| Jan Václav Kosch | |
|---|---|
| Narození | 1718 Zvoníčkov Habsburská monarchie  Habsburská monarchie |
| Úmrtí | 18. dubna1798 (ve věku 79–80 let) Děčín Habsburská monarchie Habsburská monarchie |
| Povolání | architekt a stavitel |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet zdatové položky. Chybí svobodnýobrázek. | |
Jan Václav Kosch,německyJohann Wentzl Kosch (28. června1718Zvoníčkov[1] –18. dubna1798Děčín[2]) byl hraběcímthunovským zednickým mistrem, stavitelem vDěčíně a v severních Čechách. Je představitelem doznívajícídienzenhoferovské tradice. K jeho dílům patří řada kostelů a budov.
Pocházel ze zednického rodu Koschů, který již jistě od počátku17. století působil nakláštereckém panství Thunů. Narodil se rychtáři Ondřeji Koschovi a jeho manželce Regině ze Zvoníčkova. Byl třetím dítětem ze sedmi, které se narodily tomuto páru. Pokřtěn byl 28. června roku 1718 vúhošťanském kostele svatého Havla jakoJoannes Wenceslaus. Z kláštereckého panství se přestěhoval do Děčína. Nadále zůstal thunským poddaným a o propuštění zpoddanství žádal hraběte Jana Josefa Thuna.
Vyučil se a v 28 letech složil mistrovské zkoušky v zednickém cechu. Dne 18. listopadu roku 1748 se zednický mistr Jan Václav Kosch oženil s Annou Františkou Honneterovou († 7. ledna 1771), dcerou lazebníka Hanse Honnetera. Svatba se zřejmě konala v Děčíně. Kosch s ní měl zřejmě tři děti: Františka Xavera (* 1749), Annu Terezii (* 1751) a Annu Františku (* 1754).
Některá stavební díla prováděl samostatně, na některých se spolupodílel. V první polovině padesátých let 18. století se účastnil obnovykostela svatého Václava a Blažeje v Děčíně. V letech 1756–1758 stavělkostel v Arnolticích. V letech 1764–1769 vedl druhou etapu dostavbyfarníhokostela svatého Václava vRozbělesích a tvůrčím způsobem změnil původní projektKiliána Ignáce Dientzenhofera. V 1772–1774 se podílel na realizaci hrubé stavbykostela svatého Václava vSrbské Kamenici. V roce 1774 vedl stavební práce navarnsdorfskémkostele svatých Petra a Pavla. V roce 1776 započala stavbakostela svaté Maří Magdalény vKerharticích uČeské Kamenice podle Koschova návrhu. V roce 1777–1782 se účastnil stavbykostela svatého Vavřince vPráchni a v téže době také vKytlicích na stavběkostela svatého Antonína Paduánského.
Po roce 1780 stavělkostel svatého Petra a Pavla ve Volfarticích uČeské Lípy. Ke konci roku 1783 vykonával stavební dozor na obloukem Kostelní brány v Děčíně. V letech 1786–1787 byl veHřensku postaven pod Koschovým vedenímkostel svatého Jana Nepomuckého.[chybí zdroj] Od roku 1786 se účastnil přestavbyděčínského zámku.[3] Funkci hlavního thunského stavitele zastával zřejmě až do roku 1790. V roce 1787 zástupciNového Boru s Koschem sepsali smlouvu na stavbukostela Nanebevzetí Panny Marie, ale protože Kosch vedl stavbu již od roku 1786, jednalo se oretroaktivní sepsání smlouvy. V dubnu 1788 sepsal smlouvu na provedení stavebkostela svatého Františka Xaverského vBělé u Děčína akostela svaté Anny vTisé. Květnem roku 1788 je datován Koschův rozpočet na úpravu kamenné zvonice ukostela svatých Petra Pavla vHorním Prysku. V Děčíně se zřejmě podílel na stavbách několika měšťanských domů a zřejmě i na kapliPanny Marie Pomocné vedle kostela svatého Václava a Blažeje, i když její základ je zřejmě starší z roku 1726. Koschovi také bývá připisován, podle architektonických znaků, ikostel svatého Jana Křtitele vHorních Habarticích.
Jan Václav Kosch zemřel v 81 letech 18. dubna 1798 po pádu ze zdi při stavebních pracích na děčínském zámku, jehož klasicistní přestavbu realizoval. Pohřben byl21. dubna1798.
Obrázky, zvuky či videa k tématuJan Václav Kosch na Wikimedia Commons | Tento článek je příliš stručný nebopostrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodněrozšíříte. Nevkládejte všakbez oprávnění cizí texty. |
