| Msgre. Jan Cais | |
|---|---|
.jpeg) Msgre. Jan Cais | |
| Narození | 1. dubna1878 Stachy Rakousko-Uhersko  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 20. dubna1950 (ve věku 72 let) České Budějovice Československo  Československo |
| Místo pohřbení | Hřbitov svaté Otýlie |
| Povolání | katolický kněz |
| Nábož. vyznání | katolická církev |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet zdatové položky. | |
Jan Cais (1. dubna1878,Stachy[1] –20. dubna1950) byl českýřímskokatolickýkněz,kapitulní vikářčeskobudějovické diecéze (1940 až1944 a1945 až1947) a jejígenerální vikář (1947 až1950). Byl velmi oblíben nejen mezi kněžstvem, ale i věřícím lidem všech společenských vrstev. Aktivně se účastnil činnosti řadykatolických spolků včetněOrla, v němž působil od jeho založení jako členžupní rady.
Poté, co 21. července1901 přijal vČeských Budějovicích svěcení z rukoubiskupa Říhy, působil krátce jakokaplan v českých i německýchfarnostech českobudějovické diecéze (Stachy,Pohoří na Šumavě aKaplice). Následně začal pracovat na českobudějovickékonzistoři, a to nejprve jakokancelista (od 1. října1904), později jakoarchivář (od 1. dubna1905) a nakonec jakokancléř (od roku1930).
Dne 19. března1931 byl jmenovántajným papežským komořím a od 1. dubna1935 se stal takékanovníkemKatedrální kapituly u sv. Mikuláše v Českých Budějovicích. Vzhledem k tomu, že biskupŠimon Bárta po smrti svého prvníhogenerálního vikářeJosefa Brennera již žádného dalšího generálního vikáře nejmenoval a sám byl ve své činnosti značně omezen svým zdravotním stavem, ležela hlavní starost o správudiecéze právě na Caisovi. Dne 24. května1921 byl jmenovánbiskupským notářem a 19. března1931 tajným papežským komořím.
Po smrti biskupa Bárty byl 3. května1940 zvolen kapitulním vikářem. Z řady důvodů došlo 11. října1944 k jeho zatčenígestapem, po němž byl vězněn nejprve vPraze (kde 26. října 1944 rezignoval na úřad kapitulního vikáře) a poté v terezínskéMalé pevnosti. Z vězení byl propuštěn5. května1945 a porekonvalescenci se od 1. října 1945 opět stal kapitulním vikářem. Podruhé světové válce mu byl také udělenČeskoslovenský válečný kříž 1939.
Na přelomu let 1945 a1946 nabídlSvatý stolec Caisovi úřad českobudějovickéhosídelního biskupa, to však Cais s ohledem na svůj věk a zdravotní stav odmítl. Jako kapitulní vikář udělilJosefu Plojharovi v roce 1946 souhlas s kandidaturou do Ústavodárného shromáždění Československé republiky, což podle vzpomínek pamětníků považoval za svou největší chybu.
Nově jmenovaný biskupJosef Hlouch jmenoval Caise 7. září1947 (v den svéintronizace) generálním vikářem a 17. listopadu téhož rokuděkanemčeskobudějovické kapituly. Dne 22. února1949 byl Cais jmenovánapoštolským protonotářem. Když byl spolu se skupinou nejbližších spolupracovníků biskupů pozván ke složení slibu věrnosti republice, odmítl slib složit. Počátkem roku1950 bylhospitalizován a20. dubna téhož roku umírá.
Atmosféru tehdejší doby trefně ilustruje průběh jeho pohřbu, který se konal 24. dubna 1950. Již předem bylo oznámeno, že se pohřbu nezúčastní biskup Hlouch, který byl tehdy již držen vinternaci.Komunistický režim se obával velkého shromáždění věřících a kněží, a proto byly těsně před pohřbem rozeslánytelegramy oznamující odložení pohřbu. Když pak měl zkatedrály vyjít pohřební průvod do Caisovy kanovnickérezidence, zjistilo se, že z ní bylo tělo zesnulého předešlý večer odvezeno neznámými muži. Když ani řada telefonátů nevedla ke zjištění, kde se jeho tělo nachází, proběhlo vkatedrále sv. Mikuláše smutečníkázání a poté izádušní mše bez těla zesnulého. Před polednem někdo neznámý zatelefonoval na děkanství, že Caisovy ostatky jsou právě převáženy na ústřední hřbitov. Vzhledem k tomu, že již nebyly k dispozici objednané autobusy a skončilo i posílenítrolejbusové dopravy, byla narychlo zajištěna doprava na ústřední hřbitov jen pro členy kapituly a několik starších kněží. Vlastnímu pohřbu pak předcházelincident s pohřební službou, kdy Msgre. Karel Boček trval na tom, aby před ním byla rakev otevřena, aby se přesvědčil, že v ní je skutečně monsignor Cais.
Obrázky, zvuky či videa k tématuJan Cais na Wikimedia Commons | Tento článek je příliš stručný nebopostrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodněrozšíříte. Nevkládejte všakbez oprávnění cizí texty. |
| Generální vikářčeskobudějovické diecéze | ||
|---|---|---|
| Předchůdce: Josef Brenner | 1947–1950 Jan Cais | Nástupce: Josef Buchta |
