| Jack Lang | |
|---|---|
| Stranická příslušnost | |
| Členství | Socialistická strana Sjednocená socialistická strana |
| Narození | 2. září1939 (86 let) Mirecourt |
| Choť | Monique Buczynski (od 1961) |
| Rodiče | Roger Lang |
| Děti | Valérie Langová |
| Alma mater | Pařížský institut politických věd (do 1961) Palais de l'Université de Nancy |
| Profese | politik,učitel,právník aministr |
| Ocenění | Řád proti šílené vážnosti (1992) rytíř Řádu čestné legie (1994) velkodůstojník Řádu peruánského slunce (2007) důstojník Řádu čestné legie (2015) Order of Palestine for Culture, Science and Arts (2023) |
| Webová stránka | jack-lang |
| Commons | Jack Lang (French politician) |
| Některá data mohou pocházet zdatové položky. | |
Jack Mathieu Émile Lang (*2. září1939Mirecourt) jefrancouzský politik, členSocialistické strany.
Jeho otec Roger Lang pocházel ze zámožné asimilovanéžidovské rodiny, matka Marie-Luce Bouchetová je katolička. Získal doktorát naInstitut d'études politiques de Paris a vyučoval veřejné právo naUniverzitě v Nancy, kde také vedl školní divadlo a stál u zrodu mezinárodního divadelního festivalu vNancy. Od roku 1972 byl ředitelemThéâtre national de Chaillot.
V roce 1977 byl za socialisty zvolen poslancemNárodního shromáždění a v roce 1981 ho premiérPierre Mauroy jmenoval ministrem kultury. Lang tuto funkci zastával v letech 1981–1986 a 1988–1992. Během jeho působení se rozpočet ministerstva více než zdvojnásobil;[1] zasadil se o přijetí Langova zákona, který stanovil maximálnímarži při prodeji knih na pět procent, zavedl svátekFête de la Musique a projekce klasických filmů vPalais de Tokyo, vytvořilNárodní choreografické centrum aNárodní centrum cirkusových umění, podporoval velkolepé stavby jakoLa Grande Arche,Pyramida v Louvru neboZénith de Paris.[2]
V letech 1983 až 1989 zasedal vPařížské radě a v letech 1989 až 2000 starostou městaBlois. V období 1992–1993 a 2000–2002 zastával funkci ministra školství, v letech 1994 až 1997 bylposlancem Evropského parlamentu. Byl rovněž zakladatelemUnie evropských divadel, v roce 1997 předsedal porotěBerlínského mezinárodního filmového festivalu, byl zvláštním vyslancem prezidentaNicolase Sarkozyho na Kubě a v Severní Koreji, působil jako poradceOrganizace spojených národů pro boj s pirátstvím,[3] od roku 2013 stojí v čele správní radyInstitut du monde arabe.