PhDr. Jaroslav Fikar
Narození	26. června1946 (79 let) Karlovy Vary
Povolání	spisovatel,novinář a rozhlasový zpravodaj
Národnost	česká
Stát	ČeskoČesko
Alma mater	Univerzita Karlova
Témata	žurnalistika, regionální dějiny a populárně-naučná literatura
Manžel(ka)	Ing. Marcela Fikarová
Děti	Daniel, Diana a Denisa
multimediální obsah na Commons
Seznam děl:SKČR |Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet zdatové položky.

Jaroslav Fikar (*26. června1946,Karlovy Vary) je českýspisovatel, dlouholetý novinář a bývalý rozhlasový zpravodaj. Vystudoval Fakultu žurnalistikyUniverzity Karlovy v Praze. Jako karlovarský patriot se ve svých knihách zaměřuje především na Karlovarsko, na historii obcí, lidské příběhy a tradice.

Jaroslav Fikar se narodil 26. června 1946 v Karlových Varech. Maturoval v roce1964 na SVVŠ (Střední všeobecně vzdělávací škola, dnes gymnázium) v Ostrově. Vystudoval Fakultu žurnalistiky Univerzity Karlovy v Praze, kde roku1982 získaldoktorát filozofie.^[1]

Od roku1975 žije v manželském svazku s Marcelou Fikarovou; mají tři děti, syna Daniela a dcery Dianu a Denisu.

V letech1972–1992 byl zaměstnán v Československém rozhlase v Praze jako redaktor zpravodajství. Od roku1993, po rozpadufederace a zrušení Československého rozhlasu, působil patnáct let jako redaktor v deníkuBlesk.^[1]

Poté pracoval v Karlových Varech na pozici šéfredaktoraKarlovarských radničních listů. V tomto 32stránkovém měsíčníku zavedl seriály o historii města, nejznámějších rodinách či zaniklých tradicích Karlovarska. Na podnět čtenářů doplňoval seriály dalšími údaji – fakty z kronik a archivů, vzpomínkami pamětníků a dobovými fotografiemi. Tato činnost se stala impulsem pro vydání první knihy.^[1]

• Karlovarská předměstí (vydáno2014) – První autorova kniha. Líčí historii současných městských čtvrtí Karlových Varů, kdysi samostatných obcí. Jsou toRybáře,Stará Role,Dvory,Sedlec,Tuhnice,Drahovice,Doubí,Bohatice,Hůrky,Olšová Vrata,Počerny,Rosnice,Čankov,Cihelny a Tašovice.^[2]

• Karlovarské rodiny (vydáno2015) – Příběhy devíti nejznámějších karlovarských rodin, jejichž členové se nejvíce zasloužili o věhlas a rozvoj města – Puppové, Becherové, Knollové, Mattoniové, Bayerové, Moserové, Weberové, Burešové a Nejdlové.^[3]

• Karlovarská předměstí 2 (vydáno2016) – Volně navazuje na Karlovarská předměstí a pojednává o okolních obcích –Andělské Hoře,Dalovicích,Březové,Horách,Jenišově,Kolové,Mírové,Otovicích,Všeborovicích a Vysoké, i o již zaniklémPodhoří – které byly v minulosti součástí města, než opět získaly samostatnost.^[4]

• Karlovarský patriot (vydáno2016) – Popisuje období o století zpět, kdy středem pozornosti a obdivu bývali lázeňští šviháci, jako např. hraběStroganov z Petěrsburgu, princ Camil Rohan nebo Johann Schöneck. Popisovány zde jsou též oblíbené lokály a vyhlášená, dnes již neexistující, výletní místa.^[5][6]

• Karlovarské příběhy (vydáno2017) – Sedmnáct příběhů z prostředí Karlových Varů – např. příběh zakladatele dynastie hoteliérůGeorga Puppa;Ulriky von Levetzow, životní lásky básníkaJohanna Wolfganga von Goethe; o utajené svatbě generálaAndreje Andrejeviče Vlasova s německou zdravotní sestrou Adelaidou Biellenbergrovou; příběh lásky 64letého Gustava Bechera a 20leté Crescentie Doile; nebo příběh o tom, jak se na Karlovarsku utvářelo soužitíČechů a Němců, Čechů a Židů i Čechů a Rusů.^[7]

• Obce za obzorem (vydáno2017) – Historie obcí, které se mezi lety 1939–1945 staly součástí regionu Velké Karlovy Vary (Župa Sudety,Egerland;Bochov –Horní Tašovice,Kozlov,Německý Chloumek;Bražec;Činov –Dolní aHorní Lomnice,Lučiny,Svatobor;Děpoltovice –Mezirolí,Nivy;Hájek – Nejda;Hroznětín – Bystřice, Kfely,Odeř,Ruprechtov,Velký Rybník; Pila;Sadov – Bor,Lesov, Podlesí,Stráň;Stanovice –Dražov,Hlinky;Stružná –Nová Víska,Žalmanov;Šemnice –Dubina,Pulovice,Sedlečko;Velichov –Nová Kyselka,Radošov 1,2; zaniklé obce – Dlouhá,Lipoltov,Lochotín,Mlýnská,Pastviny,Stará Ves).^[8]

• Karlovarská tabu (vydáno2018) – Málo známé a zatajované příběhy, které se v různých obdobích minulosti vzhledem k politické situaci nemohly nebo nesměly psát. Mimo jiné je zde popsán příběh obchodníka s kávou Josefa Meinla; tajemný život dvojité agentkyKaroly Frankové, manželkyK. H. Franka; příběh legendárního špionaRicharda Sorgeho; či příběh populárního fotografaJaroslava Houfa, zvaného Fo-Fi-Fo.^{[9][10][11][12][13]}

• Karlovarské proměny (vydáno2019) – Dvacet čtyři příběhy zaniklých míst z prostředí Karlových Varů. Jde o jednotlivé domy, ale i celé ulice, např. o bývalou Chebskou ulici,Solivárnu,Wolfovy strojírny,Amalienhof neboBlanenský pavilon.^[14]

• Když ve Varech hráli swing (vydáno2020) – Kniha zavádí čtenáře do rozmarných letprvní republiky, kdy na terasách karlovarskéhohotelu Richmond hrál swingR. A. Dvorský a jehoMelody Boys. Podle vzpomínek pamětníků a dobových fotografií a pohlednic je vytvářen obraz meziválečných lázeňských sezón, při nichž se na promenádách procházely dámy v róbách od Hany Podolské a kolonády byly plné hostů z celé Evropy i zámoří.^[15]

• Karlovarská tabu 2 (vydáno2021) – Kniha volně navazuje na publikaci vydanou v roce 2018. Jedná se o další málo známé a zatajované příběhy. Autor opět čerpá ze svědectví očitých svědků, karlovarských Němců, českých dosídlenců a také nově odtajněných spisů v archivech.^[16]

• Premianti u Vřídla (vydáno2022) – Kniha zachycuje historiiřemesel a podnikání v Karlových Varech v období let 1740–1946. Zabývá se vznikem tradičních řemesel, jako byli cínaři, jehláři, brusiči vřídlovce,puškaři, nožíři a rytci skla. V galerii premiantů, tedy nejúspěšnějších mistrů ve svém oboru, uvádí rodiny Becherů, Knollů, Mattoni, Puppů, Moserů a Meinlů. Též připomíná osudy lázeňských lékařů, hoteliérů a stavitelů. V závěru předkládá seznam národních správců podle Adresáře osvobozeného města Karlovy Vary z roku 1946, kteří na mnohé původní tradice úspěšně navázali.^[17][18]

• Milenci a špióni (vydáno2023) – Kniha uvádí další karlovarské příběhy. Ty vycházejí z historického faktu, že Karlovy Vary byly v minulosti místem utajených dostaveníček a konspirativních schůzek. Do lázní jezdila vedle běžných hostů, osobností Evropy a společenské smetánky také dvě velmi zvláštní společenství. Nezaznamenaly je seznamy hostů zvanéKurlisty ani hotelové knihy. Obě tato společenství tajila svá příjmení i místa pobytu.^[19][20]

• Zápisky patriota (vydáno2024) – Kniha líčí poválečná léta na karlovarském předměstí Rybáře očima pamětníků. Vzpomínají na odsun Němců i příchod českých dosídlenců a národních správců, kteří obnovili podobu prvorepublikového maloměsta. Autor čerpá informace ze svědectví pamětníků a starých fotografií, kterých kniha obsahuje na 250.^[21]

• Příběhy z pohraničí (vydáno2025) – Kniha popisuje smutné kapitoly historie českého pohraničí na Karlovarsku. Zabývá se vyhnáním Čechů poMnichovu 1938,odsunem Němců i rabováním běhempoválečného osídlování. Publikace odpovídážánruliteratura faktu a uvádí každý příběhstatistikou a fakty skutečné události.^[22]

Jaroslav Fikar pro své publikace čerpá informace ze svého soukromého novinářského archivu, který po dobu padesáti let utvářel; dále z archivů, kronik, policejních spisů a také karlovarskýchKurlistů. Údaje doplňuje vzpomínkami starousedlíků a starými fotografiemi ze soukromých sbírek.^[1][10]

• Seznam českých spisovatelů

• Obrázky, zvuky či videa k tématuJaroslav Fikar na Wikimedia Commons
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem jeJaroslav Fikar
• Jaroslav Fikar vDatabázi knih
• O historii lze psát i čtivou formou – článek na stránce Deník Karlovarský region, autorka Veronika Marcinková, 2018-09-16 [cit. 2019-06-05]
• Agent z Varů věděl o Pearl Harboru – článek na stránce iDnes, autor Vladimír Zedník, 2018-12-30 [cit. 2019-06-05]
• Karlovarský patriot Jaroslav Fikar napsal svou osmou knihu – článek na stránce Český rozhlas Karlovy Vary, autor Josef Šorfa, 2019-12-05 [cit. 2019-12-06]

• Rozhovor o knize Karlovarská tabu s Jaroslavem Fikarem – na stránce Český rozhlas Karlovy Vary, Josef Šorfa, 2019-02-01 [cit. 2019-06-05]
• Rozhovor o knize Karlovarská tabu s Jaroslavem Fikarem – na stránce TV Region Západ, Josef Šorfa, 2019-03-03 [cit. 2019-06-05]
• Karlovarský patriot Jaroslav Fikar napsal svou osmou knihu – rozhovor o knize Karlovarské proměny na stránce Český rozhlas Karlovy Vary, Josef Šorfa, 2019-12-05 [cit. 2019-12-06]

• Čeští spisovatelé 20. století
• Spisovatelé píšící česky
• Narození v roce 1946
• Narození 26. června
• Narození v Karlových Varech
• Čeští spisovatelé 21. století

• Monitoring:Články s odkazem na autoritní záznam
• Monitoring:Alma mater bez vzdělání
• Monitoring:Databáze knih odpovídá Wikidatům
• Monitoring:Články s identifikátorem Biblio
• Monitoring:Články s identifikátorem NKC
• Monitoring:Články s identifikátorem VIAF
• Portál Česko/Zapojené články
• Portál Lidé/Zapojené články
• Portál Literatura/Zapojené články
• Žijící lidé
• Muži