Movatterモバイル変換


[0]ホーム

URL:


Přeskočit na obsah
WikipedieWikipedie: Otevřená encyklopedie
Hledání

Jan Kodeš

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Ing. Jan Kodeš
Jan Kodeš (2012)
Jan Kodeš (2012)
StátČeskoslovenskoČeskoslovenskoČeskoslovensko
Datum narození1. března1946 (79 let)
Místo narozeníPraha,Československo
BydlištěPraha,Česko
Výška175 cm
Hmotnost81 kg
Držení raketypravou rukou;bekhend jednoruč
Výdělek693 197USD
Síň slávy1990 (odkaz)
Dvouhra
Poměr zápasů427–250
Tituly8 titulů / 18 finále
Nejvyšší umístění4. místo (13. září 1973)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open
French Openvítěz (1970,1971)
Wimbledonvítěz (1973)
US Openfinále (1971,1973)
Čtyřhra
Poměr zápasů316–188
Tituly17 titulů / 24 finále
Nejvyšší umístění12. místo (21. května 1979)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open
French Openfinále (1977)
Wimbledončtvrtfinále (1973)
US Open3. kolo (1969)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 8. března 2012
Některá data mohou pocházet zdatové položky.

Jan Kodeš (*1. března1946Praha) je bývalý profesionální českýtenista, jeden z nejlepších československých tenistů historie. Zvítězil ve Wimbledonu roku 1973 a na French Open v letech 1970 a 1971. V letech 1994–1998 byl prezidentemČTS.

V letech 1966–1980 nastupoval začeskoslovenský tým vDavis Cupu, Byl členem vítěznéhodružstva ČSSR vDavisově poháru roku 1980. V open éře, v letech 1970 a 1971, vyhrál mezinárodní mistrovství Francie na Roland Garros na antukovém povrchu. V závěru roku, se prosadil i na travnatých dvorcích na US Open v New Yorku postupem do finále. V roce 1973 zvítězil ve dvouhře na turnaji ve Wimbledonu, stal sečeskoslovenským sportovcem roku1973 a obdržel Státní vyznamenání „Za zásluhy o výstavbu“.

V letech 1982-1986 se významně podílel na přestavbě tenisového areálu I.ČLTK s výstavbou nového centrální dvorce, který byl otevřen pro MS žen oPohár Federace (dnešní BJK Cup) v roce 1986.

V roce 1987 založil pro ČTS mužský tenisový turnaj„Čedok Open“, který se stal součástí světového okruhu ATP Tour. V rámci Evropy to byl první turnaj v komunistické zemi, kde hráči obdrželi „prize money“ v dolarech. Ve funkci ředitele uspořádal 12 ročníků (1987-1998) za účasti světových hráčů jako byli vítězové GS turnajůBruguera,Muster,Safin,Kafelnikov,Kuerten,Korda a další… Turnaj pokračoval až do roku 1999 a potom byl přeřazen do nižší kategorie ATP Challenger.

V roce 1988 mu byla udělena cena prezidenta ITF „Award for Services in the Game!“. V roce 1990 byl slavnostně uveden doITHF (Mezinárodní tenisové síně slávy) v Newportu, Rhode Island, USA.

V letech 1994–1998 zastával funkci prezidentaČeského tenisového svazu. V anketěSportovec roku 2011 byl uveden mezi české sportovní legendy, když získal Cenu Emila Zátopka.[1]

V období 1994–2003 byl jednatelem firem KP Fashion Group a Prague CZ Fashion, které prodávaly luxusní zboží firmyHugo Boss.

V televizní anketě100 Greatest of All Time z března 2012, která měla za cíl uvést sto nejlepších tenistů historie, se umístil na 83. místě[2], v roce 2013 pak obdržel cenu Českého klubu fair play za celoživotní vystupování. Zasedá v nominační komisi (Enshrinee Nominating Committee) pro vstup do Mezinárodní síně slávy.

Tenisová kariéra

[editovat |editovat zdroj]

Je nejúspěšnějším československým tenistou 60. a 70. let20. století. Jeho domovským klubem byla Čechie Karlín, pakI. ČLTK na Štvanici, ze kterého přestoupil doSparty Praha. Jeho silnou zbraní byl liftovaný ažtopspinovýbekhend a fyzická kondiční příprava.

Kariéru zahájil v roce1964, když vyhráldorostenecké Mistrovství ČSSR. V domácích soutěžích družstev startoval za dva kluby: Spartak Praha Motorlet (I.ČLTK Praha) (tituly: 1963, 64, 65, 66) a za Spartu Praha (tituly: 1970, 71, 72, 73, 74, 76). Mistrem ČSSR ve dvouhře se stal v letech 1966, 67, 69, 72, ve čtyřhře v letech 1966, 69, 70, 72, 79 a ve smíšené čtyřhře v letech 1967, 69 a 72.

V následujících dvou letech 1965–1966 byl hlavní oporou československé reprezentace, která dvakrát zvítězila naGaleově poháru. Stal se mistrem ČSSR ve dvouhře v letech 1966–67, 1969 a 1972, ve čtyřhře 1969–1970 a 1972. Na mezinárodním mistrovství ČSSR triumfoval ve dvouhře 1970–1971 a ve čtyřhře 1971.

Davis Cupovou dráhu nastoupil v roce1966 v utkání protiRakousku. V soutěži odehrál celkově 96 zápasů, nejvíce v české historii (60 dvouher a 36 čtyřher), z toho 59 vítězných. Byl členem družstva jak v roce 1975, kdy ČSSR hrála finále ve Stockholmu proti Švédsku 2-3, tak i roku 1980, ve kterém Československo zvítězilo (ve finále v Praze protiItálii) 4-1. V letech 1982–1987 byl nehrajícím kapitánem týmu.

VeWimbledonu dokázal vyhrát ve dvouhře roku1973, v semifinále byl v roce 1972 a ve čtvrtfinále v roce 1974. Ve Wimbledonu 1974 při obhajobě svého vítězství ve čtvrtfinále podlehl budoucímu vítězi Američanu Jimmy Connorsovi v 5 setech. Turnaj veWimbledonu 1973bojkotovalo cca 81 hráčů, členůAsociace profesionálních tenistů, pro nesouhlas s vyřazenímNicoly Piliće z turnaje[3], o kterém rozhodlaITF (Mezinárodní tenisová federace). Dva měsíce po Wimbledonu na US Open za účasti všech hráčů byl Jan Kodeš opět ve finále, kde v boji o 1. místo na světě prohrál v pěti setech s AustralanemNewcombem (vedl 2:1 na sety).

NaFrench Open zvítězil ve dvouhře v letech1970 a1971, finalistaUS Open (1971, 1973), čtvrtfinále hrál v sezónách 1972 a 1973 a ve čtyřhře se probojoval do finále v roce 1977.

Mezi další úspěchy se řadí trojnásobné finále na mezinárodním mistrovství Itálie (1970–72), titul bez ztráty setu na mezinárodním mistrovství Španělska v Barceloně (1972), vítězství na turnajích v Kolíně nad Rýnem a v Bejrútu (1973), titul silně obsazeného turnaje v Madridu ve dvouhře (1975), v Basileji (1976) a 3× finále vNice aKitzbühelu.GrandslamuAustralian Open se nikdy nezúčastnil. Ve čtyřhře zvítězil na turnajích v Monte Carlu (s F. Jauffretem), Madridu (s Nastasem) a Barceloně (s W. Fibakem), finalista na French Open a ve Vídni (s W. Fibakem), v Oviedu (s R. Ramirezem).

Čtyřikrát se zúčastnil závěrečnéhoTurnaje mistrů – Grand Prix (dnes ATP finals) v letech 1970-1974 (v Tokyu 1970, v Paříži 1971, Barceloně 1972, Bostonu 1973 a Dallasu 1974), jednou závěrečného turnaje WCT finále (Světového mistrovství v tenise, 1974).

Během své kariéry hrál 79 pětisetových zápasů, z toho 44 vítězných. Nejvýše postavený nažebříčku ATP pro dvouhru byl v září 1973 na 4. místě, ve čtyřhře pak na 12. místě (1979). V československém žebříčku byl v mužské dvouhře na 1. místě v letech 1966–1977.

Osobní život

[editovat |editovat zdroj]

VystudovalVysokou školu ekonomickou (má titulIng.). Jeho sestry jsou československá tenistkaVlasta Vopičková roz. Kodešová (* 26. března 1944) aAnna Bálková roz. Kodešová (* 1938). Rozvedený (první manželka Lenka Rösslerová, dcera kapitánačs. daviscupového týmu Jiřího Rösslera), syn Jan (11. března 1972), dcera Tereza (27. ledna 1976). Nyní manželka Martina Kodeš Schlonzová, dcera Anna Sophie (21. května 1996).

Tabulky sportovních výsledků

[editovat |editovat zdroj]

V tabulkách nejsou uvedena vítězství a finálová účast na turnajích v letech 1966 až 1969, jako například vítězství na mezinárodních mistrovstvích a turnajích v Santiagu, Viňa del Mar, Sao Paulu, Lyonu, Cannes, Lucemburku, St. Petersburgu (USA), Bejrútu, Zaragoze, Splitu, Varně, Plovdivu, Paříži (Racing Club) a třikrát MM ČSSR v Bratislavě. Ve čtyřhře s Javorským v Bratislavě, dále s Janem Kukalem, vyhrál turnaje v Lyonu, Hilversumu, Maconu (USA), Pittsburghu, Caracasu, Istanbulu, Bratislavě, Bejrútu a Splitu. S Pálou v Lucemburku a Zaragoze. S Rodriguezem ve Viňa del Mar v Chile. Na všech těchto turnajích či mistrovstvích bylo startovní pole vždy minimálně 32 hráčů, jako dnes na turnajích ATP tour, ale nejsou uvedeny v ročenkách ATP Tour, neboť ATP Tour v té době ještě neexistovala a publikaci nevydávala.

V knize, kterou napsal Petr Kolář a Janem Kodešem „Jan Kodeš - Tenis byl můj život“, v anglické verzi „A Journey to Glory from behind the Iron Curtain“, je uvedeno 25 vítězství ve dvouhře, 27 účastí ve finále, 32 vítězství ve čtyřhře a 29 účastí ve finále čtyřhry.

Finálová utkání na Grand Slamu

[editovat |editovat zdroj]

Dvouhra - 5 (3-2)

[editovat |editovat zdroj]
Vítěz (3)
RokVítězFinalistaVýsledek
1970French Open (1)JugoslávieŽeljko Franulović6–2, 6–4, 6–0
1971French Open (2)RumunskoIlie Năstase8–6, 6–2, 2–6, 7–5
1973WimbledonSovětský svazAlex Metreveli6–1, 9–8(5), 6–3
Finalista (2)
RokTurnajVítězVýsledek
1971US Open (1)USAStan Smith3–6, 6–3, 6–2, 7–6
1973US Open (2)AustrálieJohn Newcombe6–4, 1–6, 4–6, 6–2, 6–3

Čtyřhra - 1 (0-1)

[editovat |editovat zdroj]
Finalista (1)
RokTurnajSpoluhráčVítězovéVýsledek
1977French OpenPolskoWojciech FibakUSABrian Gottfried
MexikoRaúl Ramírez
6–7, 6–4, 3–6, 4–6

Finálová utkání turnajů - dvouhra (25)

[editovat |editovat zdroj]

Vítěz (8)

[editovat |editovat zdroj]
ČísloRokTurnajPovrchFinalistaVýsledek
1.1970French Open, PařížantukaJugoslávieŽeljko Franulović6–2, 6–4, 6–0
2.1971Katánie, ItálieantukaFrancieGeorges Goven6–3, 6–0, 6–2
3.1971French Open, PařížantukaRumunskoIlie Năstase8–6, 6–2, 2–6, 7–5
4.1972Barcelona, ŠpanělskoantukaŠpanělskoManuel Orantes6–3, 6–2, 6–3
5.1973Kolín nad Rýnem, NSRkoberecNový Zéland Brian Fairlie6–1, 6–3, 6–1
6.1973Wimbledon, LondýntrávaSovětský svazAlex Metreveli6–1, 9–8, 6–3
7.1975Madrid, ŠpanělskoantukaItálieAdriano Panatta6–2, 3–6, 7–6, 6–2
8.1976Basilej, ŠvýcarskoMateflexČeskoJiří Hřebec6–4, 6–2, 6–3

Finalista (18)

[editovat |editovat zdroj]
ČísloRokTurnajPovrchVítězVýsledek
1.1970Řím, ItálieantukaRumunskoIlie Năstase6–3, 1–6, 6–3, 8–6
2.1971Nice, FrancieantukaRumunsko Ilie Năstase10–8, 11–9, 6–1
3.1971Řím, ItálieantukaAustrálieRod Laver7–5, 6–3, 6–3
4.1971US Open, New YorktrávaUSAStan Smith3–6, 6–3, 6–2, 7–6
5.1971Stockholm, Švédskotvrdý (i)USAArthur Ashe6–1, 3–6, 6–2, 1–6, 6–4
6.1972Nice, FrancieantukaRumunsko Ilie Năstase6–0, 6–4, 6–3
7.1972Řím, ItálieantukaŠpanělskoManuel Orantes4–6, 6–1, 7–5, 6–2
8.1973Vancouver, KanadakoberecUSATom Gorman3–6, 6–2, 7–5
9.1973US Open, New YorktrávaAustrálieJohn Newcombe6–4, 1–6, 4–6, 6–2, 6–3
10.1973Praha,ČeskoslovenskoMateflexČeskoJiří Hřebec4–6, 6–1, 3–6, 6–0, 7–5
11.1975Hampton, USAkoberecUSAJimmy Connors3–6, 6–3, 6–0
12.1975Hamburk, NSRantukaŠpanělsko Manuel Orantes3–6, 6–2, 6–2, 4–6, 6–1
13.1975Düsseldorf, NSantukaChileJaime Fillol6–4, 1–6, 6–0, 7–5
14.1975Kitzbühel, AustriaantukaItálieAdriano Panatta2–6, 6–2, 7–5, 6–4
15.1976Nice, FrancieantukaItálieCorrado Barazzutti6–2, 2–6, 5–7, 7–6, 8–6
16.1976Kitzbühel, RakouskoantukaŠpanělsko Manuel Orantes7–6, 6–2, 7–6
17.1977Kitzbühel, RakouskoantukaArgentinaGuillermo Vilas5–7, 6–2, 4–6, 6–3, 6–2

Vítězství - čtyřhra (18)

[editovat |editovat zdroj]
ČísloRokTurnajPovrchPartnerFinalistéVýsledek
1.1971Indianapolis,USAAntukaJugoslávieŽeljko FranulovićUSAClark Graebner
USAErik van Dillen
7–6, 5–7, 6–3
2.1972Nice,FrancieAntukaUSAStan SmithJižní AfrikaFrew McMillan
Rumunská socialistická republikaIlie Năstase
6–3, 3–6, 7–5
3.1972Hamburk,NěmeckoAntukaRumunská socialistická republikaIlie NăstaseJižní AfrikaBob Hewitt
Rumunská socialistická republikaIon Țiriac
4–6, 6–0, 3–6, 6–2, 6–2
4.1973Los Angeles,USATvrdýČeskoslovenskoVladimír ZedníkUSAJimmy Connors
Rumunská socialistická republikaIlie Năstase
6–2, 6–4
5.1973Praha,ČeskoslovenskoMateflexČeskoslovensko Vladimír ZedníkMaďarskoRóbert Machán
MaďarskoBalázs Taróczy
7-6, 7–6
6.1974Palm Desert WCT,USATvrdýČeskoslovensko Vladimír ZedníkUSARaymond Moore
Nový ZélandOnny Parun
6–4, 6–4
7.1974Düsseldorf,NěmeckoAntukaČeskoslovenskoJiří HřebecJaponskoKen-Ichi Hirai
JaponskoToshiro Sakai
6–1, 6–4
8.1975Mnichov,NěmeckoAntukaPolskoWojciech FibakZápadní NěmeckoMilan Holeček
Západní NěmeckoKarl Meiler
7–5, 6–3
9.1975Düsseldorf,NěmeckoAntukaFrancieFrançois JauffretZápadní NěmeckoHarald Elschenbroich
RakouskoHans Kary
6–2, 6–3
10.1975Madrid,ŠpanělskoAntukaRumunská socialistická republika Ilie NăstaseŠpanělský státJuan Gisbert, Sr.
Španělský státManuel Orantes
6–4, 3–6, 9–7
11.1976Kitzbühel,RakouskoAntukaČeskoslovensko Jiří HřebecZápadní NěmeckoJürgen Fassbender
Západní NěmeckoHans-Jürgen Pohmann
6–7, 6–2, 6–4
12.1977Monte Carlo WCT,MonakoAntukaFrancie François JauffretPolskoWojciech Fibak
NizozemskoTom Okker
2–6, 6–3, 6–2
13.1977Barcelona,ŠpanělskoAntukaPolskoWojciech FibakJižní AfrikaBob Hewitt
Jižní AfrikaFrew McMillan
6–0, 6–4
14.1978Stuttgart Outdoor,NěmeckoAntukaČeskoslovenskoTomáš ŠmídBrazílieCarlos Kirmayr
ChileBelus Prajoux
6–3, 7–6
15.1978Madrid,ŠpanělskoAntukaPolskoWojciech FibakČeskoslovenskoPavel Složil
ČeskoslovenskoTomáš Šmíd
6–7, 6–1, 6–2
16.1979Hamburk,NěmeckoAntukaČeskoslovensko Tomáš ŠmídAustrálieMark Edmondson
AustrálieJohn Marks
6–3, 6–1, 7–6
17.1982Hilversum,NizozemskoAntukaČeskoslovensko Tomáš ŠmídMaďarskoBalázs Taróczy
ŠvýcarskoHeinz Günthardt
7–6, 6–4
18.1982Nairobi,KeňaAntukaUSA Drew GitlinRakouskoBernard Pils
RakouskoHans Stiegler
6–4, 3–6, 6-3

Odkazy

[editovat |editovat zdroj]

Reference

[editovat |editovat zdroj]
  1. BERÁNEK, Jaroslav.Česku vládnou tenistky: Sportovce roku vyhrála Kvitová a fedcupový tým [online]. Idnes.cz, 2011-12-21 [cit. 2011-12-21].Dostupné online. 
  2. 100 Greatest of All TimeArchivováno 3. 11. 2012 naWayback Machine., oficiální web Tennis Channel
  3. THE HISTORY OF THE CHAMPIONSHIPS, Wimbledon.com, přístup: 5.8.2011.aeltc2011.wimbledon.com [online]. [cit. 2011-08-05].Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-06-27. 

Literatura

[editovat |editovat zdroj]
  • 100 let českého sportu 1918-2018. 1. vyd. Praha: Olympia, 2018. 400 s.ISBN 978-80-7376-521-7. S. 214–215. 

Související články

[editovat |editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat |editovat zdroj]
WimbledonVítězové mužské dvouhry votevřené éře
French OpenVítězové mužské dvouhry votevřené éře
Sportovec roku

1959: Vladimír Jirásek • 1960: Eva Bosáková • 1961: Josef Mikoláš • 1962: Eva Romanová aPavel Roman • 1963: Václav Kozák • 1964: Věra Čáslavská • 1965: Ludvík Daněk • 1966: Věra Čáslavská • 1967: Věra Čáslavská • 1968: Věra Čáslavská • 1969: Miloslava Rezková • 1970: Ladislav Rygl • 1971: Ondrej Nepela • 1972: Ludvík Daněk • 1973: Jan Kodeš • 1974: Vítězslav Mácha • 1975: Karel Kodejška • 1976: Anton Tkáč • 1977: Vítězslav Mácha • 1978: Anton Tkáč • 1979: Jan a Jindřich Pospíšilové • 1980: Ota Zaremba • 1981: Jarmila Kratochvílová • 1982: Imrich Bugár • 1983: Jarmila Kratochvílová • 1984: Květa Jeriová • 1985: Petr Jirmus • 1986: Jozef Pribilinec • 1987: Jiří Parma • 1988: Jozef Pribilinec • 1989: Attila Szabó • 1990: Jozef Lohyňa • 1991: Radomír Šimůnek • 1992*: Robert Změlík • 1993: Jan Železný • 1994: Dominik Hašek • 1995: Jan Železný • 1996: Martin Doktor • 1997: Tomáš Dvořák • 1998: Dominik Hašek • 1999: Tomáš Dvořák • 2000: Jan Železný • 2001: Jan Železný • 2002: Aleš Valenta • 2003: Pavel Nedvěd • 2004: Roman Šebrle • 2005: Jaromír Jágr • 2006: Kateřina Neumannová • 2007: Martina Sáblíková • 2008: Barbora Špotáková • 2009: Martina Sáblíková • 2010: Martina Sáblíková • 2011: Petra Kvitová • 2012: Barbora Špotáková • 2013: Zuzana Hejnová • 2014: Petra Kvitová • 2015: Zuzana Hejnová • 2016: Lukáš Krpálek • 2017: Gabriela Koukalová • 2018: Ester Ledecká • 2019: Lukáš Krpálek • 2020: David Pastrňák • 2021: Lukáš Krpálek • 2022: Ester Ledecká • 2023: Markéta Vondroušová • 2024: Josef Dostál

* Do r. 1992 Sportovec Československa, poté Sportovec České republiky
Autoritní dataEditovat na Wikidatech
Portály:Česko |Lidé |Tenis
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Jan_Kodeš&oldid=25417612
Kategorie:
Skryté kategorie:

[8]ページ先頭

©2009-2025 Movatter.jp