Movatterモバイル変換


[0]ホーム

URL:


Přeskočit na obsah
WikipedieWikipedie: Otevřená encyklopedie
Hledání

Jagodina

Souřadnice:43°58′30″ s. š.,21°15′23″ v. d.
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jagodina
Светозарево
Jagodina – znak
znak
Jagodina – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice43°58′30″ s. š.,21°15′23″ v. d.
Nadmořská výška111 m n. m.
Časové pásmoUTC+01:00
StátSrbskoSrbskoSrbsko
Jagodina
Jagodina
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha470 km²
Počet obyvatel34 892 (2022)[1]
Hustota zalidnění74,2 obyv./km²
Správa
Oficiální webwww.jagodina.org.rs
Telefonní předvolba035
PSČ35000
Označení vozidelJA
Logo Wikimedia Commonsmultimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet zdatové položky.

Jagodina (vsrbskécyriliciЈагодина) je město vcentrálním Srbsku. Je administrativním centremPomoravského okruhu. Město se nachází 28 km východně odKragujevace a 115 km jihovýchodě odBělehradu.

Název

[editovat |editovat zdroj]

Název města jeslovanského původu a je odvozen odjahody. V oblasti se nachází více podobných toponym (Jagodište,Jagodinë apod.) V letech19461992 neslo město názevSvetozarevo, vsrbskécyriliciСветозарево, podle srbskéhosocialistySvetozara Markoviće).

Poloha

[editovat |editovat zdroj]

Jagodina se nachází na významném dopravním tahu mezi městyBělehrad aNiš, v údolí řekyMoravy, nedaleko pohoříJuhor. Městem protéká řekaBelica, přítok řekyMoravy.

Historie

[editovat |editovat zdroj]

Oblast města je osídlena již od dob existenceKeltů. První zmínka o osadě pochází z roku1399; město samotné je připomínáno také i kvůli pádu do rukouOsmanské říše v roce1458. Došlo k náhlému pádu počtu obyvatel v souvislosti s příchodem nové vlády. V roce1555 zde byla budována velká mešita. V roce1620 je obec připomínána jako vesnice (palanka) na cestě do Cařihradu. Rozvoj obce probíhal velice pomalu. Podle cestovateleEvlije Čelebiho měla v 17. století Jagodina okolo 1500 domů a převážněmuslimské obyvatelstvo. Turci jej nazývaliJandunum, v některých záznamech se objevuje název nejspíše zmaďarštiny (Eperis). Této době zde také vzniklo kryté tržiště (bezistan).

Po válce v roce1718 připadla část současného centrálního Srbska na krátkou dobu podrakouskou nadvládu. V rakouském sčítání lidu z roku1721 zde žilo 162 rodin. Po roce1739 se zde opět navrátila turecká moc.

Podruhém srbském povstání, které vedlo k nezávislosti Srbského knížectví, bylo muslimské obyvatelstvo vystěhováno nebo vyhnáno. V blízkosti města se odehrály dvě bitvy; v první vůdce povstalců,Karađorđe Petrović neuspěl, ve druhé dokázal Turky porazit. Roku1808 zde byla otevřena první škola. Roku1813 zasáhl město velkýpožár, při kterém lehla popelem většina budov ve městě. V polovině století zde bylo vybudovánočitalište (čítárna), kde se předčítaly negramotným knihy a časopisy. Později byla instituce tranformována v městskou knihovnu.

V roce1818 zde žilo asi pět set obyvatel. Díky železničnímu spojení, které bylo zrealizováno v druhé polovině19. století (1884[2]), zde bylo možné rozvíjet průmyslovou výrobu. Brzy proto vzniklasklárna apivovar. Vznik sklárny inicioval průmyslníkAvram Petronijević. Ten zde také postavil továrnu na kožedělné výrobky.[3]

Běhemprvní světové války bylo město okupovánoRakousko-Uherskem, stejně jako celá západní část centrálního Srbska. Osvobozena byla dne25. října2018 po prolomenísoluňské fronty dohodovými armádami. Na počest padlým byly v Jagodině po válce postaveny tři památníky. Období do druhé světové války nepřineslo Jagodině plno rozvoje, postupně však mizela stará část města (čaršija) a nahrazovaly ji nové ulice a domy v evropském stylu. V roce1936 byl dokončendům řemesel (srbskyZanatski dom) a ve stejný rok později idům sokolský. Otevřena byla také škola pro piloty královského letectva.

V moderní době se Jagodina rozvíjela především díky svému dobrému dopravnímu spojení se zbytkem Srbska. V roce1938 zde např. byla zprovozněna továrna najízdní kola. Mezi lety19291941 bylo město součástí tzv.Moravské bánoviny. V roce1929 byl také do Jagodiny zaveden elektrický proud.

Během druhé světové války zde stahující se německá armáda nechala do povětří vyhodit oba dva mosty přes řeku Belici. Dne22. září1946 zde byl odhalen pomníkSvetozarovi Markovićovi a jeho jméno tak město neslo od toho dne až do roku1992. Poválečný rozvoj přinesl rychlý růst počtu obyvatel, který se zvýšil ze zhruba osmi tisíc na třicet pět tisíc.

V roce1999 byla Jagodina bombardována letounyNATO běhemOperace Spojenecká síla. V ten stejný rok zasáhly město také povodně, které strhly historickou budovu konaku hajduka Veljka Petroviće.

Ekonomika

[editovat |editovat zdroj]

Po druhé světové válce bylo město rozsáhleji industrializováno. Hlavním zaměstnavatelem byla společnost na výrobukabelů. Mezi další významné podniky patřil již zmíněný pivovar, dále masokombinátJuhor, stavební společnost Biro inženjering a Confezioni Andrea. V roce2018 průmysl zaměstnával okolo čtyř tisíc lidí.

Kultura

[editovat |editovat zdroj]

V Jagodině se nachází Regionální muzeum (srbskyZavičajni muzej) a od roku1960 i Muzeum naivního umění. Místnípravoslavný kostel je zasvěcen sv. Petru a Pavlovi, druhý potom archandělu Michalovi. Sídlí zde kulturní centrum Svetozara Markoviće.

V Jagodině se rovněž nacházízoologická zahrada Tigar a akvapark. V okolí města stojí čtyři středověké kláštery (Jošanica,Kalenić,Ravanica aManasija). Méně navštěvované je dále Arboretum Sretena Adžiće. Uvedené objekty jsou hlavním zdrojem domácí turistiky do Jagodiny.

V roce2021 byl položen základní kámen výstavby dalšího nového kláštera, který se bude nacházet ve vesniciŠuljkovac.[4]

Doprava

[editovat |editovat zdroj]

Severovýchodně od města vedeŽelezniční trať Bělehrad–Niš, jejížnádraží se nachází v samotném středu města.

V obdobné trase, byť trochu dále od středu Jagodiny je také vedenahlavní dálnice A1.

V blízkosti města je renovováno letiště, které by po dokončení mohlo přijímat lety s letadly do 80 cestujících.[5]

Známé osobnosti

[editovat |editovat zdroj]

Reference

[editovat |editovat zdroj]
  1. Dostupné online.
  2. Článek na stránkách B92.net(srbsky)
  3. DJORDJEVIĆ, Dimitrije.Istorija moderne Srbije: 1800–1918. Bělehrad: Zavod za udžbenike, 2017.ISBN 978-86-17-18636-2. S. 218. (srbština) 
  4. Článek na stránkách novosti.rs(srbsky)
  5. Článek na stránkách blic.rs(srbsky)

Externí odkazy

[editovat |editovat zdroj]
  • Obrázky, zvuky či videa k tématuJagodina na Wikimedia Commons
Opština Jagodina
Srbsko – Србија, Srbijа – (SRB)
Okruhy vSrbsku a jejich hlavní města
Centrální Srbsko
Vojvodina
Kosovo a Metochie *

okruhy(neexistující od roku 1999, avšak srbskou vládou nadále uznávané):Prištinský okruh (Priština)Kosovskomitrovický okruh (Kosovska Mitrovica)Kosovsko-Pomoravský okruh (Gnjilane)Pećský okruh (Peć)Prizrenský okruh (Prizren)

Poznámka: *Kosovo jednostranně vyhlásilo nezávislost, avšak Srbsko a většina světového společenství jej nadále považují za součást srbského území a nezávislouKosovskou republiku neuznávají (viz článekSeznam států a mezinárodních organizací podle postoje k nezávislosti Kosova).
Autoritní dataEditovat na Wikidatech
Portály:Geografie |Srbsko
Portály:Srbsko
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Jagodina&oldid=24204597
Kategorie:
Skryté kategorie:

[8]ページ先頭

©2009-2025 Movatter.jp