| Janez Puhar | |
|---|---|
Janez Avguštin Puhar, autoportrét, polovina 19. století | |
| Narození | 26. srpna1814 Kranj Rakouské císařství |
| Úmrtí | 7. srpna1864 (ve věku 49 let) Kranj Rakouské císařství |
| Povolání | fotograf,spisovatel,malíř,básník,vynálezce, katolický kněz akněz |
| Některá data mohou pocházet zdatové položky. | |
Janez Avguštin Puhar (26. srpna1814Kranj –7. srpna1864Kranj) bylslovinskýřímskokatolickýkněz,fotograf,malíř abásník. V roce1842 vynalezlfotografii na skleněné desky.[1] Je významnou postavou slovinskéfotografie.
Narodil se v rodině kameníka v Kranji. Po ukončení základní školy pokračoval ve studiu na gymnáziu v Lublani. Ovládal němčinu, angličtinu, francouzštinu a italštinu. Zajímal se o matematiku, fyziku, chemii a botaniku, maloval a hrál na několik hudebních nástrojů. Podle přání své matky vystudoval na kněze a byl vysvěcen v roce 1838.
Kdy přesně Puhar začal experimentovat s fotografií, není známo. V roce1839 se seznámil s procesemdaguerrotypie, ale tento proces se mu zdál příliš drahý. Jako médium se používala destička zestříbra, nebo silně postříbřenémědi. Musela být dokonale hladká a leštěná do vysokého lesku. Tímto způsobem však nafotografické desce vzniklzrcadlově převrácený obraz.
Puhar vymyslel svůj vlastní levnější postup, při kterém místokovových desek použil deskyskleněné. Všiml si, že z druhé strany skla získá nepřevrácený obraz – tedy jako byl ve skutečnosti. První zpráva o jeho vynálezu byla zveřejněna dne 10. května 1841. Další informace přinesly noviny v německém jazyce dne 28. dubna 1843 ve článkuNeu erfundenes Verfahren, transparente Heliotypen auf Glassplatten darzustellen a s obměnami ještě 3. května téhož roku. Znamená to, že za méně než čtyři roky od vyhlášení daguerrotypie, Janez Puhar přinesl svůj vynález skleněnýchnegativů.[1] Tato technika je známa pod názvemhyalotypie.
Bohužel se jeho vynález nedostal do Vídně, ani do Paříže, kdeClaude Félix Abel Niépce de Saint-Victor oznámil vlastní vynález skleněných desek v roce 1848.[1]
Několik posledních let jeho života bylo poznamenáno nemocí, která následovala pravděpodobně kvůli experimentům se sírou, halogenidy a rtutí.[1]
Dochované fotografie odrážejí Puharův vysoce rozvinutý umělecký vkus a přesné technické zpracování. Škoda, že v průběhu let zapůsobili zub času, křehkost skla, nezodpovědná manipulace s fotografiemi, ale také i některé dobře zamýšlené pokusy restaurátorů. Kromě skleněných fotografií se dochovaly malé fotografie na papíře. Tento materiál je neocenitelnou kapitolou v historii slovinské fotografie.[1]
Je po něm pojmenovaná fotografická společnost ve slovinskémKranji –Foto Društvo Janez Puhar.[2]
Díla Janeze Puhara jsou ohrožena nelegálním obchodem s uměleckými předměty a proto jsou zařazena naČervený seznam ohrožených uměleckých předmětů z jihovýchodní Evropy, který vydalaMezinárodní rada muzeí.[3]