| Jan II. Kazimír Vasa | |
|---|---|
 | |
| Narození | 22. března1609 Krakov |
| Úmrtí | 16. prosince1672 (ve věku 63 let) Nevers |
| Místo pohřbení | Katedrála na Wawelu Klášter Saint-Germain-des-Prés |
| Povolání | katolický kněz apanovník |
| Nábož. vyznání | katolická církev |
| Choť | Ludovika Marie Gonzagová (od 1649)[1] Claudine Françoise Mignot (1672) |
| Partner(ka) | Kateřina Františka Denhoffová |
| Děti | Maria Anna Teresa Wazówna John Sigismund, Crown Prince of Poland |
| Rodiče | Zikmund III. Vasa aKonstance Habsburská |
| Rod | Vasovci |
| Příbuzní | Anna Kateřina Konstance Vasa, Johann Albert Vasa, Alexander Charles Vasa,Karel Ferdinand Vasa aVladislav IV. Vasa (sourozenci) |
| Funkce | polský král (1648–1668) Opat-komendátor (1670–1672) |
| Podpis |  |
| Znak |  |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet zdatové položky. | |
 |
|---|
| Vasovci |
|
|
Jan II. Kazimír Vasa (22. března1609,Krakov,Polsko –16. prosince1672) bylpolský král v letech1648–1668 a titulárníkrálšvédský v letech1648–1660.
Jan Kazimír se narodil jako druhýsyn ze sedmi potomkůpolského králeZikmunda III. a jeho druhémanželkyKonstancie Habsburské, jeho starší bratr z tohoto manželství však zemřel již v batolecím věku.
V pořadínástupnictví byl až druhý po svémbratrovi,Vladislavovi IV. Jan Kazimír byl vychovávánjezuity, dostalo se mu vynikajícího vzdělání a jeho otec s ním počítal pro církevní kariéru. Přesto se proslavil jako vynikajícívojevůdce, což prokázal ve válce oSmolensk, kdePoláci bojovali protiRusku. Vedl několik diplomatických misí, při nichž uzavřel spojenectví Polska s Habsburskou říší a seŠpanělskem. Od španělského králeFilipa III. dokonce získal roku 1637 hodnostadmirála. Při návratu, když cestoval přesFrancii, byl roku 1638 zatčen na rozkazkardinálaRichelieua a uvězněn jako španělský vyzvědač. Vězněn byl dva roky,1638–1640, po zásahu polského poselstva, které kvůli tomu přijelo do Paříže, však byl propuštěn. V roce1646 obdržel od papežekardinálskou hodnost, ačkoli nemělkněžské svěcení. Po nástupu na trůn se kardinálského titulu zřekl.
Králem se stal posmrti svého nevlastníhobratraVladislava.Jehovláda, byla provázena četnýmiválkami, zejména sKrymem,Osmanskou říší,Ruskem aŠvédskem. Na počátku jehovlády také vypuklopovstání kozáckéhoatamanaBohdana Chmelnického. Roku1651polskáarmáda zvítězila nad Kozáky a Tatary vbitvě u Berestečka.Roku1655 bylo Polsko napadeno švédským králemKarlem X. Polská šlechta zpočátku odmítla bojovat a někteří z jejích členů jako Hieronym Radziejowski a Janusz Radziwill, švédského krále přímo podporovali. Karel X. tak mohl prakticky bez boje obsaditVelkopolsko,Varšavu iLitvu, Jan Kazimír byl nucen odejít ze země a usadil se veslezském městěHorní Hlohov na územíHabsburské monarchie.
Když však Švédové zákeřně přepadli klášter naJasné Hoře vČenstochové, pobouřená polská šlechta se od nich začala odvracet. Poláci zvolili taktikuguerrilové války, přepadali Švédy v malých oddílech a skrývali se v lesích. Do čela povstalců se postavil zkušený válečník Stefan Czarniecki. Během bojů se Jan Kazimír vrátil na polské území a osobně velel bojům. Během dvou let se podařilo Švédy z Polska vytlačit a válku přesunout na území Dánska, ale při uzavřeníOlivského míru roku1660 byl Jan Kazimír nucen vzdát se titulukráleŠvédska a odstoupit ŠvédůmLivonsko.
Roku 1664 se král dostal do sporu s korunním hejtmanem Jerzym Lubomirským, který se pokusil Jana Kazimíra sesadit a organizoval za jeho života novou královskou volbu. Král nechal Lubomirského zatknout jako zrádce a vypověděl ho ze země. Lubomirsky se uchýlil doVratislavi, odkud si začal hledat spojence mezi polskou šlechtou pro nadcházející povstání. Povstání bylo zahájeno roku 1665, kdy Lubomirsky porazil krále u Čenstochové a následujícího roku znovu u Mątwy. Jan Kazimír byl přinucen šlechtě potvrdit nová privilegia, což znamenalo další oslabení královské moci. Následujícího roku 1667 ukončilAndrušovským mírem válku sMoskevským státem a vzdal se nároků naSmolensk. Zanedlouho poté zahořklý a vnitřně zlomený král abdikoval.
30. května roku1649 se oženil svdovou po svém bratroviLudovikou Marií Gonzaga. Ta neměla s Vladislavem žádných dětí a s Janem Kazimírem měli dvě děti, obě však zemřely v kojeneckém věku.
16. září roku1668 Janabdikoval a30. dubna následujícího roku odjel doFrancie, kde se stal 76.opatemkláštera v Saint-Germain-des-Prés. Zemřel roku1672.
Při odjezdu z Polska protiprávně sebral částkorunního pokladu, mj.relikviář svatého stromu, který se používal při korunovaci polských králů počínajeVladislavem II. Jagellonským (relikvie se nachází v pokladu pařížskékatedrály Notre-Dame). Poklady vyvezené posledním Vasou z Polska se nikdy nevrátily zpět, před smrtí je král odkázal své švagrovéAnně Gonzaga (sestře své manželky, polské královnyMariie Gonzaga), ta je následně roku1684 odkázala zmíněnému benediktinskému opatství v Saint-Germain-des-Prés na předměstí Paříže.
Jan II. Kazimír Vasa vedl zde značně světský způsob života, stav se v té době otcem nemanželské dcery Kateřiny (její osud po otcově smrti není znám).[zdroj?]
Zemřel čtyři roky po abdikaci, 16. prosince roku 1672. Pravděpodobnou příčinou smrti byla atakamozkové mrtvice, jež ho stihla poté, co se dověděl o páduKamence Podolského doosmanského područí.31. ledna roku1676 byl pochován vewawelské katedrále vKrakově, jeho srdce je však uloženo uvnitř kostela v Saint-Germain-des-Prés v Paříži.
Po jeho abdikacisejm 19. července roku1669 zvolil polským králemMichała Korybuta Wiśniowieckého, který panoval do roku1673.
Jan Kazimír nezanechal žádné přeživší děti. Všichni jeho bratři a sestry zemřeli před ním a nezanechali potomky; byl posledním z roduBony Sforzové. Byl také posledním legitimním potomkemAlfonse II. Neapolského. Jeho dědicem byl jeho vzdálený bratranecJindřich de La Tremoille, kníže z Talmondu a Taranta, dědicFridricha IV. Neapolského (druhého synaFerdinanda I. Neapolského aIsabely z Clermontu), který byl také dědicem Fridrichovy první manželkyAnny Savojské.
Jan Kazimír byl, po svém bratrovi, hlavou genealogické linie svatéBrigity Švédské, protože byl přímým potomkem její sestry. Po jeho smrti byla tato pozice nabídnuta jeho sestřenici z druhého kolene,Kristýně I. Švédské, která v té době již abdikovala.
| Erik Johansson Vasa | ||||||||||||
| Gustav I. Švédský | ||||||||||||
| Cecilia Månsdotter | ||||||||||||
| Jan III. Švédský | ||||||||||||
| Erik Abrahamsson | ||||||||||||
| Markéta Eriksdotter Leijonhufvud | ||||||||||||
| Ebba Eriksdotter Vasa | ||||||||||||
| Zikmund III. Vasa | ||||||||||||
| Kazimír IV. Jagellonský | ||||||||||||
| Zikmund I. Starý | ||||||||||||
| Alžběta Habsburská | ||||||||||||
| Kateřina Jagellonská | ||||||||||||
| Gian Galeazzo Sforza | ||||||||||||
| Bona Sforza | ||||||||||||
| Isabela Aragonská | ||||||||||||
| Jan II. Kazimír Vasa | ||||||||||||
| Filip I. Kastilský | ||||||||||||
| Ferdinand I. Habsburský | ||||||||||||
| Jana I. Kastilská | ||||||||||||
| Karel II. Štýrský | ||||||||||||
| Vladislav Jagellonský | ||||||||||||
| Anna Jagellonská | ||||||||||||
| Anna de Foix a Candale | ||||||||||||
| Konstance Habsburská | ||||||||||||
| Vilém IV. Bavorský | ||||||||||||
| Albrecht V. Bavorský | ||||||||||||
| Jakoba Marie Bádenská | ||||||||||||
| Marie Anna Bavorská | ||||||||||||
| Ferdinand I. Habsburský | ||||||||||||
| Anna Habsburská | ||||||||||||
| Anna Jagellonská | ||||||||||||
Obrázky, zvuky či videa k tématuJan II. Kazimír Vasa na Wikimedia Commons| Předchůdce: Vladislav IV. Vasa |  | Polský král 1648–1668 | | Nástupce: Michał Korybut Wiśniowiecki |
| Švédští princové | ||
|---|---|---|
| Generace začínají od potomkůGustava I. z dynastieVasa, pokračují přes Falcko-Zweibrückenskou dynastii, Holštýnsko-Gottorpskou aBernadotte | ||
| 1. generace |  | |
| 2. generace | Zikmund III. Vasa •Gustav • Henrik • Arnold • Ludvík • Gustav •Jan •Gustav II. Adolf •Karel Filip | |
| 3. generace | Vladislav IV. Vasa# • Kryštof Vasa# • Jan Kazimír# •Jan Kazimír II. Vasa# •Jan Albert Vasa# •Karel Ferdinand Vasa# •Alexandr Karel Vasa# | |
| 4. generace | Zikmund Kazimír# • Jan Zikmund# •Karel XI. | |
| 5. generace | Karel XII. • Gustav • Ulrich • Fridrich • Karel Gustav •Frederik I.~ | |
| 6. generace | ||
| 7. generace | ||
| 8. generace | Gustav IV. Adolf •Karel Gustav • Karel Adolf •Karel August* •Karel XIV.*, ** | |
| 9. generace | Gustav Gustavsson Vasa • Karel Gustav •Oskar I.** | |
| 10. generace | ||
| 11. generace | Karel Oskar** •Gustav V.** •Oskar Bernadotte** ^ •Karel** •Evžen** | |
| 12. generace | Gustav VI. Adolf** •Vilém** •Erik** •Karel Bernadotte^ | |
| 13. generace | ||
| 14. generace | ||
| 15. generace | Karel Filip •Daniel*** | |
| 16. generace | ||
| * princ adopcí nebo volbou, ** také norský princ, *** ztratil titul kvůli nerovnému sňatku, # také princ polský a litevský, ~ princ švédský rodem i sňatkem, *** švédský princ pouze sňatkem | ||
| Litevští panovníci | ||||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Litevské království |
| |||||||||||||||
| Litevské velkoknížectví |
| |||||||||||||||
| Polsko-litevská unie |
| |||||||||||||||
| Litevské království |
| |||||||||||||||
| Titulární vládci jsoukurzívou. | ||||||||||||||||
