| Ja'el Dajanová יעל דיין | |
|---|---|
 | |
| poslankyněKnesetu | |
| Ve funkci: 1992 – 2003 | |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | Merec (dříveStrana práce,Jeden Izrael) |
| Narození | 12. února1939 Nahalal,Mandátní Palestina |
| Úmrtí | 18. května2024 (ve věku 85 let) Tel Aviv |
| Místo pohřbení | Hřbitov Kirjat Ša'ul |
| Kneset | 13.,14.,15. |
| Choť | Dov Sion |
| Rodiče | Moše Dajan aRuth Dajanová |
| Příbuzní | Asaf Dajan a Ehud Dajan (sourozenci) |
| Alma mater | Hebrejská univerzita Open University of Israel |
| Profese | novinářka,politička,spisovatelka alidskoprávní aktivistka |
| Ocenění | Cena Bruna Kreiskyho |
| Commons | Yael Dayan |
| Některá data mohou pocházet zdatové položky. | |
Ja'el Dajanová (hebrejskyיעל דיין; * 12. února1939Nahalal,Mandátní Palestina –18. května2024Tel Aviv,Izrael) bylaizraelská politička a spisovatelka. V letech 1992 až 2003 byla poslankyníizraelského parlamentu a k roku 2010 byla členkoutelavivské městské rady. Byla dcerouMoše Dajana a sestrouAsafa Dajana.
Narodila se v mošavuNahalal za dobbritské mandátní Palestiny, jako dcera Moše Dajana a vnučkaŠmu'ela Dajana. Po službě v Izraelských obranných silách, kde dosáhla hodnostiporučíka v jednotce armádního mluvčího, studovalamezinárodní vztahy naHebrejské univerzitě v Jeruzalémě abiologii naOpen University of Israel. Vdala se za Dova Siona, se kterým měla dvě děti.
Její jméno se poprvé dostalo do povědomí díky svým novinovým sloupkům, které psala proJedi'ot achronot,Ma'ariv,Al ha-mišmar aDavar. Celkem napsala pět románů, paměti zešestidenní války z roku 1967 pod názvemIsrael Journal: June 1967 abiografii svého otce s názvemMy Father, His Daughter.
Stala se mírovou aktivistkou a působila ve vedení neziskové organizaceMír nyní (Peace Now). Rovněž se angažovala v Bat Šalom, Mezinárodním centru pro mír a v Radě pro mír a bezpečnost. Mimo to přednášela po celém světě o míru a bezpečnosti. V Izraeli obhajovala lidská práva, práva žen apráva LGBT osob.
Vevolbách v roce 1992 byla zvolena poslankyní Knesetu zaStranu práce a působila jako předsedkyně parlamentního výboru pro status žen. V 90. letech se stala klíčovou osobou v přijetí zákona o sexuálním obtěžování. V následujících volbách v letech 1996 a 1999 byla opětovně zvolena (tentokráte na kandidátní listině alianceJeden Izrael, která sdružovala Stranu práce,Mejmad aGešer) a v roce 1999 se podruhé stala předsedkyní parlamentního výboru pro status žen. O poslanecký mandát přišla vevolbách v roce 2003, načež opustila Stranu práce a společně s Josi Bejlinem vstoupila do stranyMerec. Stranu vedla do komunálních voleb v Tel Avivu v roce 2004, ve kterých získala 5 ze 31 mandátů. Merec se pak stal součástí koalice vedenéRonem Chuldajem. Na telavivské radnici působila jako místostarostka pro sociální záležitosti.
.JPG)
V tomto článku byl použitpřeklad textu z článkuYael Dayan na anglické Wikipedii.
Obrázky, zvuky či videa k tématuJa'el Dajanová na Wikimedia Commons| Členové patnáctého Knesetu zvolenéhoroku 1999 | |
|---|---|
| Jeden Izrael | |
| Likud | |
| Šas | |
| Merec | |
| Jisra'el ba-alija |
|
| Šinuj | |
| Mifleget ha-merkaz |
|
| Národní náboženská strana | |
| Sjednocený judaismus Tóry | |
| Sjednocená arabská kandidátka |
|
| Národní jednota | |
| Chadaš | |
| Jisra'el bejtenu | |
| Balad | |
| Am echad | |
| Členové třináctého Knesetu zvolenéhoroku 1992 | |
|---|---|
| Izraelská strana práce |
|
| Likud | |
| Merec | |
| Comet | |
| Národní náboženská strana | |
| Šas | |
| Sjednocený judaismus Tóry | |
| Chadaš | |
| Moledet |
|
| Arabská demokratická strana | |
| poznámka: |
|
