| Jan Karel Škoda | |
|---|---|
Jan Karel Škoda (kreslilPetr Maixner) | |
| Narození | 15. května1810 Příbram Rakouské císařství |
| Úmrtí | 31. prosince1876 (ve věku 66 let) Praha Rakousko-Uhersko |
| Místo pohřbení | Vyšehradský hřbitov |
| Povolání | spisovatel, katolický kněz,učitel apřekladatel |
| Nábož. vyznání | katolická církev |
| Některá data mohou pocházet zdatové položky. | |
Jan Karel Škoda (15. května1810,Příbram[1] –31. prosince1876,Praha[2]) bylčeskýřímskokatolickýkněz aspisovatel.
Patří mezi zapomenuté příbramské spisovatele. Během života a krátce po smrti byl však známou a všeobecně uznávanou osobností, postupem času se však na jeho dílo zapomínalo a dnes je jeho jméno známo pouze odborníkům.
Škoda se narodil vPříbrami v rodiněkováře v Plzeňské ulici a prožil zde své dětství a dospívání. Na jeho životní osud měl největší vliv jeho strýc z matčiny strany, příbramský kaplan a vlastenecFrantišek Jabulka, žákBernarda Bolzana. Jabulka inspiroval Škodu ke studiu a pro rozhodnutí věnovat se dráze duchovního. Po absolvováníAkademického gymnázia v Praze vstoupil Jan Karel Škoda dokněžského semináře, kde jej nejvíce ovlivnilFrantišek Schneider, další Bolzanův žák. Budoucí Páter Škoda tak byl důkladně seznámen Bolzanovými osvíceneckými myšlenkami, zejména v oblasti vzdělávání mládeže, šíření osvěty a mírnění bídy chudých obyvatel, které přijal za své.
Po vysvěcení na kněze v roce1832 se Škoda stal kaplanem vPočaplech u Berouna, později v Praze, uP. Marie před Týnem. Když byla v roce1848 založenačeská hlavní škola s učitelským ústavem, stal se zde Škodakatechetou a profesorem pedagogiky a katechetiky pro české posluchačebohosloví. České škole věnoval značné úsilí a vychoval v ní velké množství svých pokračovatelů, vlastenecky smýšlejících kněží.
V roce 1868 byl z politických důvodů ze školství propuštěn, nabízené místo na venkovské farnosti odmítl a skončil s nepatrnou penzí bez stálého výdělku. V této době naplno rozvinul své literární ambice, ale i organizační a řečnické schopnosti, zejména formou přednášek pro české učitelstvo. Velké úsilí věnoval Škoda po celý svůj život také záchraně historických památek, např. organizoval záchranuTýnského chrámu v Praze a hraduKarlštejna. Proslul též svým vztahem ke knihám a knihovnám, je o něm známo, že rozdal více než 30 tisíc knih a založil 20 knihoven, vesměs školních, často ze svých vlastních prostředků.
Zemřel vPraze a byl pohřben naVyšehradském hřbitově[3] mezi mnoha českými osobnostmi.
Literární kariéru zahájil Jan Karel Škoda krátkými texty do časopisůKvěty aPřítel mládeže, později publikoval i samostatně. Jeho dílo bylo do značném míry podřízeno jeho pedagogickému zaměření, obracel se především k mladšímu čtenáři, dětem a dospívajícím. Psal nejen beletrii, ale také učebnice, příručky a náboženské texty. Překládal též z němčiny krátké povídky.