Jaderná válka jeozbrojený konflikt, ve kterém by došlo k hromadnému nasazeníjaderných čitermonukleárních zbraní. Takové zbraně by zcela změnily pojetí konfliktu; ke střetu by došlo rychle (díky mezikontinentálním střelám, které k zasáhnutí cíle potřebují pouze desítky minut) a nepřátelské konvenční síly, stejně jakoprůmyslové kapacity, by byly okamžitě eliminovány.
Související informace naleznete také v článku Kubánská krize.
Po americkémjaderném útoku na Hirošimu a Nagasaki[1] na koncidruhé světové války sice k dalšímu použití těchto zbraní nedošlo, často se ovšem prováděly jaderné testy (např. v Tichomoří, či Severním ledovém oceánu). Lidstvo se od dob prvního použití atomové bomby již několikrát ocitlo na pokraji jaderné války, a to jak meziUSA aSovětským svazem (obě země disponují největšími kapacitami jaderných zbraní), tak i mezi některými menšími zeměmi (např.Indií aPákistánem; na počátku21. století se stalo tématem zneužití těchto zbraní pro účely celosvětového terorismu).
Jednou z nejznámějších krizí, které hrozily vypuknutím jaderné války, byla tzv.kubánská, kdy se Sověti pokusili rozmístit nosiče s jadernými hlavicemi naKubě, pouze několik desítek či set kilometrů od amerického území, v reakci na rozmístění více než 100 amerických balistických raketJupiter s jadernými hlavicemi v Itálii aTurecku. V následujících dekádách došlo k méně známým, nicméně také nebezpečným krizovým situacím – např. roku1983 sovětský počítač na jihu Moskvy oznámil chybně jaderný útok na SSSR[2] a vyhlášení vysokého stavu i jaderné pohotovosti dne 27. 2. 2022 ruským prezidentem Vladimirem Putinem.[zdroj?]
Počet jaderných hlavic podle zemí v roce 2024 na základě odhadu Federace amerických vědců.Zásoby jaderných hlavic USA a SSSR/Ruska
V současné době několik nejmocnějších zemí disponuje jadernými hlavicemi, jejichž počet přesahuje několik desítek tisíc. Nejvíce jaderných hlavic vlastníSpojené státy aRusko.[3]
Spojené státy,Sovětský svaz a celá řada dalších zemí se v dobách rizika celosvětové jaderné války věnovaly možnostem, jak se ubránit proti případnému úderu, či případně vyvinout technologie, sloužící k ještě rychlejšímu možnému úderu, aby bylo možné předehnat protivníka. Objevily se takjaderné ponorky, byly budovány protijaderné kryty. Spojené státy začaly vyvíjet protiraketové systémy s cílem zneškodnit sovětské střely ještě během letu.
Oběť atomové bomby v Nagasaki na fotografii z ledna 1946
Předpokládá se, že vypuknutí jaderné války by tak vedlo k obrovským ztrátám jak nalidských životech (neboť hlavními cíli útoku by se staly hustě osídlené oblasti), tak i na infrastruktuře. Zatímco první jaderné zbraně na koncidruhé světové války byly schopné decimovat celá města, vývoj přinesl možnost masivního nasazení těchto zbraní na velké vzdálenosti s ještě ničivějším účinkem. Proto by takový konflikt potenciálně mohl mít za následek zničení celé lidskécivilizace čiplanety – nebo takovou proměnu podmínek, která by znamenala drastické zhroucení lidské civilizace. Následný stav, ke kterému dochází po jaderné válce, je znám jakonukleární zima.
Podle studie publikované v časopiseNature Food ze srpna 2022 by rozsáhlá jaderná válka mezi Spojenými státy aRuskem zabila přímo 360 milionů lidí a dalších více než 5 miliard lidí na celém světě byzemřelo hlady v důsledku následné nukleární zimy.[4] Jaderná válka mezi Indií a Pákistánem by zabila 2,5 miliardy lidí,[5] včetně více než 8,7 milionu obyvatelČeska.[6]
Předpovědi následků rozsáhlé jaderné války zahrnují smrt milionů obyvatel měst v krátkém časovém úseku. Některé prognózy z80. let 20. století šly ještě dále a tvrdily, že totální jaderná válka by mohla nakonec vést k vyhynutí lidstva.[7] Tyto předpovědi, někdy, ale ne vždy založené na totální válce s jadernými arzenály na vrcholustudené války, se setkaly se současnou kritikou. Na druhou stranu, některé vládní prognózy z 80. let, jako například FEMA CRP-2B a NATO Carte Blanche, byly kritizovány skupinami, jako je Federace amerických vědců, za to, že jsou příliš optimistické. Například CRP-2B nechvalně předpovídal, že 80 % Američanů by přežilo jadernou výměnu se Sovětským svazem, což je číslo, které zanedbávalo dopady jaderné války na infrastrukturu zdravotní péče, zásobování potravinami a ekosystém a předpokládalo, že všechna velká města by mohla být úspěšně evakuována během 3–5 dnů.[8] Řada publikací z období studené války prosazovala přípravy, které by údajně umožnily velké části civilistů přežít i totální jadernou válku. Mezi nejznámější z nich patříNuclear War Survival Skills.[9]
Aby se předešlo zraněním a úmrtím v důsledku tepelné a tlakové vlny jaderné zbraně, dvou nejrozsáhlejších okamžitých účinků jaderných zbraní, byly děti ve školách učeny skrýt se a krýt („Duck and cover“), jak ukazujefilm z počátku studené války se stejným názvem. Tyto rady jsou opět aktuální v případě jaderných teroristických útoků.[10]
Jaderná válka je častým námětemsci-fi autorů o konci, či drastických proměnách civilizace. Častým tématem byla hlavně v časechválky studené, kdy bylo riziko celosvětového konfliktu kvůli americko-sovětskému antagonismu neustále přítomné.
↑PHOTOGRAPHS OF HIROSHIMA AND NAGASAKI [online]. [cit. 2008-02-02].Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-10-29.
↑September 26th, 1983: The day the world almost died [online]. [cit. 2010-08-28].Dostupné online.
↑Globální jaderné síly [online]. [cit. 2008-02-02].Dostupné online.
↑ World Nuclear war between the U.S. and Russia would kill more than 5 billion people – just from starvation, study finds.CBS News. 16 August 2022.Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne October 26, 2022.Je zde použita šablona{{Cite news}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑XIA, Lili; ROBOCK, Alan; SCHERRER, Kim; HARRISON, Cheryl S.; BODIRSKY, Benjamin Leon; WEINDL, Isabelle; JÄGERMEYR, Jonas. Global food insecurity and famine from reduced crop, marine fishery and livestock production due to climate disruption from nuclear war soot injection.Nature Food. 15 August 2022, s. 586–596.doi:10.1038/s43016-022-00573-0.PMID37118594.S2CID251601831.Je zde použita šablona{{Cite journal}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑ Černé scénáře jaderné války: i malý lokální konflikt by zdecimoval lidstvo.Hrot [online]. 7. září 2022.Dostupné online.
↑Pamela Bumstead. NUCLEAR WINTER: THE ANTHROPOLOGY OF HUMAN SURVIVAL. Washington, DC.84th Annual Meeting of the American Anthropological Association [online]. American Anthropological Association, 1985-12-06.Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-10-09. (anglicky)
↑KEARNY, Cresson H.Nuclear War Survival Skills. [s.l.]: Oregon Institute of Science and Medicine, 1988.ISBN0-942487-01-X. S. 6–11. (anglicky)
↑REYNOLDS, Glenn Harlan. The Unexpected Return of 'Duck and Cover'.The Atlantic [online]. 2011-01-04.Dostupné online. (anglicky)
