James Cook se narodil jako druhé z osmi dětí v rodině chudého zemědělceskotského původu.[3][4] Měl se vyučit v obchodě se suknem, ale ve třinácti letech z učení i domova utekl a v nedalekém přístavuWhitby se dal najmout jakoplavčík na uhelné lodi. V té době se sám vzdělával ve všech námořních oborech. V roce 1755 nastoupil jako kormidelník válečného loďstva. V roce 1759 se zúčastnil plavby doSeverní Ameriky v rámcisedmileté války sFrancií a aktivně se zapojil i do bojů, zejména během dobýváníQuébecu a při obléhání Louisbourgu (v dnešnímNovém Skotsku).[5] Vynikajícím způsobem tehdy také zmapoval ústířeky svatého Vavřince.
V roce 1762, ve svých 34 letech, se oženil s Elizabeth Battsovou. Byl na moři sice více než polovinu jejich manželského života, přesto zplodil šest dětí. Jejich osud byl však trpký, tři z nich zemřely v dětství, tři synové přežili (dva se stali námořníky), ale všichni zemřeli do roku 1794.
Po konci války, od roku 1763, velelškuneru Grenville a pokračoval s mapováním, tentokrátNewfoundlandu aLabradoru. Britská admiralita dala jeho mapy vytisknout jako navigační pomůcku. V roce 1766 pozorovalzatmění Slunce a poslal podrobnostiKrálovské společnosti v Londýně.[4]
James Cook za deset let svých plaveb po oceánech třikrát obeplul Zemi, urazil přitom na 280 000 kilometrů převážně v neprozkoumaných oblastechjižního polárního kruhu aTichomoří.[4]
Trasy Cookových plaveb: červená = 1. plavba, zelená = 2. plavba, modrá = 3. plavba, modrá přerušovaná čára = trasa jeho posádky po jeho smrti
V letech 1768–1771 vedl svou prvnítichomořskou expedici, v hodnosti poručíka. Jejím původním, vědeckým cílem bylo pozorovánípřechodu Venuše přessluneční kotouč, které mělo sloužit k určení vzdálenosti Venuše (a v návaznosti i ostatních planet) odSlunce.[6] O vědeckém zaměření expedice svědčí i to, že na lodiEndeavour se spolu s Cookem plavili přírodovědecJoseph Banks, švédský botanikDaniel Solander či astronomCharles Green; expedice se konala pod záštitouKrálovské společnosti nauk. James Cook naTahiti 3. června 1769 provedl plánované pozorování, jehož přesnost však zaostala za očekáváními. Původní poslání mělo skrýt hlavní důvod výpravy, kterým bylo hledání zeměTerra Australis, neznámého jižního kontinentu, o jehož existenci bylo mnoho vědců 18. století přesvědčeno. Cook zmapovalNový Zéland, objevil průliv meziJižním aSeverním ostrovem Nového Zélandu (dnesCookův průliv) a vyvrátil tak hypotézu o existenci pevniny v těchto místech. Z východu se přiblížil kAustrálii a přitom objevil několik ostrovů. Na ostrověPossession vztyčil anglickou vlajku, východní část australského kontinentu pojmenovalNový Jižní Walles.[4] V dubnu 1770 jako první Evropané vkročili členové posádky na východní pobřežíNového Holandska, jak byla Austrálie tehdy nazývána po svých objevitelích. Místo nazvaliBotany Bay (Botanický záliv) kvůli velkému množství nových rostlin, které našli. Než se Cookovi splnit všechny úkoly a doplout do Anglie, přišel o většinu původní posádky v důsledkumalárie. Bohatství shromážděného vědeckého materiálu z plavby Endeavouru bylo jedinečné a po návratu byl představen i králiJiřímu III..
V letech 1772–1775 dostal k dispozici dvě lodi,Resolution aAdventure, a vedl druhou expedici, pátrající po předpokládané pevnině v jižním Tichomoří. Roku 1773 se vylodil naCookových ostrovech, které pojmenoval Herveyovy ostrovy. Poprvé překročiljižní polární kruh, za nímž plul odAfriky až k Novému Zélandu, poté prozkoumalNovou Kaledonii. Plul kolem celéAntarktidy, ale ani jednou nezahlédl zemi, ke které se přiblížil na 200 km.[7] Při návratu objevilJižní Georgii a Jižní Sandwichovy ostrovy. V Anglii byl povýšen do hodnosti námořníhokapitána, byl zvolen za členaKrálovské společnosti a získal jednu z jejích nejvyšších vědeckých poct,Copleyho medaili, a to za svou práci o boji protikurdějím na námořních cestách - byl proslulý tím, že na jeho výpravách námořníci na kurděje neumírají.[8]
V letech 1775–1779 vedl třetí výpravu s cílem najít tzv.severozápadní průjezd kolemSeverní Ameriky (což se povedlo až roku 1906Amundsenovi). S loděmiResolution aDiscovery znovu obeplul Afriku, plavil se kTasmánii, Novému Zélandu aTahiti. Poté plul na sever, kde objevilHavajské ostrovy (dal jim ovšem jméno Sandwichovy ostrovy) doplul k Americe, proplulBeringovým průlivem a prováděl mapování. Po příchodu zimy 1778 se vrátil naHavaj. Zpočátku byl tamními domorodci uctíván jako „bílý bůh“, ale nakonec se s nimi dostal do konfliktu a při pokusu zajmout jejich náčelníka byl 14. února 1779 v zátoce Kealakekua zabit.[9]
Významné bylo Cookovo dílo. Na všech cestách si vedl pečlivé zápisky, které vyšly za jeho života i po smrti tiskem. Byl členemKrálovské společnosti nauk a získal její zlatoumedaili. Všech Cookových výprav se zúčastnili významní vědci své doby, s jejichž přispěním bylo lidstvo obohaceno o obrovské množství nových poznatků.
↑ Výročí: Před 250 lety byla objevena Austrálie. Výpravy Jamese Cooka tím však ani zdaleka neskončily.Zoom magazin [online]. [cit. 2020-11-19].Dostupné online.
↑abcdMAREK, Jan.Přemožitelé času sv. 3. Příprava vydání Milan Codr. Praha: Nakladatelství MON, 1987. Kapitola James Cook, s. 169–172.
↑ James Cook | Biography, Voyages, Death, & Facts.Encyclopedia Britannica [online]. [cit. 2020-11-19].Dostupné online. (anglicky)
↑ STO OBJEVŮ: Tajemství Pacifiku objevila mořeplavecká legenda. James Cook.iDNES.cz [online]. 2020-11-16 [cit. 2020-11-19].Dostupné online.
↑WILLIS, Thayer; HINDLEY, Geoffrey; PROUJAN, Carl.Kde končí země. Praha: Albatros, 1980. S. 36–37.
↑KRUPKA, Jaroslav. Polární kruh překročen, ohlásil před 250 lety James Cook..Deník.cz. 2023-01-17.Dostupné online [cit. 2024-01-18].
↑ James Cook: Objevitel Havajských ostrovů, kde byl nazýván „bílým bohem“. Poté jej domorodci zavraždili - Lidé a Země.Lideazeme.cz [online]. [cit. 2020-11-19].Dostupné online.
