| Jaromír | |
|---|---|
| Český kníže | |
 | |
| Doba vlády | I.1003 II.1004–1012 III.1033–1034 IV.1034 (?–1035) |
| Narození | 10. století |
| Úmrtí | 4. listopadu1035 Stará Lysá |
| Pohřben | Bazilika svatého Jiří |
| Předchůdce | I.Vladivoj II.Boleslav Chrabrý III.Oldřich |
| Nástupce | I.Boleslav III. II.Oldřich III.Oldřich |
| Dynastie | Přemyslovci |
| Otec | Boleslav II. |
| Matka | Emma |
| Příbuzní | Boleslav III. Český,Oldřich Český aVáclav Přemyslovec (sourozenci) |
| Některá data mohou pocházet zdatové položky. | |
Jaromír (975? –4. listopadu1035) bylčeský kníže z roduPřemyslovců v letech1003,1004–1012 a1033–1034, synBoleslava II. Pobožného a jeho druhé, neznáméchoti, bratrBoleslava III. Ryšavého aOldřicha. Narodil se někdy v 70. letech 10. století.František Palacký uvádí, že Jaromír byl synem Boleslava II. a jeho manželkyEmmy;[1] dále uvádí, že za Jaromírova panování se prohloubila závislost Čech naŘíši.[2]
V roce1001 uprchli Jaromír s Oldřichem a svou matkou před krutostí staršího bratra Boleslava III., který dal z obavy o knížecí stolec Jaromíravykastrovat (Boleslav III. totiž sám dědice neměl), k bavorskému vévodoviJindřichovi II., dlouholetému spojenci jejich otce. Roku1003 byl Jaromír po smrtiVladivoje, kterého na český trůn prosadil polský knížeBoleslav Chrabrý, díky vojenské pomoci Jindřicha II. krátce dosazen na český knížecí stolec. Brzy však musel prchnout před Boleslavem III. a Boleslavem Chrabrým.[1]
Teprve na podzim1004 se mohl ujmout vlády, když s podporou římskoněmeckého králeJindřicha II. byli zČech vypuzeni Poláci. Jaromír přijal od římskoněmeckého krále Čechy v léno (obdržev od něho kopí jako symbol lenního vztahu) a v následujících letech podporoval Říši v bojích s Boleslavem Chrabrým. Krátce po svém nastoupení na trůn Jaromír dobylBudyšín, ale v roce 1007 Boleslav ChrabrýLužici i Budyšín dobyl zpět.Morava během Jaromírovy slabé vlády k českému státu nepatřila.
Na jaře1012 se zmocnil vlády v Čechách nejmladší z bratrů Oldřich. Jaromír utekl nejdříve z neznámých důvodů do Polska a až poté do Říše k Jindřichovi II., který ho ale uvěznil vUtrechtu. Tam Jaromír strávil ve vězení téměř 21 let.
Když byl Oldřich roku1033 obviněn císařemKonrádem II. z úkladů proti jeho osobě a sesazen, ustavilo říšské vojsko na podzim1033 potřetí Jaromíra českým knížetem. Již na jaře příštího roku však byl Oldřich císařem propuštěn a byl mu navrácen knížecí titul.Podmínkou bylo, že se o vládu bude dělit s Jaromírem (měl mu vyčlenit úděl v Čechách) a svým synemBřetislavem (měl vládnout na Moravě). Jaromír byl poté na Oldřichův příkaz oslepen a uvězněn a Oldřichův syn Břetislav před otcem uprchl do ciziny.
Když 9. listopadu 1034 Oldřich náhle zemřel, stále žijící vykastrovaný a oslepený Jaromír se vzdal nároků na vládu a moc v Čechách získal Oldřichův synBřetislav I. Ani to mu ale život nezachránilo. Roku1035 byl bezmocný Jaromír z vůleVršovců zavražděn.Kosmas píše:„Kochan poslal svého kata a když onen slepec, sedě na záchodě v hodině noční, vyprazdňoval břich, proklál ho ostrým oštěpem zezadu až do útrob břišních.“
Kdy přijel Břetislav I. do Prahy, se nikde neříká. Pouze v jedné kronice najdeme zmínku, že„Jaromír sám vládl knížectví jeden rok po smrti Oldřichově“. Scéna, kdy Jaromír uvádí Břetislava na knížecí stolec, kterou popisuje Kosmas, se neodehrála v žádném případě přímo při Oldřichově pohřbu. Břetislav by se nemohl vrátit z exilu tak rychle.[3]
| Boleslav I. nar. asi 915 zm. 967/972 | Biagota? | ? | ? | ||||||||||
| Boleslav II. nar. asi 932 zm. 7. února 999 | zřejmě 2. neznámá choť Boleslava II. | ||||||||||||
| Jaromír I. zm. 4. listopadu 1035 |
Obrázky, zvuky či videa k tématuJaromír Český na Wikimedia Commons| Předchůdce: Vladivoj |  | Český kníže Jaromír 1003 | | Nástupce: Boleslav III. |
| Předchůdce: Boleslav Chrabrý | | Český kníže Jaromír 1004–1012 | | Nástupce: Oldřich |
| Předchůdce: Oldřich | | Český kníže Jaromír 1033–1034 | | Nástupce: Oldřich |
| Předchůdce: Oldřich | | Český kníže Jaromír 1034 (?–1035) | | Nástupce: Břetislav I. |
| Čeští panovníci | |||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Mytičtí panovníci (do 9. století) |
| ||||||
| Přemyslovci (9. století–1306) | Bořivoj I.(872?–883?) •Strojmír(883?–885?) • Bořivoj I.(875?–889) •Spytihněv I.(894–915) •Vratislav I.(915–921) •svatý Václav(921–935) •Boleslav I.(935–972) •Boleslav II.(972–999) •Boleslav III.(999–1002) •Boleslav Chrabrý¹(1003–1004) •Vladivoj? •Jaromír(1004–1012) •Oldřich(1012–1033) • Jaromír(1033–1034) •Břetislav I.(1034–1055) •Spytihněv II.(1055–1061) •Vratislav II.(1061–1092) •Konrád I. Brněnský(1092) •Břetislav II.(1092–1100) •Bořivoj II.(1100–1107) •Svatopluk Olomoucký(1107–1109) •Vladislav I.(1109–1117) • Bořivoj II.(1117–1120) • Vladislav I.(1120–1125) •Soběslav I.(1125–1140) •Vladislav II.(1140–1172) •Bedřich(1172–1173) •Soběslav II.(1173–1178) • Bedřich(1178–1189) •Konrád II. Ota(1189–1191) •Václav II.(1191–1192) •Přemysl Otakar I.(1192–1193) •Jindřich Břetislav(1193–1197) •Vladislav Jindřich(1197) •Přemysl Otakar I.(1198–1230) •Václav I.(1230–1253) •Přemysl Otakar II.(1253–1278) •Václav II.(1278–1305) •Václav III.(1305–1306) | ||||||
| Nedynastičtí (1306–1310) | Jindřich Korutanský(1306) •Rudolf Habsburský(1306–1307) • Jindřich Korutanský(1307–1310) | ||||||
| Lucemburkové (1310–1437) | Jan Lucemburský(1310–1346) •Karel IV.(1346–1378) •Václav IV.(1378–1419) •Zikmund Lucemburský(1419–1437) | ||||||
| Habsburkové (1437–1457) | Albrecht II. Habsburský(1438–1439) •interregnum(1439–1453) •Ladislav Pohrobek(1453–1457) | ||||||
| Nedynastičtí (1457–1471) | Jiří z Poděbrad(1458–1471) •Matyáš Korvín²(1469–1490) | ||||||
| Jagellonci (1471–1526) | Vladislav Jagellonský(1471–1516) •Ludvík Jagellonský(1516–1526) | ||||||
| Habsburkové (1526–1780) | Ferdinand I. Habsburský(1526–1564) •Maxmilián II. Habsburský(1564–1576) •Rudolf II.(1576–1611) •Matyáš Habsburský(1611–1619) •Ferdinand II. Habsburský(1619–1637) •Fridrich Falcký³(1619–1620) •Ferdinand III. Habsburský(1637–1657) •Ferdinand IV. Habsburský •Leopold I.(1657–1705) •Josef I. Habsburský(1705–1711) •Karel VI.(1711–1740) •Marie Terezie(1740–1780) •Karel VII. Bavorský³(1741–1743) | ||||||
| Habsburko-Lotrinkové (1780–1918) | Josef II.(1780–1790) •Leopold II.(1790–1792) •František I. Rakouský(1792–1835) •Ferdinand I. Dobrotivý(1835–1848) •František Josef I.(1848–1916) •Karel I.(1916–1918) | ||||||
| ¹Piastovec, ²vládcevedlejších zemí Koruny české, ³vzdorokrál z roduWittelsbachů | |||||||
