| PhDr. Jan Grossman | |
|---|---|
Jan Grossman v roce 1991 | |
| Narození | 22. května1925 Praha Československo |
| Úmrtí | 10. února1993 (ve věku 67 let) Praha Česko |
| Místo pohřbení | Olšanské hřbitovy |
| Alma mater | Filozofická fakulta Univerzity Karlovy |
| Povolání | dramaturg,režisér, literární kritik,kritik,dramatik,překladatel, divadelní kritik, literární publicista, divadelní režisér aautor |
| Ocenění | Medaile Za zásluhy |
| Choť | Viola Zinková Marie Málková od 1966 do jeho úmrtí |
| Některá data mohou pocházet zdatové položky. | |
Jan Grossman (22. května1925Praha –10. února1993 Praha) byl český divadelnídramaturg arežisér, literární a divadelníkritik.[1]
Publikovat začal již během středoškolských studií, maturoval na gymnáziu v roce1944. V průběhudruhé světové války byl členemHnutí za svobodu. Po válce studoval nafilosofické fakultěUniverzity Karlovy srovnávací literaturu aestetiku, souběžně byl redaktorem deníkuMladá fronta, a od roku1946 lektorem činohryNárodního divadla. Po únoru1948 neprošel při prověrkách a byl ze studií na filosofické fakultě vyloučen, následně musel odejít i z ND (lektor dramaturgie) a na delší dobu mu byla znemožněna publikační činnost.
Zprvu působil (1949–1953) jako dramaturgStátního divadla v Brně, ale poprvé se zde představil také jakorežisér (např.KleistůvRozbitý džbán). V roce1953 přešel jako dramaturg doBurianovaArmádního uměleckého divadla a opět se prosadil i jako režisér (ŠrámkůvHagenbeck,BalzacůvKabinet starožitností,BrechtovyPušky paní Carrarové).
V roce1956 se vrátil k práci literární, nastoupil do nakladatelstvíČeskoslovenský spisovatel. Jako redaktor znovu uvedl do literatury členkuSkupiny 42Jiřinu Haukovou, připravil sbírkuMonologyMilana Kundery, redigoval také například debutyJana Skácela,Miroslava Holuba aMiloše Macourka, jako editor se věnoval díluFrantiška Halase,Jiřího Ortena aBertolta Brechta.
Po propuštění z nakladatelství v roce1958 krátce spolupracoval sAlfrédem Radokem jako externí dramaturg vLaterně magice a v letech 1959–1962 působí jako dramaturg a režisér v Městském divadle naKladně. V roce1961 nastupuje jako dramaturg a režisér do pražskéhoDivadla Na zábradlí, kde se v následujícím roce stal i uměleckým šéfem činohry. Grossmanovo působení v šedesátých letech v Divadle Na zábradlí je považováno za jednu z nejvýznamnějších kapitol historie českého poválečného divadla. Po příchodu okupačních vojsk v roce1968 musel z Divadla Na zábradlí odejít.
Protože mu to nebylo umožněno doma, režíroval v letech 1968–1975 v zahraničí (Holandsko, Západní Německo, Švýcarsko a Rakousko). Poté, co mu roku 1975 byl odebrán cestovní pas, věnoval se režijní práci mimo centrum: v Západočeském divadle vChebu (1974–1980), vDivadle Vítězného února v Hradci Králové (1980–1982) a pohostinsky v libereckém divadleYpsilon.
V roce1982 se vrátil do Prahy. Nejprve pracoval jako režisér vDivadle S. K. Neumanna v Libni. V roce1989 se vrátil režií MoliérovaDona Juana do Divadla Na zábradlí. Roku 1991 byl jmenován ředitelem. Zemřel náhle 10. února 1993. Byl pohřben naOlšanských hřbitovech[2].
