vědou současnosti) nebylo po 20 měsících absence možné. Syna neuznal za svého a soud manželství rozvedl pro nevěru manželky. Krátce se Lannes ucházel o sestru NapoleonaCarolinu, ta však dala přednostMuratovi. Ještě roku1800 Lannes uzavřel druhé manželství s krásnou a bohatou oduševnělouLouise-Antoinette de Guéheneuc (1782–1856), dcerou obchodníka a senátora. Manželství bylo považováno za vzorné, vyrovnané a manželský pár se stal ozdobou nejvyšších kruhů prvního císařství. Louisa svého manžela upřímně a pevně milovala a po jeho smrti se již nikdy nevdala. Třebaže měla nabídky k sňatku i z kruhů vládnoucích rodů, všechny odmítla s poukazem, že”ta , jež patřila Lannesovi, nemůže již nikdy patřit jinému”.Z manželství pocházelo pět dětí:
Obrázky, zvuky či videa k tématuJean Lannes na Wikimedia CommonsGalerieJean Lannes na Wikimedia Commons
OsobaJean Lannes ve Wikicitátech| Bitva u Slavkova 2. prosince 1805 | ||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Velení |
| |||||||||
| Bojiště |
| |||||||||
| Různé | ||||||||||
