Město proslulo výrobou skla abižuterie, je v něm však zastoupena i řada jiných průmyslových odvětví. Jablonec a okolí nabízejí množství sportovních i turistických aktivit (Maloskalsko,Jizerské hory). Jablonec de facto vytvářísouměstí sLibercem, ve kterém žije téměř 150 tisíc lidí, což představuje jeden z největších městských prostorů v zemi.
O původu jména existuje několik teorií, za nejpravděpodobnější je v současnosti považována ta, že jméno „Jablonec“ je odvozeno od slova „jabloň“ (podle pověsti, která kolovala mezi většinovýmněmeckým obyvatelstvem, Jablonec vznikl kolem zájezdního hostince na křižovatce obchodních cest, u kterého rostla jabloň – dnes křižovatka „U Zeleného stromu“ s kruhovým objezdem).
Podle jiné teorie název souvisí s latinským označením „gabulum“, místo, kde se vybíraloclo. Tato teorie je podporována tím, že velká část měst s podobnými názvy (Jablonné,Jablunkov) leží u hranic nebo na významných starých stezkách.[4]
Další teorie jméno dává do souvislosti s německým slovem Gabel (vidlice, větvení – Jablonec leží na soutoku Novoveského potoka, Lužické a Bílé Nisy, podobně jako německý názevJablonného v Podještědí – Deutsch Gabel).
K pozvolnému znovuosídlování došlo až v druhé polovině 16. století, především v souvislosti s podmínkami prosklářství. V druhé polovině 17. století už sklářství zažívalo bouřlivý rozvoj a díky vývoji techniky drahokamové řezby se k němu přidal i průmyslbižuterní. K tomu hojně přispěli mistři „štajnšnajderové“, kteří na této technice pracovali.[6] Běhemtřicetileté války (roku 1643) byl Jablonec s okolními vesnicemi vypálen znovu.
V letech 1708–1710 odpor libereckých měšťanů zmařil snahy hrabatDesfoursů o povýšení Jablonce naměstys. K tomu došlo císařským rozhodnutím až 21. dubna 1808. Roku 1847 Jablonec konečně spojila se světem výstavbaKrkonošské silnice. V letech 1848–1850 zaniklapatrimoniální správa a v Jablonci byl historicky prvnímstarostou zvolen exportérJosef Pfeiffer. V roce 1866 se dekretem císařeFrantiška Josefa I. stal Jablonecměstem. Jmenovací dekret však obdržel až v roce 1906, kdy si tehdejší starosta jeho vydání u císaře údajně doslova „vyseděl“. K této příležitosti byl závazně kodifikovánměstský znak a k jménu města připsán přívlastek „nad Nisou“.
V letech 1938 až 1945 byl Jablonec, v důsledku uzavřeníMnichovské dohody, přičleněn knacistickému Německu. Jablonec utrpěl útěkem Čechů přednacismem a především nucenýmodsunem německého obyvatelstva podruhé světové válce. Přestože byla značná část místních Němců díky sklářské odbornosti z odsunu vyňata, počet obyvatel Jablonce klesl o více než 10 tisíc. Velká část odsunutých z Jablonce a okolí našla nový domov ve městěKaufbeuren v jižním Bavorsku, ve čtvrti jež byla v roce 1952 pojmenována Neugablonz, tedy Nový Jablonec. Město (na rozdíl od sousedního Liberce) naopak tolik nepostihla okupaceČSSRvojsky Varšavské smlouvy v srpnu 1968. Zasáhla ho, stejně jako celou republiku, vlnapanelové výstavby, která zničila nejen historickéMšeno nad Nisou, ale i zcela změnila malebná jabloneckápředměstí. Statutárním městem se Jablonec nad Nisou stal v roce 2012.
Jablonec nad Nisou je zasazen do nádherné přírody. Od západu sem zasahujeŽitavská pánev, v jejímž okrskuJablonecká kotlina se rozkládá vlastní centrum města, které je ze zbývajících světových stran obklopenoJizerskými horami (na severním okraji města jde o okrsekTanvaldská vrchovina, na východěČernostudnický hřbet, na jihuMaršovická vrchovina). Výše položené partie Jizerských hor na severu jsou dobře přístupné i MHD, jejíž autobusy zajíždí až doBedřichova – rájeběhu na lyžích. Při okrajích města jsou dobře přístupné dva zalesněné hřebeny – na jihovýchod od Jablonce je toČernostudniční hřeben s rozhlednou na vrcholuČerná studnice, na severozápadním okraji města pakProsečský hřeben s rozhlednouNad Prosečí; obě lokality skýtají možností dobrého výhledu. Nedaleko Jablonce se nachází taképřírodní park Maloskalsko, malebný mikroregion s množstvím rozeklaných pískovcových skal protnutých tokem řekyJizery.
Městem procházírozvodíBaltského moře (povodí řekyLužická Nisa) aSeverního moře (povodíLabe), kam směřuje v Kokoníně pramenící řekaMohelka – pravostranný přítok Jizery. Na území města je několik zajímavých geologických útvarů – Balvan s kotlem v ulici U Balvanu, Čertův kámen (kámen položený na čtyřech menších kamenech) aSchnuppstein (skalisko s vyhlídkou) v místní částiVrkoslavice, peřejnaté údolí řekyLužická Nisa v části Brandl s říčními hrnci.
Podlesčítání v roce 1921 ve městě žilo v 2283 domech 26 929 obyvatel, z nichž bylo 14 359 žen. 3 926 obyvatel se hlásilo k československé národnosti, 21 982 k německé a 94 k židovské. Žilo zde 20 698 římských katolíků, 2 609 evangelíků, 159 příslušníků Církve československé husitské a 801 židů.[7] Podlesčítání 1930 v Jablonci žilo v 2 984 domech 33 958 obyvatel. 5 602 obyvatel se hlásilo k československé národnosti a 27 017 k německé. Žilo zde 24 873 římských katolíků, 3 331 evangelíků, 597 příslušníků Církve československé husitské a 799 židů.[8]
Sbor československé církve husitské (bývalý německý evangelický kostel)
Podlesčítání lidu v roce 2001, kdy měl Jablonec 45 600 obyvatel, uvedlo 33 976 z nich, že jsou bez vyznání (75 %). Následuje seznam největších církví ve městě:[13]
Rýnovice (Reinowitz). Ve druhé polovině 19. století (do roku 1897) byly spojeny s Lukášovem. V roce 1960 byly sloučeny se Mšenem nad Nisou a v roce 1962 připojeny k Jablonci nad Nisou.
Mšeno nad Nisou (Grünwald an der Neiße). Část katastrálního území Mšeno nad Nisou patří k místní částí Jablonecké Paseky, místní část Mšeno nad Nisou je tak rozdělena na dvě části – na východě města má malou exklávu. Od roku 1912 bylo Mšeno městysem, v roce 1962 bylo připojeno k Jablonci nad Nisou. Počátkem 80. let 20. století bylo staré Mšeno zbouráno a nahrazeno novým sídlištěm.
Jablonecké Paseky (Bad Schlag). Kromě katastrálního území Jablonecké Paseky patří k místní části Jablonecké Paseky též na severu přiléhající zastavěná část katastrálního území Mšeno nad Nisou. Původně patřily ke vsi Vrkoslavice, do roku 1904 patřily k obci Mšeno nad Nisou, poté byly samostatnou obcí, po druhé světové válce byly připojeny k Jablonci, s nímž zástavbou splynuly.
Vrkoslavice (Seidenschwanz); zahrnuje sídelní celekDobrá Voda (Guttbrunn bei Gablonz an der Neisse). V letech 1850–1898 byly spojeny s Kokonínem, od roku 1962 jsou částí Jablonce nad Nisou.
Kokonín (Kukan). V roce 2012 se v souvislosti se sporem o čističku odpadních vod konalo místní referendum o osamostatnění této místní části, jeho iniciátoři však poté vyzvali k jeho bojkotu.
Nejdůležitější sklářské podniky jsouEcoGlass,G&B beads,Preciosa.[zdroj?] Společnosti Bižuterie, Česká mincovna, Ornela a Železnobrodské sklo byly součástí jedné společnostiJablonex Group.[zdroj?] Padesátiletá historie závodu Železnobrodské sklo v Železném Brodu na Jablonecku skončila v srpnu 2009.[zdroj?] Další podniky společnosti Jablonex Group byly prodány nebo uzavřeny v roce 2010.
Mezi lety 1900 až 1965 měl Jablonec svouvlastní tramvajovou síť s tratěmi do Mšena, Rychnova či Janova, dnes do města vede pouze meziměstská jednokolejnátramvajová trať z Liberce. Po ní zajíždí do Jablonce tramvajová linka č. 11, jejímž dopravcem je Dopravní podnik měst Liberce a Jablonce nad Nisou.
S krajským Libercem má Jablonec silniční spojení po silniciI/14, v roce 2012 se plánovala její rekonstrukce[14]. Silnice I/14 dále pokračuje naTanvald. Silnice první třídyI/65 spojuje Jablonec s významnou silnicíI/35, která Jablonec míjí.
Jablonec nemá příliš dobré železniční spojení. Leží na regionálníželezniční trati Liberec–Harrachov. Do Jablonce jezdí jen osobní vlakylinky L1 Liberec – Jablonec – Smržovka – Tanvald – Harrachov, o víkendu pak i do roku 2015 spěšné vlaky Tanvald – Jablonec – Liberec – Drážďany. Jablonec je městskou dopravou spojen s nádražím v Rychnově u Jablonce nad Nisou, které leží na hlavní trati 030 Liberec –Hradec Králové, a kde staví všechny vlaky včetně rychlíkové linky Liberec –Pardubice, která má v Turnově přípoje na rychlíky směrMladá Boleslav a Praha.
Nejúspěšnějším jabloneckým sportovním oddílem je fotbalový klubFK Jablonec. Do nejvyšší soutěže se prvně podíval již v 70. letech 20. století (1974/75,1975/76), tehdy pod názvem Liaz Jablonec. Znovu se do ní probojoval roku 1994 a od té doby ji neopustil. Nejlepšího výsledku dosáhl v sezóně2009/10, kdy skončil na druhém místě. Pětkrát bral také ligový bronz. Dvakrát vyhrálčeský pohár (1998, 2013).[15] Díky tomu se podíval již několikrát i doevropských pohárů. Zde se mu spíše nedařilo, nicméně památným je skalpFC Kodaň zEvropské ligy 2015/16. Dvakrát hrál Jablonec v Evropské lize základní skupinu. Dres Jablonce oblékal i legendární střelecDavid Lafata.[16] K dalším reprezentantům v kádru patřiliMilan Fukal,Miroslav Baranek,Karel Piták,Jan Kopic neboVáclav Pilař. Své domácí zápasy hraje FK Jablonec nastadionu Střelnice s kapacitou 6108 diváků. V roce 2008 se na tomto stadionu konalo iMistrovství Evropy hráčů do 19 let. Je ligovým stadionem v nejvyšší nadmořské výšce, rozmary počasí na Střelnici jsou tedy pověstné.[17]
Ve městě sídlí i hokejový klubHC Vlci Jablonec nad Nisou. Založen byl v roce 1996. Hrajetřetí nejvyšší soutěž. Své domácí zápasy odehrává na Zimním stadionu Jablonec nad Nisou s kapacitou 1500 diváků.
Atletická hala v Jablonci byla otevřena roku 1967 jako jedna z prvních v republice, proto se v ní odehrávala naprostá většinahalových mistrovství Československa v letech 1968–1994.
Kostel sv. AnnyKostel Nejsvětějšího srdce JežíšovaStará radnice, nyníměstská knihovnaNová radnice – sídlo magistrátu na Mírovém náměstíJablonecká synagoga
Bývalá fara je historiky považována za nejstarší budovu celého Jablonce nad Nisou. Nachází se v Kostelní ulici naproti kostelusv. Anny. Na zahradě je umístěno sousošíGetsemanské zahrady z roku 1829.
Kostel svaté Anny je nejstarším dochovaným jabloneckým svatostánkem. Stojí na místě původního dřevěného kostelíka. Současný kostel je původněbarokní stavba z let 1685–1687. Věž byla přistavěna až roku 1706 a roku 1842 byla přistavěna isakristie situovaná do svahu za kostelem. V té době byla fasáda kostela upravena v neorenesančním stylu. Kostel v současnosti neslouží bohoslužebným účelům a po letech, kdy byl v katastrofálním stavu, byl financemi města opraven a přidružen k Městskému divadlu. Dnes je využívaným místem pro kulturní události. Před kostelem jsou umístěny dvě plastiky:
Socha Panny Marie v naději (Panny Marie Karlovské – patronky těhotných žen a šťastných porodů) tesaná z pískovce roku 1773, na zadní straně soklu má darovací nápis a jméno autora Jana Christiana Weisse.
Náhrobní kříž, nazývaný někdySmírčí kříž, z roku 1666; pískovcová náhrobní stéla s tesaným křížem a německým nápisem o smrtiHanse Kleinerta umrznutím. Po straně je signatura kameníka Georga Weisse, přemístěno od jabloneckého pivovaru.
Belveder – pozdně barokní dům smansardovou střechou, poprvé zmiňovaný roku 1773. Dnes je zde umístěna část expozice, kanceláře a depozitářeMuzea skla a bižuterie.
Petřín – vrch nad Jabloncem, kde stojísecesní výletní restaurace s rozhlednou postavená roku 1906. Z rozhledny je výhled naJizerské hory a na město Jablonec nad Nisou.
Evangelickýkostel Dr. Farského. Toleranční evangelický kostel byl postaven jako jednolodní v neogotickém stylu s přilehlou farní budovou již roku 1833. Nachází se v samém centru na NáměstíDr. Farského. V letech 1892–1896 byl přebudován na trojlodní baziliku, opět vneogotickém stylu pod vedením stavitele Arweda Thameruse.[18] Věž o výšce 60 metrů je jednou z dominant jabloneckého panoramatu. Uvnitř jsou cenná leptaná skla (postava Martina Luthera), sklomalby z let 1896–1897 a křišťálové lustry. Kostel je od roku 1946 ve vlastnictvíCírkve československé husitské, stejně jako přilehlá farní budova.
Římskokatolickýkostel Nejsvětějšího srdce Ježíšova byl rovněž postaven podle projektuJosefa Zascheho, který jej navrhl ještě ve stylu secesním, ale později plány upravil v tehdy aktuálním stylufunkcionalistickém. Tento trojlodní chrám byl vybudován v letech 1930–1932 a od té doby je největším kostelem Libereckého kraje. Na hlavním oltáři je umístěna bronzová socha Krista v nadživotní velikosti od vídeňského sochařeArnolda Hartiga z roku 1930. Kostel byl rekonstruován na konci 20. století. Sídlí zdeděkanský úřad.
Městské divadlo – stavba firmyFellner a Helmer byla postavena v letech 1906–1907 v secesním slohu. Divadlo bylo v 90. letech 20. století nákladně zrekonstruováno. Divadlo nemá stálý divadelní soubor.
Stará radnice byla postavena nedlouho po povýšení Jablonce na město, v letech 1867–1869. V neorenesanční stavbě kromě městského úřadu sídlila i pošta a později i okresní úřad. Po postavení nové radnice ve třicátých letech 20. století byla do staré radnice přemístěnaMěstská knihovna, na kterou největší měrou přispěl dr.Anton Randa, po kterém se zde jmenuje jedno z gymnázií.
Nová radnice. Pětipatrová funkcionalistická budova s prvkykonstruktivismu aneoklasicismu a interiérem ve styluart deco (z něhož se dochovala malá část) byla postavena podle plánů libereckého německého architektaKarla Wintera v letech 1931–1933, tedy v letech hospodářské krize. Výstavba přinesla množství pracovních příležitostí v této těžké době. V objektu bylo od začátku umístěno kino, kavárny a restaurace. Radnici v poválečné době postihly nešťastné úpravy vnitřních prostor. Dnes je objekt sídlemměstského úřadu, informačních středisek a kina. V přízemních prostorách jsou umístěny obchody a galerie My. V létě lze s průvodcem vystoupat na radniční věž, odkud je nádherný panoramatický rozhled.
Neysseburg – dnes zpustlá budova, která sloužila jako sídlo místní pobočky německého dobročinného a recesistického spolkuSchlaraffia (říše Preciosa Iserina), postavená roku 1909 podle projektu jabloneckého architekta a stavitele Arweda Thameruse (sám byl členem spolku jako rytíř Bramante).[19] Objekt byl po dlouholetých snahách o záchranu na základě evidentních památkových hodnot zbourán v květnu 2019 (tč. demolice probíhá za pokračujících sporů s městským úřadem).
Háskova vila – nejstarší ze tří významnýchfunkcionalistických vil v Jablonci. V roce 1929 navštívil jablonecký exportér bižuterie Jaroslav Hásek výstavu Wohnung und Werkraum (WUWA) veVratislavi, kde jej zaujal návrh rodinného domu architekta Heinricha Lauterbacha. Vila byla vystavěna v roce 1931 a nachází se za jabloneckou přehradou v Průběžné ulici. Je považována za jednu z nejkrásnějších ukázek aerodynamického funkcionalismu vratislavské školy a je zapsána v Ústředním seznamu kulturních památek ČR pod číslem rejstříku 18366/5-4788.
Schmelowského vila – jedna z nejhodnotnějších meziválečných staveb na severočeském území, byla postavena roku 1933 pro lékaře Friedricha Schmelowského. Jejím tvůrcem byl čelný představitel tzv. Vratislavské architektonické školy,Heinrich Lauterbach.
Kantorova vila – postavena v letech 1933–1934 pro rodinu chirurga Alfreda Kantora. Jejím autorem bylHeinrich Kulka, žák, spolupracovník a blízký přítelAdolfa Loose. Čtyřpodlažní vila stojí na křižovatce ulic Palackého a U přehrady a připomínáMüllerovu vilu v Praze. Rodina Alfreda Kantora musela po válce vilu opustit a odstěhovala se do Německa. Dům pak byl v roce 1960 přestavěn na bytový dům, což podstatně zasáhlo do původních dispozic Kulkova výtvoru.
Muzeum skla a bižuterie, cenná secesní budova původně sídlo exportní firmy Zimmer & Schmidt;
Poštovní úřad – neorenesanční budova z roku 1896, rakouského architektaFriedricha Setze, autora většiny pošt vPředlitavsku
Střelnice – stavba spolku ostrostřelců (založeného již roku 1761), společenská budova z let 1870–1871, později sportovní centrum
HotelPraha (dříve hotel Geling) – neorenesanční hotelový dům se společenským sálem postavený Gustavem Gelingem v letech 1879–1883. Ve své době jeden z nejluxusnějších hotelů ve městě. V roce 2011 byl přeměněn na polyfunkční kulturní zařízení.[20][21]
↑Statistický lexikon obcí v Republice československé 1921. Díl I. Země Česká. Praha: Orbis, 1924. 598 s. S. 149.
↑Statistický lexikon obcí v Republice československé 1930. Díl I. Země Česká. Praha: Orbis, 1934. 613 s. S. 113.
↑Historický lexikon obcí ČR 1869-2005 - 1. díl [online]. 2007-03-03 [cit. 2014-12-11]. S. 431, 432, záznam 7.Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-12-15.
↑SUCHAN, Jan. Pohár České pošty a vstupenku do Evropy získali fotbalisté Jablonce.iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2013-05-17 [cit. 2022-08-06].Dostupné online.
↑JELÍNKOVÁ, Tereza. Fotbalový Jablonec přišel o svůj klenot. Lafata přestupuje do Sparty.iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2013-01-10 [cit. 2022-08-06].Dostupné online.
↑MINHA, Martin; MALINA, Jiří. Peltovo území s krásným výhledem na Ještěd. Taková je jablonecká fotbalová Střelnice.Radiožurnál Sport [online]. Český rozhlas, 2021-10-29 [cit. 2022-08-06].Dostupné online.
↑Bohumil Jakoubě- Otokar Simm:Jablonec nad Nisou. Jablonec nad Nisou 2014
↑FLÖGEL, Heinrich.Die ersten 25 Jahre der Schlaraffia Preciosa Iserina. Gablonz an der Neiße: Emil Böhme, 1934. 78 s.
↑JINDRA, Jan; MATYÁŠOVÁ, Judita.Na cestách s Franzem Kafkou. Slavná i neznámá místa v Čechách a Evropě. Praha: Academia, 2009. 174 s.ISBN978-80-200-1708-6. S. 40–41.
↑TRDLA, Martin.Byl tu Franz Kafka i první striptýz v republice. Teď bývalý hotel draží [online]. iDNES.cz, 2014-6-25 [cit. 2016-01-17].Dostupné online.
↑Partnerská města [online]. Statutární město Jablonec nad Nisou [cit. 2021-05-19].Dostupné online.
