Jagodina se nachází na významném dopravním tahu mezi městyBělehrad aNiš, v údolí řekyMoravy, nedaleko pohoříJuhor. Městem protéká řekaBelica, přítok řekyMoravy.
Oblast města je osídlena již od dob existenceKeltů. První zmínka o osadě pochází z roku1399; město samotné je připomínáno také i kvůli pádu do rukouOsmanské říše v roce1458. Došlo k náhlému pádu počtu obyvatel v souvislosti s příchodem nové vlády. V roce1555 zde byla budována velká mešita. V roce1620 je obec připomínána jako vesnice (palanka) na cestě do Cařihradu. Rozvoj obce probíhal velice pomalu. Podle cestovateleEvlije Čelebiho měla v 17. století Jagodina okolo 1500 domů a převážněmuslimské obyvatelstvo. Turci jej nazývaliJandunum, v některých záznamech se objevuje název nejspíše zmaďarštiny (Eperis). Této době zde také vzniklo kryté tržiště (bezistan).
Po válce v roce1718 připadla část současného centrálního Srbska na krátkou dobu podrakouskou nadvládu. V rakouském sčítání lidu z roku1721 zde žilo 162 rodin. Po roce1739 se zde opět navrátila turecká moc.
Podruhém srbském povstání, které vedlo k nezávislosti Srbského knížectví, bylo muslimské obyvatelstvo vystěhováno nebo vyhnáno. V blízkosti města se odehrály dvě bitvy; v první vůdce povstalců,Karađorđe Petrović neuspěl, ve druhé dokázal Turky porazit. Roku1808 zde byla otevřena první škola. Roku1813 zasáhl město velkýpožár, při kterém lehla popelem většina budov ve městě. V polovině století zde bylo vybudovánočitalište (čítárna), kde se předčítaly negramotným knihy a časopisy. Později byla instituce tranformována v městskou knihovnu.
V roce1818 zde žilo asi pět set obyvatel. Díky železničnímu spojení, které bylo zrealizováno v druhé polovině19. století (1884[2]), zde bylo možné rozvíjet průmyslovou výrobu. Brzy proto vzniklasklárna apivovar. Vznik sklárny inicioval průmyslníkAvram Petronijević. Ten zde také postavil továrnu na kožedělné výrobky.[3]
Běhemprvní světové války bylo město okupovánoRakousko-Uherskem, stejně jako celá západní část centrálního Srbska. Osvobozena byla dne25. října2018 po prolomenísoluňské fronty dohodovými armádami. Na počest padlým byly v Jagodině po válce postaveny tři památníky. Období do druhé světové války nepřineslo Jagodině plno rozvoje, postupně však mizela stará část města (čaršija) a nahrazovaly ji nové ulice a domy v evropském stylu. V roce1936 byl dokončendům řemesel (srbskyZanatski dom) a ve stejný rok později idům sokolský. Otevřena byla také škola pro piloty královského letectva.
V moderní době se Jagodina rozvíjela především díky svému dobrému dopravnímu spojení se zbytkem Srbska. V roce1938 zde např. byla zprovozněna továrna najízdní kola. Mezi lety1929 až1941 bylo město součástí tzv.Moravské bánoviny. V roce1929 byl také do Jagodiny zaveden elektrický proud.
Během druhé světové války zde stahující se německá armáda nechala do povětří vyhodit oba dva mosty přes řeku Belici. Dne22. září1946 zde byl odhalen pomníkSvetozarovi Markovićovi a jeho jméno tak město neslo od toho dne až do roku1992. Poválečný rozvoj přinesl rychlý růst počtu obyvatel, který se zvýšil ze zhruba osmi tisíc na třicet pět tisíc.
V roce1999 byla Jagodina bombardována letounyNATO běhemOperace Spojenecká síla. V ten stejný rok zasáhly město také povodně, které strhly historickou budovu konaku hajduka Veljka Petroviće.
Po druhé světové válce bylo město rozsáhleji industrializováno. Hlavním zaměstnavatelem byla společnost na výrobukabelů. Mezi další významné podniky patřil již zmíněný pivovar, dále masokombinátJuhor, stavební společnost Biro inženjering a Confezioni Andrea. V roce2018 průmysl zaměstnával okolo čtyř tisíc lidí.
V Jagodině se nachází Regionální muzeum (srbskyZavičajni muzej) a od roku1960 i Muzeum naivního umění. Místnípravoslavný kostel je zasvěcen sv. Petru a Pavlovi, druhý potom archandělu Michalovi. Sídlí zde kulturní centrum Svetozara Markoviće.
V Jagodině se rovněž nacházízoologická zahrada Tigar a akvapark. V okolí města stojí čtyři středověké kláštery (Jošanica,Kalenić,Ravanica aManasija). Méně navštěvované je dále Arboretum Sretena Adžiće. Uvedené objekty jsou hlavním zdrojem domácí turistiky do Jagodiny.
V roce2021 byl položen základní kámen výstavby dalšího nového kláštera, který se bude nacházet ve vesniciŠuljkovac.[4]